Působení koaličního kabinetu pod vedením Bohuslava Sobotky v těchto dnech končí. Správy země se chystá ujmout vláda nová, vzešlá z říjnových parlamentních voleb. Bez ohledu na to, zda menšinová vláda získá (či nezíská) ve sněmovně důvěru a kolik pokusů o sestavení kabinetu nás případně ještě čeká, o křesle ministra dopravy se zdá být rozhodnuto. Dan Ťok bude ve své funkci téměř jistě pokračovat.
Otázkou zůstává, nakolik prioritní bude problematika dopravy v rámci vládního programu a pak samozřejmě i v reálné praxi. „Prosadíme zákon o klíčových stavbách, aby se pár kilometrů dálnic nestavělo čtvrt století. Do roku 2021 postavíme nové obchvaty a 170 kilometrů nových dálnic jako D3, D4, D11 a D35,“ píše se například ve volebním programu hnutí ANO. Zní to pěkně, ovšem skeptik alespoň trochu obeznalý se situací se patrně pousměje. Kolik kilometrů nových dálnic se v tuzemsku vybudovalo během posledních čtyř let, kdy resort dopravy řídil nejprve Antonín Prachař a po něm Dan Ťok (oba za ANO)? Co se naplnilo z megalomanských plánů prezentovaných ministerstvem na jaře letošního roku, tj. které velké dopravní stavby se letos na podzim skutečně začaly realizovat?
Modernizace dopravní infrastruktury v Česku je složitou, komplexní záležitostí. Nevystačí se zde s jednoduchými hesly, na něž slyší hodně voličů. Naopak, aby se v dané oblasti věci pohnuly k lepšímu, je nutné to „odmakat“. Pro začátek třeba zformulovat kromě ambiciózních cílů i promyšlené návrhy, jak jich úspěšně dosáhnout.
Názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com