Se stohováním se typicky setkáváme například u výrobců a prodejců stavebních materiálů, výrobců nápojů či v chemicko-technologických provozech. Jak uvádí Jan Kohák, produktový manažer společnosti Toyota Material Handling CZ, z hlediska využití plochy a přístupu k paletám patří stohování k nejméně výhodným systémům blokového skladování, protože zejména výška stohování je omezena hmotností a typem zboží, použitými obaly (například polystyren mění vlivem tepla své pevnostní parametry), výškou palety, šířkou palety a tedy stabilitou nákladu a také kvalitou podlahy.

Při stohování není přístup ke každé paletě, to znamená, že v dané řadě musí jít o stejný druh zboží a musí méně záležet na datu výroby. Manipulace s paletami je obvykle zajišťována čelními vozíky. Při skladování na volné ploše některé typy produktů nemusí být na paletách, v těchto případech je manipulace řešena vozíkem s přídavnými kleštěmi nebo jiným přídavným zařízením. „Základní nevýhodou skladování na volné ploše je, že není možné stohovat tolik zboží jako v regálech. Stohovatelnost je omezena typem skladovaných produktů, zatímco regály mohou být až do výšky skladu, případně i na venkovní ploše regály zpravidla umožňují uskladnění podstatně více položek,“ popisuje detailněji nevýhodu stohování na volné ploše Jiří Janouš, jednatel a majitel společnosti J. A. CLEAN.

Možnost flexibilní změny lokačních míst

Na druhou stranu výhodou je, že je stohování cenově příznivou formou skladování. Navíc stohování umožňuje flexibilní změny lokačních míst, změna koncepce venkovního skladu bez regálů bývá rychlá. Když se mění koncepce s regály, mnohdy je nutné regály rozebrat a postavit je na jiném místě, což se týká venkovních i vnitřních ploch. I při skladování na volné ploše je potřeba dodržovat veškeré předpisy a dbát na značení, které je vždy dáno individuálními bezpečnostními audity každé firmy. „Trend poslední doby ukazuje, že firmy ustupují od značení čar na ploše páskami. Oblibu si získává značení barvou, převážně dvousložkovými systémy. Kromě značení čar se často realizuje očíslování nebo otextování pozic,“ uvádí Jiří Janouš. Doplňuje, že v některých firmách se pro skladování na volné ploše nejprve provede značení páskami, nicméně poté, kdy se v praxi potvrdí, že je dané značení ve všech směrech vyhovující, se pásky strhnou a zhotoví se značení barvou, která má větší trvanlivost. „Tímto způsobem ke značení přistupuje většina našich zákazníků. Firmy sice chápou, že se jedná o investici navíc, každopádně si uvědomují, že až praxe ukáže, zda je značení navrženo ideálně či zda by bylo lepší někde změnit layout značení,“ prozrazuje Jiří Janouš.

Příklad, kdy již stohování nestačilo

Podívejme se na konkrétní příklad z praxe, z něhož je jasně zřejmý limit stohování. Metodu stohování dříve využívala například opočenská Mlékárna Bohemilk, nicméně nakonec se rozhodla pro změnu v podobě využití automatického systému skladování BT Radioshuttle od společnosti Toyota Material Handling CZ. Původně mlékárna využívala 800 paletových míst v blokovém stohování, musela platit za externí skladování, zaznamenávala zbytečné manipulace a převozy, negativem byla i pomalejší nakládka kamionů, dále složitější dohledatelnost a především i zvýšené riziko reklamací. „Plastové láhve ani krabice nebylo vzhledem ke skladování bez přepravek možné stohovat do takové výšky, která by byla efektivní z hlediska využití disponibilní skladové výšky. Ani stohování dvou palet na sobě, které jsme dříve praktikovali, nebylo bez rizika reklamace. Hrozilo, že první vrstva krabic na spodní paletě bude takzvaně boulovat,“ popisuje stav před implementací Josef Bartoš, výrobně-technický ředitel Mlékárny Bohemilk.

Doplňuje, že v jedné vrstvě na standardní EUR paletě je 144 krabic mléka. I když firma na paletě snížila počet vrstev z šesti (864 krabic/litrů) na pět (720 krabic/litrů) a proložila palety silnou překližkou kvůli rozložení váhy, nemohla stále vyloučit riziko poškození krabic v nejspodnější vrstvě. „Krabice musí za všech okolností držet tvar a jakákoli změna jejího tvaru je důvodem pro reklamaci,“ zdůrazňuje Josef Bartoš.

Instalace systému BT Radioshuttle znamenala zvýšení počtu paletových míst o 165 %, také lepší přehled o skladovaném zboží, což usnadňuje i inventarizaci. Po instalaci nebyla potřeba žádného zbytečného externího skladování. Výhodou je i rychlá nakládka a distribuce, vyšší produktivita díky souběhu činností vyskladňování a nakládky, jednoduchá obsluha jakýmkoli vozíkem, navíc jde díky úbytku přeprav a manipulací o ekologické řešení. „Systém do mlékárny přinesl dokonalé využití skladové plochy i skladové výšky, znamenal úsporu nákladů na skladování, což se projevuje také v rychlé návratnosti investice,“ hodnotí Jan Kohák.

V řadě případů se stohování na volné ploše vyplatí. Jak však uvádí Jindřich Přívora, PR manager společnosti Toyota Material Handling CZ, jsou i případy, kdy se zdá, že stohování do určité doby stačí, nicméně při dosažení určité kapacity nastává „bod zlomu“ a firmy musí řešit otázku, jak dále postupovat: jestli změnit systém skladování nebo rozšířit, tedy pronajmout či postavit, další skladové plochy. Řešení je vždy individuální, záleží na konkrétních podmínkách dané firmy.

Názory odborníků k tématu

„Skladování s využitím metody LIFO“

Stohování se využívá především v provozech, kde převládá velké množství homogenních palet a kde charakter zboží umožňuje užití metody LIFO. K stohování je důležitý správný výběr manipulační techniky. Při manipulaci pouze s jednou paletou je zapotřebí pamatovat na šířku vozíku, která musí být maximálně totožná s šířkou palety. V těchto rozměrech je možné používat nejen elektrické i spalovací čelní vozíky, setkáváme se také s využitím retraků.

Martin Koudelka, vedoucí marketingového oddělení, Jungheinrich (ČR)

„Regály by znamenaly snížení rychlosti nakládky“

Máme rozsáhlý sortiment položek, ke skladování využíváme klasické kovové regály, nicméně na volné ploše ve skladu skladujeme zboží určené k expedici. Skladování na expedici je nutné plánovat, je důležité, aby bylo zboží připraveno tak, aby umožňovalo maximálně efektivní vykládku a nakládku. V našem případě je zboží k expedici na volnou plochu skladováno dle konečného příjemce, případně dle druhu dopravy. Téměř všechny naše expedované jednotky jsou nestohovatelné, již při balení zboží musíme při umisťování zboží na paletě zohledňovat hmotnosti jednotlivých kusů, takže dole jsou těžší věci a nahoře lehčí. Mohli bychom ke skladování u expedice využít i regálový systém, ale to by znamenalo snížení rychlosti nakládky.

Miroslav Suchý, vedoucí logistiky, CARBORUNDUM ELECTRITE

Článek připravil Petr Neckař. Text vyšel původně v časopise Systémy Logistiky č. 145, září 2015
Foto: Toyota Material Handling CZ