I tyto zajímavé závěry, jakožto vedlejší informace obsahuje studie zadaná společnosti ATEM s.r.o., kterou ŘSD zadává pro datové naplnění platných metodik v oblasti ochrany životního prostředí a ekonomické efektivnosti. Pravidelné zjišťování dynamické skladby vozového parku a jeho emisních parametrů se provádí každých pět let. Od stáří vozového parku se odvíjí i množství emisí znečišťujících látek, které automobilová doprava produkuje. Z tohoto hlediska je důležité sledovat dynamickou skladbu vozového parku, to znamená podíly různých kategorií vozidel přímo na silnicích, zatímco statická skladba vypovídá o celkovém počtu registrovaných vozidel. Starší vozidla jsou obvykle využívána podstatně méně než vozidla novější.

Metodika průzkumu

Dynamickou skladbu je nutné zjišťovat přímo na komunikacích. Postupuje se tak, že se zaznamenávají registrační značky aut a k nim se dohledají technické a emisní parametry. „Jde o náročný úkol, který byl v ČR realizován již dvakrát, v letech 2001 a 2005. Nejnovější projekt zahrnoval provedení dopravních průzkumů na 13 reprezentativních úsecích silniční sítě ČR,“ říká o průzkumu Jiří Švorc. V rámci projektu byly zpracovány získané údaje a vyhodnocena skladba vozového parku v roce 2010 z hlediska emisních parametrů.

Sčítání probíhalo na různých typech silnic a ulic, tj. v krajských městech, ostatních velkých městech, v malých obcích (silnice II. třídy) a v extravilánu (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy). Pro Prahu, kde nebyl v roce 2010 průzkum prováděn, byly převzaty výsledky z obdobné práce pro TSK z roku 2009. Celkem bylo nasčítáno přes 60 000 záznamů.

Záznamy byly rozděleny podle typů vozidel na osobní vozy (kategorie M1), lehké nákladní vozy (N1), těžké nákladní vozy (N2, N3) a autobusy (M2, M3). Dále jim byla přiřazena příslušná emisní norma EURO, kterou vůz splňuje. Připomeňme, že v současnosti platí pro nové vozy norma EURO 5, mezi roky 2013-15 začne postupně platit pro různé typy vozů přísnější EURO 6. Vozy byly rozlišovány podle registračních značek (RZ) takto: 1) nová RZ (registrační značka) s označením kraje od 2001, 2) stará RZ bílá před rokem 2001, s označením okresu, pro kategorii M, a konečně 3) stará RZ žlutá před rokem 2001, s označením okresu, kategorie N+AB. Podíl starých značek se v různých okresech liší, ale nepřekračuje 14 %.

Co ukázal průzkum

Nejoblíbenější značky

Podle továrních značek je nejvíce zastoupenou značkou osobních automobilů na našich silnicích Škoda (přes 36 %), na druhém místě jsou s podílem 8 – 9 % značky Ford a Volkswagen, následují s 5 – 7 % Renault, Peugeot a Opel. Z lehkých nákladních automobilů převažuje Ford Transit (12,5 %). Z těžkých nákladních vozů jsou nejvíce zastoupeny Iveco, Mercedes-Benz a Man, z autobusů vedou SOC C a Karosa C.

Stáří vozů v ČR

Stáří vozového parku se liší na jednotlivých stanovištích, ale celkový průměr stáří osobních vozidel je 8,5 roku, lehkých nákladních vozů 5,5 roku, těžkých nákladních vozů 7,6 roku, autobusů 8,5 roku. „Celkový průměr stáří vozidel všech kategorií je 7,5 roku,“ doplňuje generální ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Proti výsledkům z let 2001 a 2005 se průměrné stáří vozů příliš nezměnilo. Jednoznačné snížení stáří pozorujeme pouze u nákladních vozidel, pravděpodobně proto, že jsou více využívány a mají kratší životnost. Deformace trhu způsobená nemožností odpočtu DPH pro osobní vozidla vedla k tomu, že v letech 2004 – 2008 výrazně vzrostl počet nově kupovaných malých užitkových vozidel na úkor osobních vozů.

Nejvyšší podíl na dopravním provozu mají vozy vyrobené v letech 2003 – 2009. Vozidla starší 25 let (vyrobená do r. 1985) mají celkové zastoupení 0,9 %. Auta do pěti let stáří (vyrobená od roku 2005) tvoří 37,4 %. Na kapacitních komunikacích a v Praze je podíl starších vozidel nižší.

Používané palivo

A jaké je zastoupení automobilů dle typu paliva? V průzkumu bylo rozlišeno 5 základních typů pohonu: benzín, nafta, benzín+CNG, benzín+LPG a samostatné CNG. Zemní plyn a propan se používají k pohonu jen u omezeného počtu vozů. Z osobních aut má průměrně 57 % benzínový motor a 43 % dieselový, na dálkových tazích je více dieselových motorů než na ostatních silnicích. Těžká nákladní vozidla jsou prakticky ze 100 % poháněná naftou.

Složení vozového parku dle emisních norem EURO

Podíl vozů splňujících limity EURO 4 nebo 5 činí celkově 47 %, limity EURO 3 a 4 splňuje téměř 74 %. Naopak v kategorii emisních limitů „před EURO“ už je dnes pouze 4,7 % vozů. Z osobních aut splňuje EURO 4 a 5 asi 44 %, z lehkých nákladních 66 %.
V porovnání s předchozími průzkumy se projevil výrazný pokles podílu osobních aut „před EURO“. V roce 2001 to bylo 22 – 25 % na kapacitních silnicích, a na málo zatížených komunikacích dokonce 40 – 60 %. Nejvíce vozidel bylo v kategoriích EURO 1 (20 – 26 %) a EURO 2 (30 – 50 %). V roce 2005 převažovala vozidla EURO 3
(30 – 40 %), ale podíl vozidel EURO 2 bylo stále 10 – 20 %.

Podíl nákladních automobilů s nejhoršími emisními parametry (před EURO a EURO 1) byl v roce 2001 celých 30 – 70 %, v současnosti už je to jen 1 – 6 %. V současnosti spadá nejvíce nákladních vozidel do kategorie EURO 3, zatímco EURO 5 splňuje
4 – 10 %, ale do budoucna se dá očekávat rychlý nárůst této složky.

Srovnání se statickou skladbou vozového parku

Statická skladba vozového parku, (tedy údaje Centrálního registru vozidel), vypadají dosti odlišně. Ve skutečnosti je proběh nového vozu dvojnásobný oproti vozidlu starému 10 let a tento trend platí obecně pro všechna vozidla na našich silnicích. Velké množství aut s rokem výroby 1985 a dřívějším je sice zaregistrovaných, ale nejezdí vůbec nebo jen minimálně. V centrálním registru však tvoří celých 10 % vozového parku, zatímco v dynamické skladbě vozového parku pouze 0,9 %.

Porovnání s dynamickou skladbou v zahraničí

Složení vozového parku osobních aut v České republice je již podobné jako v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku. V předcházejících průzkumech (2001 a 2005) ČR ještě za těmito zeměmi poměrně výrazně zaostávala. Díky tomuto trendu je například i v případě emitovaných škodlivin velmi dobře kompenzován dlouhodobý nárůst intenzity dopravy radikální technologickou obměnou vozového parku.

Celá studie je ke stažení k dispozici zde: