Nejčastější konfigurací, která se v logistických centrech používá, je můstek zabudovaný do podlahy haly tak, že jeho konec lícuje s okrajem rampy. Pohyblivý koncový díl můstku se dodává ve dvou modifikacích – jako výklopný nebo výsuvný. Provedení s výsuvným dílem, umístěným pod plošinou, je sice dražší, ale má tu výhodu, že celkovou délku můstku lze modifikovat. To má nezastupitelnou úlohu například tehdy, když je třeba zachovat tepelný režim – nákladní vozidlo nacouvá k vratům do přesně stanovené polohy, jeho zadní část neprodyšně uzavře těsnicí límec a zbývající mezeru mezi rampou a ložnou plochou vozu výsuvná část můstku bez problémů překlene. Můstek s výklopným koncovým dílem naproti tomu tuto variabilitu neposkytuje, celková délka můstku zůstává konstantní. Koncový díl můstku někteří výrobci dodávají i v provedení umožňujícím nakládku a vykládku z vozidel různé šířky. Koncová část je trojdílná a podle potřeby se použije jenom její střední část (pro vozy s užší ložnou plochou, jako jsou například dodávky), nebo všechny tři v plné šířce můstku (pro nákladní vozidla). Pro případ, že je potřeba na ložnou plochu vozu najíždět vodorovně, se k můstku přidává ještě střední část a naklápí se jenom první úsek plošiny.
Stavební postup při zabudování můstku může být různý. V případě hotové podlahy ho stačí vsunout a zavařit do předem připraveného rámu, který je v podlaze zabetonován. Opačná situace nastává, když podlaha ještě není dokončena. V takovém případě je možné použít betonových prefabrikátů, do kterých se můstek usadí. Tento postup bývá často používán při renovacích nebo při budování nových ramp.
Méně častou, ale nikoli výjimečnou konfigurací jsou předsazené komory, u kterých ovšem investor musí počítat s vyššími náklady. Používají se v případě, že je třeba ušetřit místo v hale, z nějakých důvodů není možné instalovat vnitřní rampy nebo není možné rampy podjíždět. Můstek i s komorou jsou při takovémto řešení umístěny vně rampy. Ukotvení můstku je v obou případech identické, bývá řešeno na principu pantu, kdy je závěsnými oky protažena silná ocelová tyčovina. Prostorově velkorysé řešení této konstrukční komponenty zajišťuje volné propadání nečistot, a to i v případě, že na přání zákazníka se kolem ukotvení nainstaluje gumové těsnění – při manipulaci s můstkem se gumový pás ohne a nečistoty propadnou pod plošinu. To zajišťuje, že nedochází ke snižování životnosti celého zařízení.
Kromě pevně zabudovaných můstků se používají i pohyblivé. Po rampě pojíždějí ve vodicí kolejnici (transportní poloha je svislá) a stejně jako u pevných můstků dochází ke sklápění a zvedání pomocí hydraulického zařízení. Další variantou jsou pojízdné nakládací rampy, které přemosťují výškový rozdíl mezi zemí a ložnou plochou nákladního vozidla. Umožňují vykládku a nakládku kdekoliv mimo prostor haly a používají se rovněž k manipulaci se zbožím ze železničních vagonů.
Zdvih nakládacích můstků je ovládán hydraulicky pomocí zvedacích válců, jejichž počet závisí na požadované nosnosti. Některé typy jsou vybaveny automatickými ventily pro nouzové zastavení v případě, že plošina je ještě zatížena, ale vozidlo už odjíždí. Délku můstku určuje rozdíl mezi výškou rampy a ložné plochy nákladního vozidla a také přípustný sklon pro použitou manipulační techniku. Maximální sklon stanovuje norma DIN 1398 na 12,5 %.
Požadovaná nosnost můstku pochopitelně závisí na druhu přepravovaného nákladu. Pro standardní zboží, jako jsou nápoje, potraviny, automobilové součástky apod., postačí jmenovité zatížení 60 kN. Pokud se ovšem jedná například o materiál pro strojírenský průmysl, jako jsou ocelové svitky nebo litina, či o tvrzený papír, pak se musí maximální zatížení zvýšit podle požadavků investora, jinak by mohlo dojít k poškození ocelové platformy nebo hydraulických pístů. Paleta s papírem může běžně vážit čtyři tuny a k tomu je ještě třeba připočítat hmotnost vozíku. Tomu všemu potom také musí odpovídat tloušťka plošiny a její případné vyztužení zesilovacími profily na spodní straně.
Povrch plošiny můstku má obvykle protiskluzovou úpravu, používají se například bradavkovité nebo slzičkovité plechy. Pro potravinářské provozy předepisují normy pozinkovaný povrch. Zákazník si samozřejmě může vybrat i barevné odstíny nátěrů.
Pro přesné a zároveň bezpečné najíždění vozidel k místu vykládky a nakládky se před vraty instalují orientační najížděcí pomůcky, případně vyznačovací pilíře. Možná je i montáž světelného signalizačního zařízení podobného tomu, jaké se používá v myčkách u čerpacích stanic. Několik senzorů na křídle vrat snímá polohu zadní strany uzavřeného nákladního automobilu a ovládá signalizační zařízení s návěstími ve třech barvách. Zelená barva dává najevo, že překladová stanice je připravena k přistavení. Začne-li řidič couvat, v určité vzdálenosti od vrat ho žluté světlo upozorní, že se začíná blížit žádoucí poloze. Když se rozsvítí červené světlo, vozidlo už je v optimální pozici k překládce. Překládací stanice bývají vybaveny i najížděcími nárazníky.