Řetězec Penny Market otevřel na podzim nové distribuční centrum ve východočeských Smiřicích. Součástí je také fotovoltaická elektrárna a bateriové úložiště. Dosavadní zkušenosti i předpoklady do budoucnosti shrnuje Jaromír Jančura, vedoucí oddělení technických správ ve společnosti Penny Market.
Na střeše smiřického skladu je fotovoltaická elektrárna. Kolik pokryje spotřeby?
V tuto chvíli jsme teprve na začátku, takže skutečné výsledky ukáže až praxe. Zkušenosti ale máme z našeho skladu v Dobřanech. Tam se díky fotovoltaické elektrárně celková roční spotřeba skladu pohybovala přibližně na úrovni dva a půl gigawatthodiny. Samotná elektrárna zde vyrobila více než pět set megawatthodin, konkrétně 562 megawatthodin za rok. Celková spotřeba skladu se tak dostala zhruba na tři gigawatthodiny ročně, což znamenalo úsporu přibližně jedné pětiny energie.
A jaký je předpoklad zde?
Situace zde ve Smiřicích je odlišná. Fotovoltaická elektrárna má zhruba dvojnásobný výkon oproti Dobřanům a dosahuje hodnoty 911,4 kilowattpeaku. Navíc je doplněna o bateriové úložiště. Předpokládáme proto, že fotovoltaika by měla pokrýt minimálně 30% spotřeby skladu. Odhaduji, že celková roční spotřeba skladu odběrem ze sítě se bude pohybovat kolem dvou gigawatthodin. V tuto chvíli zatím nemáme zcela přesná data o energetické náročnosti chlazení a vytápění, protože zde není plynová kotelna a v chladnějším období budeme využívat tepelná čerpadla. Pokud se však podaří udržet spotřebu pod hranicí dvou gigawatthodin ročně, považoval bych to za velmi dobrý výsledek.
Velkou výhodou je bateriové úložiště s kapacitou 1078 kilowatthodin. Při průměrné spotřebě kolem 300 kilowattů dokáže zajistit přibližně tři hodiny provozu pouze z akumulované energie.
A proč máte bateriové úložiště, když většinu elektřiny rovnou spotřebujete třeba na chlazení?
Při návrhu systému fotovoltaické elektrárny jsme počítali s tím, že budeme vyrábět poměrně velké množství elektrické energie, a nechceme, aby přebytky zbytečně přicházely nazmar. Při instalovaném výkonu fotovoltaické elektrárny 911,4 kilowattpeaku můžeme ve špičkách vyrábět až kolem 800 kilowattů. Reálná spotřeba skladu se přitom pohybuje zhruba na úrovni 600 kilowattů, takže přibližně 200 kilowattů by bez dalšího využití zůstalo nevyužito.
Tyto přebytky proto budeme ukládat do bateriového úložiště. Pokud by taková situace trvala přibližně pět hodin, baterie by se plně nabila a uloženou energii bychom mohli využít později, například v době vyšší spotřeby nebo nižší výroby.
Dokážete nějak předvídat výrobu solární elektrárny?
Součástí systému je chytré řízení fotovoltaiky napojené na meteostanici. Ta dokáže dopředu predikovat výrobu a například upozorní, že v následujících třech hodinách vyrobíme třeba 900 kilowatthodin, které se už do baterie nevejdou. Systém pak navrhne řešení, třeba snížit teplotu v mrazírně a akumulovat energii do chladu. Místo minus dvaceti čtyř stupňů půjdeme třeba na minus dvacet šest.
Na zboží to nemá negativní vliv?
Na zboží to nemá žádný negativní dopad. Naopak tím získáváme tepelnou setrvačnost a energii dokážeme využívat efektivněji. V praxi to funguje tak, že můžeme dávat prioritu například chlazení, elektrickým nabíječkám nebo tzv. šokerům, u nichž je možné krátkodobě snížit teplotu z minus třiceti na minus třicet pět stupňů. Systém je na takový provoz navržen a umožňuje nám maximálně využít vyrobenou přebytečnou elektřinu.
Energii uloženou v bateriovém úložišti plánujeme využívat také k nabíjení manipulační techniky. Ta se podle provozu obvykle připojuje mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou. Pokud se v jednu chvíli zapojí například osmdesát strojů, spotřeba velmi rychle vyskočí. Díky využití akumulované energie z bateriového úložiště však dokážeme snížit množství elektřiny, které bychom jinak museli odebírat ze sítě, a tím i celkovou energetickou zátěž skladu.
Text: Stanislav D. Břeň
Foto: Penny Market
