Kvalitní návrh layoutu skladu je zásadní pro efektivní a bezpečný skladový provoz. Nemělo by jít „jen“ o technický výkres, ale o výsledek analýzy provozních dat, technologických možností a současných (i budoucích) potřeb firmy.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 220 (listopad–prosinec 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Základem kvalitního návrhu layoutu je detailní pochopení logistických procesů daného provozu. „Tedy nejen toho, co se skladuje, ale také jak se zboží pohybuje napříč skladem, jaké jsou objemy, frekvence, sezonnost a typy manipulací. Layout musí vycházet z dat, nikoli z intuice,“ upozorňuje Libor Mihalka ze společnosti Logtech a dále vysvětluje: „Když navrhujeme layout, zohledňujeme nejen efektivní tok materiálu a minimalizaci prostojů, ale i ergonomii pracovišť, bezpečnost provozu a připravenost na budoucí rozšiřování nebo automatizaci.“ Klíčové je vnímat sklad jako živý organismus, který se bude v čase vyvíjet.
Kromě výběru vhodných regálových systémů a manipulační techniky je podstatným faktorem i pozice vrat, příjmových, kompletačních a expedičních zón a v neposlední řadě pozice sloupů a dilatačních spár. „Zapomínat nesmíme na sklady s řízenou teplotou, které vyžadují zajištěnou cirkulaci vzduchu. Tím do návrhu vstupují další faktory, kterými jsou požadované distance od stěn, stropu a pozice výměníků, případně topidel,“ vyjmenovává Zdeněk Karban, obchodní specialista pro logistická řešení ve společnosti Toyota Material Handling CZ. A zmiňuje také požadavky na protipožární a bezpečnostní opatření – jde např. o sprinklery, maximální povolenou výšku skladování nebo únikové východy a průchody.
„Důležité je rovněž propojení s WMS systémem, který určuje strukturu zón a jejich logiku. Moderní skladový layout má být modulární a připravený na budoucí rozšíření, například o nové technologie nebo robotizaci,“ popisuje Jakub Blažek, warehouse sales & business development ve společnosti Jusda Europe. V dnešní době se samozřejmě zohledňuje i udržitelnost – konkrétně úspora energie, zlepšení ergonomie či snížení uhlíkové stopy.
Potřebné změny
Výše jsme se zabývali zejména návrhem layoutu v případě nového skladu. Za jakých okolností je vhodné přistoupit ke změně layoutu u již fungujícího skladového provozu? Na co se při změně layoutu skladu především soustředit?
„Změna layoutu dává smysl ve chvíli, kdy kapacitně nebo procesně přestává odpovídat aktuálním potřebám, tedy například při růstu objemu zboží, změně sortimentu, přechodu na jiný typ obalů nebo při zavádění automatizačních prvků – například dopravníků, shuttle systémů či robotizovaných pickovacích pracovišť,“ sděluje Libor Mihalka a zároveň doporučuje zaměřit se na minimalizaci dopadů na běžný provoz. Každý zásah do fungujícího skladu musí být podle něj precizně naplánován a fázován tak, aby nedošlo k výpadkům expedice. Pomáhá využití dočasných zón, paralelních procesů a přesného projektového řízení.
Potřeba změny layoutu je ve skladových provozech poměrně častá, v podstatě běžná. Petr Jahoda, jednatel společnosti Loxxess Bor, doporučuje udělat ze změn layoutu pravidelný cyklus. „Předem si každý rok naplánovat na období nízké poptávky časové okno k přestavbám a několik měsíců se na to cíleně připravovat,“ podotýká a upozorňuje, že sklad disponující pouze regály a několika dopravníky se na rozdíl od dražších, víceméně fixních technologií přestavuje relativně snadno.
Očekávání versus praxe
V logistické praxi se nezřídka stává, že reálná implementace neodpovídá původním očekáváním. Důvodem, který zmiňuje Martin Kraus, specialista na simulační plánování ve společnosti Aimtec, může být nedostatečně promyšlený business case – nejasná představa o tom, co se má ve skladu skutečně skladovat, jaké procesy budou probíhat a jaké technologie budou využity. „Pokud není koncept jasně definován hned na začátku, může být výsledný návrh nepřesný nebo nefunkční,“ varuje Martin Kraus. Danému úskalí lze podle něj předejít využitím simulací, díky nimž lze pro jasnější představu vše vizualizovat.
Ilustrační foto: Jungheinrich
Obvyklé chyby při návrhu layoutu skladu vznikají také z nedostatečného zohlednění vstupních parametrů – např. typů a rozměrů palet, rozměrů haly nebo používané manipulační techniky, poznamenává Lukáš Novotný, design specialist WE ve společnosti Jungheinrich (ČR). „Častým problémem bývá i podcenění šířky uliček, toků materiálu či omezení haly, jako jsou maximální skladovací výška, nosnost podlahy nebo požární předpisy. Tyto chyby mohou vést k neefektivnímu využití prostoru, zdržování provozu, zvýšení rizika poškození zboží či techniky a v krajním případě i k ohrožení bezpečnosti práce,“ podotýká dále. Uvedeným komplikacím je možné se vyhnout pečlivou přípravou, komunikací se všemi zúčastněnými stranami a praktickým ověřením návrhu ještě před realizací. Lukáš Novotný dále radí: „Pokud už k chybě dojde, je důležité situaci rychle vyhodnotit, upravit problematické zóny a nastavit provozní opatření, aby se problém v budoucnu neopakoval.“
Porovnání více variant
Jaké nástroje pro návrh layoutu skladu se v současnosti využívají? Proces návrhu layoutu začíná podle Martina Krause definicí technologií, které mají být součástí výsledného řešení. Následně se vše zakreslí pomocí nástrojů, jako je AutoCAD. „V případě, že existuje více variant, jak celý proces nebo závod postavit, přichází na řadu simulační nástroje. Ty umožňují porovnávat více variant layoutu a dodat doporučení pro výslednou implementaci,“ vysvětluje Martin Kraus.
Benefity využití komplexních simulačních a návrhových platforem, které umožňují testovat různé scénáře provozu, potvrzuje Libor Mihalka a vyzdvihuje i testování navrženého konceptu pomocí tzv. digitálního dvojčete skladu. „Digitální dvojče propojuje reálná provozní data se simulačním modelem a umožňuje přesně předpovídat dopady změn layoutu, zavedení nové technologie či automatizace,“ přibližuje hlavní výhody této technologie.
Rychle se rozvíjející oblastí je také využití umělé inteligence. „AI dokáže analyzovat historická data o tocích materiálu, predikovat úzká místa a navrhovat optimální rozmístění pozic nebo manipulačních tras,“ konkretizuje Jakub Blažek. Lze očekávat, že míra uplatnění umělé inteligence i v této oblasti dál poroste.
Z hlediska nových technologií dnes již není výjimkou třeba 3D skenování provozu a automatické vytváření digitálních map skladu, použití dronů nebo automatické nivelační měření. „Není to zdarma, ale tento postup dokáže ušetřit řadu nákladů a budoucích nesnází při realizaci,“ dodává Zdeněk Karban.
„Pět doporučení pro layout skladu“
1) Nedívejte se na layout jen dvoudimenzionálně. Využijte i výšky prostoru: nejen pro skladové regály, ale i pro mezipatra, kanceláře do výšky, sociální zázemí… I nevyužitý prostor nad sebou musíte platit, vytápět atd.
2) Pokud se stěhujete do nové nebo zcela prázdné budovy, využijte možnosti prázdného prostoru. Je jedinečná možnost vestavět betonové mezipatro (mezanin)? Raději ho objednejte na začátku, vícenáklad není vysoký. Může se hodit. Později už nepůjde to dohonit.
3) Často se podceňuje infrastruktura haly. Vzduchotechnika: opravdu bude v hale v létě přijatelně chladno (i pod stropem) a v zimě teplo? Budou stačit wi-fi stanice – nejen pro pokrytí prázdné haly, ale také haly v provozu, plné kovových regálů a zboží?
4) Nenechte se dotlačit k extrémně drahým protipožárním opatřením (mnoho požárních zdí v rámci PBŘ, nadměrné sprinklerování apod.). U každého opatření pokládejte dotazy, nuťte k racionalizaci, buďte aktivním oponentem.
5) Nezapomeňte na pracovníky: ideální layout skladu je fajn, pokud se lidé pořád nepohybují mimo optimalizované trasy.
Petr Jahoda, jednatel, Loxxess Bor
„Počítejte s dalším rozšiřováním skladu“
Sklad je živý organismus a jako takový se mění a vyvíjí. Při návrhu je tedy potřeba zohlednit i možnost dalšího rozšiřování, změn a podobně. Naštěstí lze regálové konstrukce nedestruktivním způsobem přestavovat a do určité míry upravovat. Nejjednodušší je udělat analýzu skladových jednotek a vybrat druhy zboží, které lze skladovat vysokohustotním způsobem (např. radioshuttle, spádové regály, drive-in apod.). Takové druhy zboží nevyžadují luxus přístupu ke každé paletě v daný okamžik (např. balená voda, obalový materiál, režijní materiály apod.). Zde bývá naopak přínosné zajistit mechanicky tok FIFO. Velmi často tak stačí přestavět relativně malou část skladu, získat kapacitu, ale přitom zachovat flexibilitu, kterou sklad dosud zajišťoval.
Zdeněk Karban, obchodní specialista pro logistická řešení, Toyota Material Handling CZ
„Nasazení robotiky vyžaduje přehodnocení manipulačních tras“
Ke změně layoutu je vhodné přistoupit v okamžiku, kdy se dlouhodobá kapacitní využitelnost skladu pohybuje nad 90 %, mění se portfolio klientů nebo přibývají nové služby, které původní struktura neumožňuje efektivně obsloužit. Důvodem pro úpravu layoutu bývá i implementace nových technologií nebo robotických systémů, které vyžadují přehodnocení manipulačních tras. Změna by však měla být plánována postupně, s ohledem na minimalizaci dopadu na provoz a zachování bezpečnosti zaměstnanců. Vždy je nutné aktualizovat datovou mapu skladu ve WMS a informovat zákazníky o případných změnách ve skladových procesech. Praktickým příkladem je rozhodnutí naší společnosti rozšířit automatickou ořezovou linku o dopravníkové pásy, které umožní větší průchodnost a částečně změní layout ve skladu. Celkově lze říci, že kvalitní návrh i změna layoutu skladu vyžadují vyváženost mezi výkonem, flexibilitou a technologickou inteligencí.
Jakub Blažek, warehouse sales & business development, Jusda Europe
Článek připravil: David Čapek
Úvodní foto: Plzeňský Prazdroj
