Trend přesouvání výroby blíže k domovským trhům – tzv. nearshoring a reshoring – v roce 2025  zrychlil. Podle dat agentury Statista vzrostl podíl firem plánujících investice do nearshoringu ze 24 procent na 35 procent, zatímco počet podniků bez jakýchkoli reindustrializačních plánů klesl z 21 procent na 12 procent. Důvodem je snaha o zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců, dosažení klimatických cílů a přizpůsobení se nové evropské legislativě.

Vývoj komentují zástupci evropských institucí, průmyslových firem a společnosti Raben.

Evropské firmy reagují na křehkost asijských dodavatelských tras, které v posledních letech narušily globální krize, geopolitické napětí a rostoucí náklady. „Představitelé firem urychlují strategické iniciativy, jejichž cílem je zvýšení odolnosti a flexibility dodavatelských řetězců, obnovení národní bezpečnosti ve strategických odvětvích, dosažení klimatických cílů a obnovení průmyslové síly Evropy a Severní Ameriky,“ uvádí Roshan Gya z výzkumné společnosti Capgemini na základě studie realizované mezi 1300 vedoucími pracovníky.

Politická podpora a environmentální tlak

K posunu přispívá i evropská regulace CBAM (mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích), která se od roku 2026 zpřísňuje, i když v menším měřítku, než se původně navrhovalo. Evropská komise zároveň podporuje návrat výroby pomocí rozvoje dopravní infrastruktury.

„Přesun výroby zpět do Evropy dává z obchodního hlediska smysl – kvůli rizikům v dodavatelských řetězcích i kvůli podpůrným opatřením evropských politik,“ dodává Benjamin Wong, ředitel marketingového oddělení ve společnosti LONGi, dodavatele soláních panelů. Mimochodem, sektor obnovitelných zdrojů hraje také významnou roli.

Čína však bude nadále důležitá

Pandemie covidu-19 představovala pro globální dodavatelské řetězce zásadní problém. Politika nulové tolerance vůči covidu v Číně vedla k uzavírání továren a přerušení výroby. Výrobci po celém světě se tak potýkali s nedostatkem klíčových komponentů a byli nuceni zastavit vlastní produkci, což vedlo k výrazným finančním ztrátám.

K nearshoringu se firmy začaly uchylovat také poté, co na konci roku 2023 stouply útoky Húsíů na lodě v Rudém moři. Přes Suezský průplav pluje 12 až 15 % světové lodní dopravy. Útoky způsobily mimo jiné nárůst nákladů, globálně zhruba o 30 miliard dolarů, a prodloužení doby dodání.

Evropská unie zároveň usiluje o návrat strategicky důležitých odvětví zpět na svůj kontinent. Cílem je snížit závislost na dodavatelích ze třetích zemí, zejména z Asie, a zároveň posílit evropskou technologickou soběstačnost. „V současnosti pozorujeme částečný odklon od asijských dodavatelů a předpokládáme, že tento trend bude pokračovat. Přesto asijské země v čele s Čínou budou i nadále hrát důležitou roli ve světových dodavatelských řetězcích,“ komentuje situaci Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia.

Fungující infrastruktura je pro návrat nezbytná

Pro efektivní logistiku i mobilitu občanů je klíčová hustá, moderní a propojená dopravní síť. Eurokomisař pro udržitelnou dopravu a turismus Apostolos Tzitzikostas má proto úkol do roku 2030 dokončit první etapu transevropského dopravního koridoru (TEN-T). Ta má propojit hlavní ekonomická centra EU.

Vyšší efektivitu dopravy řeší některé firmy také zaváděním logistických center, která propojují Evropu. Jejich výhodou je zejména rychlost překládky, a tedy zkrácení dopravní lhůty. Zkrácení dodavatelských tras přináší úspory a nižší uhlíkovou stopu.

„Jen do Německa odbavíme denně 33 přímých spojení a jsme schopni zboží doručit do 24 hodin,“ říká Jakub Trnka z Raben Logistics s odkazem na činnost jednoho z evropských hubů společnosti v Rokycanech, který propojuje Německo, Rakousko, Slovensko i Polsko. Díky dalším devíti pobočkám pokrývá  společnost i Česko.

Česká republika v popředí, ale s omezeními

V žebříčku Nearshoring Index 2024 agentury Savills se Česká republika umístila mezi pěti nejatraktivnějšími lokalitami světa. Hraje zde roli relativní cenová dostupnost, stabilita a přístup k jednotnému evropskému trhu. Slabinou však zůstává stav dopravní infrastruktury. „Máme jako země výjimečnou pozici, kdy fungujeme jako spojka mezi západní a východní Evropou. Nedostatečná dopravní infrastruktura nám ale tuto pozici ztěžuje,“  uzavírá Jakub Trnka.

Pomoci České republice by mohl již zmíněný projekt TEN-T, jelikož zahrnuje i výstavbu vysokorychlostních tratí v zemi. Zároveň již byla schválena půjčka 65,4 miliard korun od Evropské investiční banky, která má pomoci České republice s rozvojem dopravní infrastruktury.

Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto eurohubu v Rolycanech: Raben 

Související články:

Globální průmyslová výroba zaznamená i letos růst, navzdory nejistotě a odkládaným investicím GXO řídí omnichannel logistiku pro Versace a prodloužila partnerství s Guess Pracovní oděvy firmy zaměstnancům stále častěji pronajímají Globální průzkum: AI již využívá 60 % skladů, investice se vrací do tří let