Ceny paliv, inflace a tempo růstu HDP, změny v systému mýtného, ale i bankroty menších hráčů na trhu a investice do udržitelnosti – to všechno vytváří ekonomickou realitu, která začíná ovlivňovat aktuální ceny. Evropský trh pozemních přeprav čelí v roce 2025 a v nadcházejícím období komplexnímu souboru výzev a příležitostí. Pět uvedených faktorů formujících ceny a strategii v tomto dynamickém odvětví komentují zástupci logistických společností DSV a Schenker, které nedávno spojily své síly.

Přestože meziročně se palivový index prakticky nezměnil (podle Weekly Oil Bulletinu Evropské komise klesl od října 2024 do září 2025 ze 101 na 100), vývoj ceny nafty v průběhu roku značně kolísal a geopolitické napětí udržuje ceny surové ropy Brent na vyšších úrovních, s prognózami kolísání kolem 67 USD za barel (zdroj: Trading Economics). „Tato nestabilita vyžaduje neustálou optimalizaci tras a efektivní řízení spotřeby. Snaha o nižší spotřebu samozřejmě není nic nového a jde to i ruku v ruce s úsilím o snižování uhlíkové stopy přeprav, prostor pro zásadní změny je proto velmi limitovaný,“ komentuje obchodní ředitel Schenker Lubor Lepič.

Inflace v eurozóně se v srpnu 2025 stabilizovala na 2,0 %, nicméně v rámci EU přetrvávají značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Podle Trading Economics v ČR mírně klesla na 2,5 %, zatímco na Slovensku se pohybuje okolo 4,2 %, podobně jako v Rakousku (4,1 %), naproti tomu v Německu klesla na 2,2 % a v Polsku je na hodnotě 2,9 %. „Jádrová inflace, tedy bez energií a potravin, zůstává na 2,3 %, je poměrně vysoká a neklesá. Jinými slovy, náklady na většinu zboží a služeb v ekonomice se drží vysoko nebo dokonce mírně rostou. To má vliv na provozní náklady, jako například ceny náhradních dílů, a samozřejmě i tlak na vyšší mzdy řidičů,“ doplňuje Lubor Lepič.

Evropa očekává v roce 2026 mírný nárůst HDP o 0,4 % (zdroj: Trading Economics). Takto pomalý růst, ovlivněný globální obchodní nejistotou a smíšenými ekonomickými výsledky členských států, může omezit celkovou poptávku po přepravních službách. „V takovém prostředí je klíčová flexibilita a schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky trhu,“ upozorňuje Karel Kváč, obchodní ředitel DSV.

Vlna bankrotů, regulace a obrat k udržitelnosti

Od Nového roku se v Česku zvýší základní sazba mýtného o 1,5 % a emisní složka mýta až o 55−87 %, v závislosti na emisní třídě vozidla. I několik dalších evropských zemí zavádí zvýšení mýtného, často s výraznou emisní složkou, která preferuje ekologičtější vozidla a penalizuje ta méně šetrná. Klíčovou roli hraje také druhá aktualizace CO2 emisních tříd v systému VECTO, jež od července 2026 zpřísní kritéria a povede k vyšším poplatkům pro vozidla s horšími emisemi. Tyto úpravy přímo zvyšují provozní náklady, zejména pro vozidla nižších emisních tříd, přestože jejich ekonomická životnost nebyla stále vyčerpána. To se může citelně dotknout zejména menších dopravců.

Zároveň Evropa zaznamenává výrazný meziroční pokles registrací nákladních vozidel. „Tento trend naznačuje dvě zásadní skutečnosti. Neprobíhá obnova vozového parku, což může vést ke stárnutí flotil, a nenavyšuje se počet vozidel, což znamená postupné snižování dostupné kapacity pro přepravu,“ říká Karel Kváč. Mezi nejvíce zasažené země patří Německo s poklesem o 26,7 % a Francie, kde se počet registrací snížil o 20,6 %.

Ve Francii rovněž došlo ve druhém čtvrtletí letošního roku k 645 bankrotům menších dopravních firem, což představuje nárůst o 55 % za poslední dva roky. Podobná situace je podle Trans.info v Belgii, Polsku, Dánsku a Maďarsku. Tento trend snižuje celkovou kapacitu na trhu a může vést k vyšší poptávce a spolu s tím i růstu cen u zbývajících, stabilních dopravců.

Společnost DSV uvádí, že v rámci redukce emisí investovala do evropské flotily 390 bateriových elektrických vozidel, přičemž sloučení se Schenkerem má tyto aktivity dále posílit. Tyto kroky sice zvyšují náklady, ale zároveň reflektují rostoucí důraz na ekologickou odpovědnost a efektivitu přeprav. Téma udržitelnosti se totiž dostává zpět do popředí i v souvislosti s připravovaným systémem EU ETS 2, který od roku 2027 zavede obchodování s emisemi i pro silniční dopravu. Navrhovaný cenový strop činí 45 eur za tunu CO₂.

Změny v systému mýtného v Evropě

• Česká republika: Od 1. ledna 2026 se zvýší základní sazba mýta o 1,5 %, emisní složka až o 55–87 %.
• Nizozemsko: Kilometrové mýtné od 1. července 2026, konec Eurovignette.
• Rakousko: Vyšší poplatky pro vozidla s horší emisní třídou.
• Belgie/Flandry: Zvýšení sazeb od července 2026.
• Dánsko: Vyšší pokuty za nezaplacení mýtného.
• Chorvatsko: Od listopadu 2026 plně elektronický systém.
• Švýcarsko: Nový digitální systém HVF III od roku 2026.
• Slovensko: Emisní klasifikace od července 2025.
• Bulharsko: Dvoufázové zvýšení mýtného v roce 2025, až 0,42 BGN/km pro těžká vozidla.

Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto: Filip Hubička

Související články:

Eurovinětu nahradil v Dánsku nový systém. Mýtné se platí za kilometry, emise a hmotnost Budoucnost silniční dopravy: Umělá inteligence, data a udržitelnost Řešení krize řidičů? Podle Girteky je třeba změnit regulace a investovat do lidí Výběr mýtného v říjnu dosáhl 1,768 miliardy korun, meziroční růst činí 11,6 %