V segmentu průmyslových vrat a můstků hraje klíčovou roli důraz na bezpečnost a v poslední době také na automatizaci. Neméně podstatná je i energetická efektivita bez zbytečných tepelných ztrát. Existuje v případě vrat a můstků osvědčený recept na jejich správný výběr, nasazení a efektivní provoz?
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 219 (září–říjen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Před samotným výběrem optimálního typu průmyslových vrat a můstků je vhodné definovat, k jakým účelům by vrata či můstky měly především sloužit a jaké parametry mají splňovat. Stěžejní je mj. minimalizace tepelných ztrát nebo zrychlení logistických toků. „Vrata pro příjem/výdej materiálů u výrobní haly s vyšší frekvencí otvírání (30krát za hodinu), minimalizací tepelných ztrát (součinitel prostupu tepla min. U=1,5 W/m2K) s plně automatickým ovládáním,“ uvádí jako příklad Ondřej Štěrba, obchodní ředitel společnosti Spedos, a pokračuje: „Než dojdeme k tomuto závěru, musíme provést analýzu dané situace. O vratovém otvoru, respektive průmyslových vratech a můstcích, musíme přemýšlet komplexně. To znamená vzít v úvahu veškeré procesy, které s tímto vratovým otvorem souvisí – cyklika, logistické toky materiálů, kdo bude zařízení ovládat, prostorové možnosti, požadavky na průchod osob, únikový východ, vybavenost vrat, specifické požadavky a tak dále.“
Pro zvětšení vždy klikejte do fotky. Foto: Tyros.
Pokud se vezmou v úvahu veškeré uvedené skutečnosti, je možné zaměřit se na konkrétní parametry průmyslových vrat.
„Vždy je nutné znát logistické procesy v dané budově, umístění vrat a tyto základní požadavky: velikost vrat, prostorové podmínky, frekvenci otevírání vrat, dobu jejich otevření, případně požární odolnost či součinitel prostupu tepla. Na základě těchto informací lze pak správně navrhnout typ použitých vrat a doplnit o ovládací a bezpečnostní prvky,“ vysvětluje Josef Hájek, vedoucí technického oddělení ve společnosti Tyros Loading Systems CZ.
U vyrovnávacích můstků hraje podle něj klíčovou roli, v jakém prostředí bude můstek umístěn nebo jaký je rozdíl mezi výškou ložné plochy přistavovaných vozidel a výškou podlahy haly. Dalším důležitým aspektem je nosnost, pro kterou by měl být můstek konstruován. Základní nosnost pro dynamické zatížení začíná na 6000 kg a v ojedinělých případech může dosáhnout až 18 000 kg. „Na výběr jsou pak různé rozměry podle pracovního rozsahu a pak je možné případně využít i mechanické můstky či sklopné plechy. Vždy je však potřeba zajistit bezpečnou nakládku a vykládku,“ upozorňuje Josef Hájek a připomíná, že podle normy EN 1398 není povoleno používat vyrovnávací můstky pod větším úhlem sklonu než ± 12,5 % (zhruba 7 °).
Správný výběr typu vrat zajišťuje nejen vyšší efektivitu, ale také delší životnost, spolehlivost a měřitelné úspory. Zároveň je podle Josefa Šimka, vedoucího prodeje pro ČR ve společnosti Efaflex, zásadní klást důraz na to, aby každá instalace byla „šitá na míru“. Nejde jen o dodávku produktu, ale o řešení konkrétních potřeb. „Výsledkem je optimální kombinace rychlosti, bezpečnosti a energetické úspornosti, která by s univerzálním řešením nikdy nefungovala,“ zdůrazňuje Josef Šimek.
Nedostatky v projektu či komunikaci
Foto: StanislaV D. Břeň
Při výběru, nasazení a provozu vrat či můstků ovšem nezřídka dochází i k různým chybám. Děje se v některých případech už v rámci projektu nebo za to může nedostatečná komunikace mezi projektantem a stavbou, případně i dodavatelem. „Například pokud bude mít vozovka větší sklon proti samotné budově, je nutné počítat s tím, že i horní část kamionu se bude více naklánět a může dojít k poškození těsnících límců nebo samotného pláště budovy,“ konkretizuje Tomáš Kouřil, projektový manažer společnosti Hörmann. Dále je samotná ložná plocha kamionu naopak vzdálena od nakládacího můstku a ten pak při zvolení standardního provedení můstku není schopen dosáhnout na ložnou plochu kamionu. „Může být rovněž špatně zvolena délka v případě, že fasáda bude předsazena, a tím je nutné volit i nárazníky s větší hloubkou tak, aby byl ochráněn plášť budovy před poškozením. Tím opět posuneme ložnou plochu kamionu a podle toho lze zvolit správnou délku čela můstku,“ popisuje Tomáš Kouřil. Problémem může podle něj být i špatná volba nosnosti nebo délky celého můstku, která je závislá nejen na sklonu komunikace, ale také na výškovém rozdílu mezi komunikací a podlahou v hale.
U průmyslových vrat se podle Josefa Hájka poměrně často podceňuje četnost otevírání a tam, kde by se měla instalovat rychloběžná vrata, jsou někdy osazena např. sekční vrata. „V těchto případech lze pak za sekční vrata umístit rychloběžná. Pokud se jedná u umístění v plášti budovy, tak jde o nejlepší provedení. Sekční vrata zajišťují dokonalou izolaci, pokud se průjezdním otvorem delší dobu nemanipuluje, a rychloběžná jsou v provozu, pokud je nutnost rychlého a četného průjezdu. Při této kombinaci je v případě odstávky jedněch vrat vždy možné otvor uzavřít,“ dodává Josef Hájek.
Specifické provozy
Foto: Stanislav D. Břeň
Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat vratům a můstkům v náročných podmínkách, jako jsou chladírenské či mrazírenské sklady nebo vysoce frekventované logistické provozy. „Každé tyto specifické prostory mají pro jejich aplikaci dedikované produkty. Například pro mrazírenské provozy, respektive provozy s řízenou teplotou, jsou speciální rychloběžná vrata – silná izolace, vyhřívání, rychlost a podobně – a sekční vrata s 80milimetrovým panelem v ISO variantě společně s nejúčinnějším nafukovacím těsněním,“ sděluje Ondřej Štěrba. Pro frekventované provozy je zásadní rychlost otevírání/zavírání a automatizace průjezdů, např. pomocí radarů.
„Určitě je nutné dobře zvážit představy a požadavky samotného uživatele. Jedna věc může být, co je v projektu a jaké jsou požadavky v prováděcí dokumentaci. Proto se vždy snažíme jít od konce a znát požadavky uživatele,“ konstatuje Tomáš Kouřil. Pokud jde o chladírenské prostředí, je samozřejmě potřeba zvolit nakládací techniku a vrata s cílem minimalizovat tepelné ztráty. Ve frekventovaném prostředí záleží podle Tomáše Kouřila na projekci a také možnostech investora, zda se zvolí vyšší počet nakládacích míst nebo třeba vrata, která jsou určena a vybavena pro vyšší zatížení cyklů.
Laserové senzory i diagnostika na dálku
Obecně se v segmentu vrat a můstků klade stále větší důraz na automatizaci a bezpečnost. „To začíná už při samotné vykládce, kdy je aktuálně velká poptávka po blokátorech kol kamionů nebo světelné a akustické signalizaci a zajištění proti nechtěnému odjetí nákladního vozu při neukončené vykládce,“ poznamenává Tomáš Kouřil.
Na pokračující inovace z pohledu automatizace, bezpečnosti a energetické efektivity poukazuje Ondřej Štěrba. Značný potenciál je podle něj mj. v laserových senzorech, které by měly u vratových systémů řešit bezpečnost osob, samotnou ochranu vrat před poškozením a také budou zdrojem impulzů pro automatické otevření/zavření. „Očekávaný vývoj vidím také z pohledu služeb, respektive ve vzdálené správě servisního oddělení. Díky ní bude probíhat online diagnostika vratových a nakládacích systémů na dálku. Určitě do výše uvedeného promluví umělá inteligence a konektivita přes internetové spojení,“ predikuje Ondřej Štěrba.
„Chyby při projektování“
Určitě doporučuji již ve fázi projektu danou aplikaci vratových systémů konzultovat s odborníkem a tím pádem vybrat vhodný typ vratového systému už na začátku. Bohužel se setkáváme s podstatnými chybami již v projektu. Jako příklad bych uvedl třeba naprojektovaná spirálová vrata s rychlostí otevírání 2,5 m/s pro otvor, kde je ve skutečnosti minimální četnost provozu. Nebo naprojektovaný standardní šestitunový můstek pro nakládku běžných dodávek. Dále požadavek na dodání krátkého vyrovnávacího můstku (nižší rozsah přemostění) pro širokou škálu vozového parku, u které nemusí být při překládce splněny bezpečnostní předpisy. Také je potřeba říci, že při samotném výběru vrat/můstků ze strany generálního dodavatele se častěji klade apel na pořizovací cenu než na samotnou kvalitu a specifikaci vrat.
Ondřej Štěrba, obchodní ředitel, Spedos
„Součást inteligentního řízení budov“
Postupně dochází k většímu propojení jednotlivých zařízení a jejich monitorování. Zatím se tak děje převážně z důvodu bezpečnosti, ale pomalu to přechází do systémů inteligentního řízení budov. U výrobních závodů se pak vrata stávají součástí automatizované technologie a jsou napojena na výrobní linku.
Josef Hájek, vedoucí technického oddělení, Tyros Loading Systems CZ
„Propojení s automatizovanými systémy“
V automatizovaných skladech jsou vrata součástí komplexního řešení logistiky. Jejich rychlost a spolehlivost je v těchto aplikacích klíčová – každá vteřina rozhoduje o plynulosti provozu. Díky speciálním konstrukcím a propojení s automatizovanými systémy jsou vrata schopna plně fungovat jako součást moderního průmyslu.
Josef Šimek, vedoucí prodeje pro ČR, Efaflex
Článek připravil: David Čapek
Foto v úvodu článku: Spedos
