Polské přístavy jako brána pro český export a import

22. října 2025

Domácí konference 0

408

Polské přístavy jako brána pro český export a import

Prezentace polských námořních přístavů a možnosti jejich využití českými firmami, potřeba investic do silniční i železniční infrastruktury mezi oběma zeměmi nebo také význam vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, které propojují akademickou sféru s potřebami byznysu. To byla hlavní témata dalšího ročníku konference Den polské logistiky, kterou v půlce října opět hostily prostory Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Systémy Logistiky byly hlavním mediálním partnerem konference.

Úvodní slovo při zahájení pronesli Barbara Tuge-Erecińska, chargé d’affaires a.i. Polské republiky v ČR, Václav Bernard, náměstek ministra dopravy ČR, a Rafał Machowiak, generální tajemník Národní komory pro námořní hospodářství. Účastníky pozdravil prostřednictvím videa také Arkadiusz Marchewka, náměstek ministra infrastruktury Polské republiky.

Rostoucí kapacita přístavů

Přednáška Macieje Matczaka z Námořní univerzity v Gdyni se zaměřila na 20 let polských přístavů v Evropské unii. Prostřednictvím řady grafů a dat názorně prezentoval nárůst kapacity tamních námořních terminálů, přičemž např. objem kontejnerů přepravených přes polské přístavy vzrostl za uplynulé dvě dekády šestinásobně: z 500 000 TEU v roce 2004 na tři miliony TEU v roce 2024. Obdobný nárůst zaznamenala i přeprava tzv. ro-ro (roll-on/roll-off) jednotek a přednášející upozornil také na rozsáhlé investice směřující do rozšíření železničních vleček v rámci přístavních terminálů.

Investice, výzvy a možnosti spolupráce

Maciej Matczak se ujal i role moderátora v první panelové diskusi. Ta nesla název „Přes Baltské moře na globální trhy: polské námořní přístavy v roce 2025“ a věnovala se investicím, výzvám a možnostem spolupráce s českými subjekty. Aktivními účastníky debaty byli Piotr Bura (Správa námořního přístavu Gdaňsk), Ewelina Ziajka (Správa námořního přístavu Gdyně), Aneta Szreder-Piernicka (Správa námořního přístavu Štětín-Svinoústí) a Jan Sechter, předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR.

Panelisté se shodli, že strategické investice do přístavů a kontejnerových terminálů mají přímý dopad na rozšiřování nabídky služeb pro české zákazníky. V uplynulých letech se zlepšila např. logistická přístupnost polských přístavů. Jan Sechter zmínil i možnost vytvoření „koalice“ zájemců o další zlepšení dopravy ve střední Evropě a s tím související lobbing v Bruselu.

Digitalizace pomůže dalšímu rozvoji

Na polské přístavní terminály, jejich kapacity a význam pro dovoz i vývoz zboží z ČR zaostřila v pořadí druhá panelová diskuse. Moderátorkou byla Marta Waldmann (Łukasiewicz – Poznaňský technologický institut) a účast v debatě přijali Wojciech Szymulewicz (Kontejnerový terminál v Gdyni), Adéla Kurečková (Baltic Hub Gdaňsk), Kamil Holenda (PKP Cargo International), Pavlína Tomková (Ministerstvo dopravy ČR) a Krzysztof Sokołowski, country manager CZ & SK ve společnosti Budimex.

Podle Kamila Holendy je pro české firmy výhodou spolupráce s polskými přístavy zejména krátký tranzitní čas a relativně nízká cena. Ocenil také zlepšení železniční infrastruktury, naopak „slabým místem“ je nedostatek hraničních přechodů v západní části ČR. Podle panelistů zaostávají polské přístavy v digitalizaci, problémem je mj. plánování příjezdu vlaků do terminálů. Jak poznamenala Pavlína Tomková, Evropská komise může pomoci s rozvojem digitalizace dopravy v Česku i Polsku. Upozornila rovněž na připravovanou legislativu EU, konkrétně Nařízení o elektronických informacích v nákladní dopravě (eFTI), které zajistí sdílení elektronických dokumentů mezi dopravci a veřejnou správou. Součástí má být i sledování trasy vlaků a jejich kapacity v reálném čase.

Vzdělání jako základ

Vysokoškolské vzdělávání pro oblast dopravy, spedice a logistiky v Česku a Polsku bylo předmětem třetí, závěrečné panelové diskuse. Moderátorské role se zhostil známý novinář Tomasz Dawid Jędruchów (Polská tisková kancelář) a mezi účastníky nechyběli např. Piotr Treichel (Námořní technická univerzita ve Štětíně), Vít Janoš (ČVUT v Praze) nebo Václav Cempírek (Vysoká škola logistiky). Hovořilo se o zájmu mladých lidí o studium v oboru logistiky, který v současnosti není příliš velký, i o možnostech intenzivnější spolupráce a výměny zkušeností mezi polskými a českými univerzitami. Klíčovým úkolem je, aby vysoké školy generovaly absolventy, kteří se bez problémů uplatní na trhu práce a pomůžou firmám úspěšně čelit náročným logistickým výzvám současnosti.