Zpráva BloombergNEF New Energy Outlook 2025 předpovídá, že celosvětová poptávka po elektřině vzroste do roku 2050 o přibližně 75 %. Tento růst je způsoben především zvýšenou energetickou náročností datových center, výpočetní infrastruktury a aplikací umělé inteligence (AI), které se stále více podílejí na celkovém spotřebním trendu. Vedle rozvoje elektromobility a růstu rozvojových ekonomik představují tato nová odvětví největší zátěž na globální energetické systémy.
Podle BloombergNEF se spotřeba elektřiny datovými centry v příští dekádě může zvýšit až šestnáctinásobně. V nadcházejících deseti letech bude potřeba přidat více než 360 GW nové kapacity napříč světovými elektrickými sítěmi. Do roku 2035 by tato infrastruktura mohla spotřebovávat až 4,5 % světové elektřiny, přičemž do poloviny století by její podíl mohl vzrůst až na 9 %.
BloombergNEF je specializovaná divize v rámci zpravodajské agentury Bloomberg, která je známá svou finanční a ekonomickou žurnalistikou. práva New Energy Outlook 2025 je její každoroční publikace, která se zaměřuje na předpovědi a analýzy energetických trendů, přičemž se soustředí na vývoj v oblasti čisté energie, změny v poptávce po elektřině, využívání obnovitelných zdrojů, a další klíčové faktory, které ovlivňují globální energetiku do roku 2050.
Trend k obnovitelným zdrojům energie
Zpráva také potvrzuje pokračující trend v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kdy fosilní paliva postupně ztrácejí na významu. Ropa by měla dosáhnout svého vrcholu kolem roku 2032 na úrovni 104 milionů barelů denně, po kterém bude následovat její pokles. Uhlí by mělo ztrácet podíl ještě rychleji, přičemž jeho náhradu budou čím dál více tvořit solární a větrné elektrárny. Zemní plyn zůstane důležitým flexibilním zdrojem pro vyrovnávání kolísání výroby z obnovitelných zdrojů.
„Do roku 2050 by mohly obnovitelné zdroje pokrývat přibližně dvě třetiny světové výroby elektřiny,“ říká Pavel Bursa, odborník na energetiku ze společnosti Resacs, která se zabývá energetickými technologiemi a optimalizací. „Jen mezi lety 2025 a 2030 by se instalovaný výkon solárních a větrných elektráren měl zvýšit o 84 %.“
Emisní zlom a cíle dekarbonizace
BloombergNEF rovněž označuje loňský rok za pravděpodobně nejhorší co se týče emisí CO₂. Po roce 2024 by mělo začít jejich trvalé snižování, nicméně současná trajektorie nevede k dosažení klimatického cíle 1,5 °C. K tomu by bylo nutné učinit razantnější kroky v oblasti dekarbonizace, které dnes nejsou součástí standardních scénářů, založených pouze na ekonomické konkurenceschopnosti technologií.
Baterie a úložiště energie jako základ
Vzhledem k rychlému růstu podílu obnovitelných zdrojů, BloombergNEF přisuzuje zásadní význam bateriovým úložištím, která se stávají nezbytná pro stabilizaci energetických sítí, řízení přebytků a zajištění flexibility výroby a spotřeby energie. Cena za uloženou kilowatthodinu stále klesá a technologie baterií se diverzifikuje, přičemž roste i druhotné využití baterií z elektromobilů.
„Úložiště přestávají být jen doplňkem k solárním a větrným elektrárnám, ale stávají se samostatným pilířem moderní energetické infrastruktury,“ říká Pavel Bursa z Resacs.
Trh s úložišti energie bude v příštích desetiletích růst rychleji než většina jiných segmentů energetiky, přičemž zvýšený tlak bude směřovat na nižší náklady, vyšší spolehlivost a pokročilé řídicí systémy. Výhodu získají firmy, které dokážou nabídnout nejen samotné úložiště, ale i inteligentní software pro řízení energetických systémů a recyklaci.
Pozitivní výhled pro bateriové technologie
BloombergNEF potvrzuje, že přechod k bezemisní energetice je ekonomicky možný a již je v běhu. I bez nových klimatických závazků se trh posouvá směrem k čistším a levnějším zdrojům energie. Baterie a úložiště energie přitom představují klíčovou technologii pro umožnění této transformace – nejen jako doplněk, ale jako aktivní nástroj řízení moderní energetiky.
Připravil: Filip Hubička
Ilustrační foto: Resacs
