Poslední dobou se v logistice a skladovém hospodářství stále více uplatňují autonomní mobilní roboty (AMR). Jejich schopnost samostatného pohybu, adaptace na měnící se prostředí a integrace do komplexnějších systémů řízení logistiky z nich vytváří pokročilý nástroj pro automatizaci. Jaké jsou skutečné přínosy i limity nasazení AMR?
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 218 (červenec–srpen 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Redakcí oslovení experti se shodují, že AMR jsou vhodné především tam, kde se opakují standardizované procesy a kde lze dosáhnout vysokého stupně využití robotů, např. ve vícesměnných provozech. Typicky jde o e-commerce sklady, distribuční centra pro retail či farmacii, třídicí a konsolidační centra nebo zásobování výrobních linek. V uvedených prostředích je možné efektivně využít schopnosti AMR k přepravě palet, boxů nebo jiných přepravních jednotek mezi jednotlivými úseky skladu či výrobní linkou.
Kdy ano…
„AMR jsou nejvhodnější pro skladové a logistické provozy nebo jejich jasně definované části, kde jsou zastoupeny procesy s vysokou mírou opakovatelnosti, jasně definovanými trasami a dobře strukturovaným prostředím,“ sděluje Bohumil Tejnický, managing partner společnosti Vertiflex. Podobný pohled sdílí i Radek Panuš, sales manager Logistic Systems ve firmě SSI Schäfer Systems International: „AMR mají největší smysl v prostředích, kde se manipuluje s větším objemem zboží a kde je potřeba rychlá, flexibilní a efektivní přeprava materiálu.“
Návratnost investice do AMR je úzce spjata s intenzitou provozu, resp. hodinovým a denním výkonem, počtem směn a provozem v rámci týdne, měsíce a roku, upozorňuje Miroslav Hampel, generální ředitel společnosti Kvados Group. „Obecně platí, že čím delší je denní provoz, tím rychlejší je návratnost investice. Ideální je režim 7×24, případně 5×24 nebo alespoň 5×16,“ konkretizuje.
…a kdy ne
Foto: SSI Schäfer Systems International
Naopak méně vhodné je nasazení AMR v logistických provozech s častými změnami layoutu, nepředvídatelným pohybem osob, extrémními podmínkami nebo omezeným prostorem. Problémem může být i nerovný či nekvalitní povrch podlah, případně přítomnost překážek, které roboty nemusí být schopny překonat. „Pokud je prostředí příliš chaotické, bez jasně definovaných zón, může být pro roboty náročné správně a bezpečně navigovat,“ podotýká Radek Panuš.
Dodejme, že AMR by měl být opravdu autonomní robot, který se dokáže v provozu pohybovat na základě mapování prostředí a vlastní lokalizace (SLAM, odometrie, IMU). Některé roboty včetně zmiňovaných v tomto článku mohou mít hybridní řešení. Tedy mají vlastní řízení, ale zároveň se spoléhají např. na QR kódy umístěné na podlaze. Řeč je potom o semiautonomních robotech využívajících vizuální lokalizaci. Plně autonomní provedení mají např. některé stroje značek MIR, Clearpath Otto (Rockwell Automation) nebo Fetch Robotics (dnes Zebra Technologies).
Předpoklady úspěšné implementace
Implementace AMR vyžaduje komplexní přípravu, integraci do stávajících systémů a změnový management. V první fázi je nezbytné jasně definovat procesy, které chce firma automatizovat. Následuje návrh řešení, v jehož rámci je třeba dbát na integraci AMR s dalšími technologiemi a systémy, s nimiž přicházejí do kontaktu – zejména se systémy ERP, WMS nebo MES.
„Zásadní je vybírat jednoduché transportní úlohy s vysokou přidanou hodnotou. Nejefektivněji se automatizují standardizované procesy a jednotky,“ vysvětluje Miroslav Hampel. Cílem je podle něj nejen nahradit manuální práci, ale i standardizovat procesy tak, aby bylo možné naplno využít schopnosti AMR pracovat až 24 hodin denně (s výjimkou času na nabíjení). Ačkoli ideálním cílovým stavem je plná integrace AMR do stávajících procesů, v praxi je často výhodné začít pilotním projektem bez hlubší integrace, např. s jednoduchou přepravní úlohou mezi body A a B.
Na stěžejní význam spolupráce s partnery, kteří mají zkušenosti s implementací AMR napříč různými provozy a dokážou se na celý proces podívat v širších souvislostech, poukazuje Martin Záhradník z odděleni vývoje AGV produktů ve společnosti Asseco CEIT: „Jen tak lze zajistit přípravu komplexního a spolehlivého řešení. Důležitá je také připravenost podniku na automatizaci – zejména ve formě standardizovaných procesů, obalů a přepravních jednotek.“
Podstatnou roli hraje i digitální mapování prostředí, popř. i jasně definované zóny, trasy či soubor úloh. „Bez takto zmapovaného provozu není možné nasazení AMR efektivně řídit a dále optimalizovat,“ poznamenává Bohumil Tejnický.
Nezbytné je rovněž zajištění bezpečnosti. AMR musí být vybaveny senzory a dalšími prvky tak, aby mohly bezpečně fungovat vedle lidských pracovníků. V případech, kdy jsou roboty propojeny s výrobní linkou nebo jiným zařízením, tvoří po určitou dobu jeden funkční celek a tomu musí podle Martina Záhradníka odpovídat i jejich bezpečnostní okruhy.
Nejčastější problémy a jak jim předcházet
Při nasazení AMR se mohou objevit různé komplikace – od technických po organizační. Problémy nezřídka vznikají třeba při kombinovaném provozu autonomních mobilních robotů a ručně ovládané manipulační techniky. „Zákazníci si často přejí co nejmenší roboty, které však bývají z vysokozdvižných vozíků špatně viditelné,“ upozorňuje Martin Záhradník. Zmíněnou situaci lze podle něj řešit např. doplněním lokalizačních modulů na ruční vozíky, což však automatizaci prodražuje. Tomu se dá předejít vhodným návrhem řešení již v přípravné fázi projektu.
Problémem může být i nedostatečná síťová infrastruktura. AMR potřebují stabilní bezdrátové připojení a výpadky nebo kolísání signálu mohou vést k narušení provozu. Řešením je podle Bohumila Tejnického kvalitní síťová infrastruktura nebo vlastní mesh síť robotů.
„V případě nesouladu mezi informačními systémy může docházet k neefektivnímu přidělování úloh a AMR neplní úlohy efektivně – část robotů je zahlcena a část nemá využitou kapacitu,“ popisuje Bohumil Tejnický další možnou komplikaci. Řešení představuje hlubší integrace prostřednictvím API a middleware platforem. Využití pokročilé WSC platformy umožňuje propojení nadřazeného firemního WMS systému a podřízených výkonných vrstev, čímž se eliminuje riziko neefektivního řízení provozu AMR.
Plusy a mínusy robotů z Číny
Na trhu se stále častěji objevují AMR vyrobené v Číně. K jejich hlavním výhodám patří nižší pořizovací cena a široká nabídka produktů. „Čínští výrobci často rychle inovují a nabízejí širokou škálu produktů, které lze přizpůsobit konkrétním požadavkům zákazníka,“ vyzdvihuje Radek Panuš.
Při využití těchto robotů však existují i úskalí. „Mnoho z nich totiž nesplňuje bezpečnostní standardy Evropské unie,“ upozorňuje Martin Záhradník. „Pokud mají být čínské AMR přizpůsobeny přísným bezpečnostním požadavkům, jejich výsledná cena se přibližuje evropským produktům.“
Bez kvalifikovaného (evropského) integrátora může být obtížné zajistit kvalitní servisní podporu a akceptovatelné SLA, což zdůrazňuje Bohumil Tejnický. „Přímý nákup technologie od čínského výrobce je na první pohled úspornější, ale velmi rychle se tento benefit stírá bez dostatečného integračního zázemí a zkušeností, kvalitní lokální servisní podpory a rychlé dostupnosti náhradních dílů,“ poznamenává.
V Číně lze podle Miroslava Hampela pořídit jak roboty nízké kvality, tak špičkové AMR. Vše závisí na výběru dodavatele a ceně, kterou je zákazník ochoten zaplatit. „Spolupracujeme výhradně s renomovanými výrobci, kteří pro nás fungují jako OEM partneři a vyrábějí roboty podle našich specifikací včetně osazení kvalitními komponenty,“ konstatuje Miroslav Hampel. „Díky tomu můžeme nabídnout evropským zákazníkům kompletní řešení s lokální podporou – bez nutnosti zpřístupnění serverové infrastruktury třetím stranám z Číny.“
Zkušenosti firem ukazují, že čínské AMR mohou být plnohodnotnou alternativou, pokud je zajištěna kvalitní integrace, lokalizace softwaru, kompatibilita s evropskými normami a dostupnost servisu. „Považovat čínské roboty za cosi druhořadého by v dnešní době byla velká chyba,“ dodává Bohumil Tejnický.
Součást strategických změn
Autonomní mobilní roboty, pokud jsou správně nasazeny a provozovány, mohou výrazně zvýšit efektivitu logistických operací. Klíčem k úspěchu jsou realistická očekávání, důkladná příprava, kvalitní integrace a dlouhodobá podpora. AMR nejsou univerzálním řešením pro každý provoz, ale tam, kde dávají smysl, přinášejí významné úspory i zvýšení produktivity.
Budoucnost využití AMR v logistice závisí podle oslovených firem nejen na technologickém rozvoji, ale i na schopnosti firem přizpůsobit své procesy, infrastrukturu a myšlení. Automatizace v širším pohledu představuje komplexní strategickou změnu, která vyžaduje otevřenost, odvahu a dlouhodobou vizi.
„Propojení robotů a WMS je klíčové“
Pokud jde o AMR systémy v logistickém centru společnosti Malfini v Ostravě, probíhá aktuálně implementace systému Haipick – automatizace zaskladňování, doplňování a expedice celobalení. V současnosti byla dokončena výstavba regálového systému a implementace dopravníků, které tvoří přirozenou návaznost. Souběžně ladíme konektivitu s WMS a připravujeme scénáře ostrého provozu. Haipick není izolovaný systém – pro jeho efektivní fungování je klíčové propojení s WMS skladu, které řídí celý tok informací i fyzického materiálu. Rozhodli jsme se pro tzv. whitebox přístup, kdy si systém Haipick řídíme sami bez závislosti na externích operátorech. To s sebou přineslo potřebu rozsáhlé IT analýzy – včetně integrace čárových kódů, optimalizace slotování a definování prioritních strategií při vyskladnění a doplňování vychystávacích zón nebo expedice.
Dan Žlebek, procesní inženýr, Malfini
„Jak řešit komplikace při provozu AMR“
Při samotném provozu AMR se firma může setkat s několika problémy. Mezi časté potíže patří náročnost integrace AMR s existujícími IT systémy, což lze řešit využitím otevřených rozhraní a standardizovaných protokolů, případně konzultacemi s odborníky. Dalším problémem může být interakce robotů s personálem nebo jinými zařízeními – to vyžaduje správné nastavení bezpečnostních senzorů, jasná pravidla pohybu v provozu a dostatečné proškolení zaměstnanců. Navigace v dynamickém prostředí, kde se často mění uspořádání nebo se objevují nečekané překážky, je další výzvou, kterou lze řešit pravidelnou aktualizací map prostředí a využíváním adaptivních navigačních algoritmů. Samozřejmostí je i připravenost na technické poruchy – tedy mít záložní řešení, rychlý servis a náhradní díly.
Radek Panuš, sales manager Logistic Systems, SI Schäfer Systems International
„Stanovení cílového stavu pomůže kalkulaci návratnosti“
Použití AGV, resp. AMR, je teoreticky vhodné ve všech typech logistických procesů. Klíčové je však především správné a detailní pochopení konkrétních potřeb zákazníka a pečlivý výběr odpovídající technologie. Velmi přínosnou se ukazuje pilotní aplikace na konkrétním procesu, která firmě umožní přesvědčit se o návratnosti daného řešení. Zaměstnanci se zároveň mohou seznámit s novou technologií a najít v ní svého spojence, nikoli nepřítele. Z hlediska posuzování návratnosti je vhodné stanovit si cílový stav a právě k němu kalkulovat celkovou návratnost automatizace.
Martin Záhradník, oddělení vývoje AGV produktů, Asseco CEIT
„Oddělené koridory pro AMR zjednoduší provoz“
Hlavním rizikem je bezpečnost v provozech, kde se pohybují lidé. Pokud je možné vytvořit oddělené koridory pro AMR, výrazně to zjednodušuje provoz. Roboty nejsou zdržovány interakcí s lidmi, mohou používat jednodušší navigaci a méně náročné bezpečnostní senzory. Problémy mohou způsobit i zdánlivé drobnosti – např. strečová fólie přes spodní část palety znemožní robotu najít otvor pro zasunutí vidlic. Další komplikací jsou nestandardní palety, koše, regály apod., které vyžadují speciální řešení pro bezpečné naložení, převoz a vyložení. Složitější je také provoz s roboty od různých výrobců. Každý dodává vlastní RMS (robot management system), a proto je třeba nasadit centrální systém pro fleet management, který zvládne orchestraci více typů robotů.
Miroslav Hampel, generální ředitel, Kvados Group
Článek připravil David Čapek
Foto v úvodu článku: Continental Automotive
