Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329 501 lidí, o 14 036 méně než v červnu. Současně ale o zhruba 3000 ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin celkem 95 553. Za nárůstem nezaměstnanosti stojí fakt, že firmy o prázdninách méně nabírají. Na pracovní trh se postupně dostávají absolventi škol. Situaci komentuje Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz, podle kterého trh práce nekolabuje, ale nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl.
Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu. Volných pracovních míst pracovní úřady před rokem evidovaly přes 262 000. Výrazný meziroční pokles je ale daný změnou systému, kdy úřad neobsazené pozice po půl roce vyřadí z databáze.
Z našeho pohledu je patrné, že firmy i nadále poptávají pracovní sílu – především v dělnických a technických profesích. Regionální rozdíly však přetrvávají – zatímco v Praze či na Plzeňsku zaměstnavatelé čelí nedostatku pracovníků, v okresech jako Karviná nebo Most je nabídka stále vyšší než poptávka. Tento stav vyžaduje cílenější mobilitu pracovní síly, rekvalifikace a podporu přechodu do dynamických odvětví.
Zároveň nejsme ve stavu krize, ale spíš ve stavu zaseknutí – pacovní trh nekolabuje, ale zároveň se nepohybuje dopředu tak, jak by mohl. Sledujeme, že lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl. Práce už dávno není jen o příjmu, ale také o stabilitě, prostředí a sladění s osobním životem. Pro mnoho uchazečů je zásadní otázka: „Stojí mi to za to?“ A zaměstnavatelé na tuto otázku často nedokážou přesvědčivě odpovědět.
Do celkového obrazu je nutné zahrnout i to, že část pracovního trhu probíhá mimo oficiální statistiky. Na českém trhu nadále fungují formy neformálního zaměstnávání, ať už z iniciativy firem, které se snaží vyhnout složité administrativě, nebo ze strany samotných zaměstnanců. Celkové zdanění práce v ČR se u běžného zaměstnance blíží 44 %, což z pohledu mnoha lidí i firem představuje zásadní překážku k tomu, aby spolupracovali oficiálně. Tento únik do šedé zóny je přímým důsledkem vysokého daňového a odvodového zatížení.
Dost možná je načase přestat sledovat jen tvrdá čísla – a začít sledovat kvalitu pracovního života.
Text: Michal Španěl, analytik, JenPráce.cz
Ilustrační foto: Fiip Hubička
Názory obsažené v příspěvku nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
