Ve Střelicích u Brna musel podnik řešit situaci, kdy nebylo možné realizovat přeložku elektrického vedení a následné připojení nové výrobní haly. Pomohl mu ostrovní fotovoltatický systém, jehož stabilitu pomáhá zajišťovat záložní zdroj poháněný kapalným propanem.
Podle Viléma Pražáka, specialisty na výrobu elektrické energie a její zálohování, je jednou z nejčastějších aplikací hybridního setu fotovoltaiky, (mobilního) bateriového úložiště a LPG generátoru zajištění energie pro firemní provoz. Jako příklad uvádí opožděnou přípojku elektrické energie v době realizace výrobní haly nebo situaci, kdy nelze realizovat připojení v požadovaném výkonu vzhledem k místnímu přetížení sítě.
Existují i okolnosti, kdy přeložku elektrického vedení a následné připojení nové výrobní haly není možné realizovat, protože to např. neumožní majitelé sousedních pozemků. V konkrétním případě ve Střelicích u Brna musel podnik změnit celou koncepci výrobní haly. „Samotná fotovoltaika totiž dlouhodobě nedokázala plnohodnotně zásobovat provoz, a tak byl na nevyužité místo vedle stavby koncem loňského roku umístěn plynový generátor, který je startován na základě signálu z bateriového uložiště. Generátor je poháněn propanem, který firma skladuje ve třech zásobnících, každý s kapacitou 4850 litrů LPG,“ popisuje aktuální realizaci Vilém Pražák.
Propan uložený v zásobnících firmě současně slouží jako palivo pro plynový kotel, který vytápí výrobní halu. „Jde tak o soběstačný ostrovní systém, který za tento rok od ledna dodal firemnímu provozu ve Střelicích přes 23 MWh energie. Samotný generátor vyrobil pro zajištění kontinuální dodávky elektřiny v nejkritičtějším období bez slunečního svitu přibližně 0,25 MWh,” přibližuje Vilém Pražák.
Legislativní podpora ostrovních systémů
Jedním z omezení možností využití solární energie může být nestálá dodávka elektřiny, která závisí na počasí, denní době i ročním období. Uchovat přebytečnou energii ze slunečných hodin a vykrýt období, kdy slunce nesvítí, umožňují bateriová úložiště. Novela energetického zákona Lex OZE III přitom vytváří legislativní základ pro rozvoj bateriových úložišť jako běžné součásti energetických řešení v domácnostech i firmách. Otevírá nové možnosti, jak efektivněji využívat obnovitelné zdroje a stabilizovat síť.
V souvislostech možností využívání solární energie odborníci upozorňují na roli, kterou v nich hrají bateriová úložiště, jejichž rozvoj umožňuje novela energetického zákona Lex OZE III, schválená v březnu Poslaneckou sněmovnou. „Kromě ukládání přebytků z fotovoltaických elektráren umožňují podnikům využívat elektřinu v časech, kdy je to nejvýhodnější – když je cena energie ze sítě vysoká – a tím výrazně snižovat náklady. Baterie je možné chytře řídit a zapojit je i do poskytování podpůrných služeb pro distribuční soustavu, jako je regulace frekvence nebo výkonová rezerva,“ popisuje Patrik Pinkoš, obchodní ředitel společnosti Wattstor pro Evropu. „V praxi to znamená, že firma nejen šetří na spotřebě a síťových poplatcích, ale může aktivně přispívat ke stabilitě celé soustavy a být za to finančně odměňována. Tato flexibilita je zásadní i pro zvládání výkyvů spojených s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů,“ dodává Patrik Pinkoš.
Plynová elektrocentála. Foto: Solforen
Ani baterie ale nejsou bez omezení. Při delším období nízké výroby se mohou vybít. V takové chvíli může přijít přichází ke slovu zmiňované záložní zdroje energie – nejčastěji elektrocentrála, která dokáže automaticky pokrýt výpadek a zachovat provoz bez omezení. Podobně jako v popisované případu ve Střelicích u Brna. „Hybridní sestava fotovoltaika, baterie a generátor se zásobníkem na plyn představuje zcela nezávislý modulární energetický mix,“ říká Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid energetická řešení.
LPG je přitom dlouhodobě skladovatelné bez ztráty kvality, využívají se zásobníky o různé kapacitě umístěné v okolí objektu. „Běžná domácnost si vystačí se zásobníkem na 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie, nebo na 2,1 tuny plynu, kam se vejde 4 850 litrů kapalného propanu, tedy 27,1 MWh energie. Menší objekty mohou využívat i set velkých 33kg tlakových láhví, průmysloví odběratelé zase velké zásobníky s kapacitou 8 tun plynu,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.
Připravil: Filip Hubička
Úvodní foto: Asymetrický střídač pro fotovoltaiku slouží k přeměně stejnosměrného proudu z fotovoltaických panelů na střídavý proud a jeho distribuci do sítě, s možností ukládání přebytečné energie do baterií a inteligentního řízení toku energie. Foto Solforen / Solinteg
