Nejen na oblast lidských zdrojů, ale i směřování českého průmyslu nebo kyberbezpečnost se zaměřila květnová konference HR Fresh. Akce ukázala, že do popředí zájmu se stále více dostává důraz na vzdělávání a inovace, a to i v souvislosti s rozvojem umělé inteligence.
V roce 2024 způsobili hackeři po celém světě odhadované finanční ztráty ve výši 10,5 bilionů dolarů (229 bilionů korun), sdělil Ondřej Vlček, zakladatel a výkonný ředitel Stealth startup. Průměrná škoda způsobená jedním útokem dosáhla 4,8 milionů dolarů (104 milionů korun) a každý den dojde k více než 2200 úspěšným útokům.
Ondřej Vlček a Gabriela Hrbáčková
S následky se podle Gabriely Hrbáčkové, ředitelky personální agentury Hofmann Personal, která konferenci pořádala, bezprostředně potýkají i firmy v tuzemsku: „Některé naše klienty kyberútok zcela ochromil, a to jak v administrativě nebo i ve výrobě a nejde o výpadek v řádů hodin či dní, ale bohužel týdnů. Jde o sofistikované útoky, kdy např. přijdete o celé účetnictví, nedostanete se k žádným datům o svých klientech, smlouvách apod. Bohužel jsme narazili i na případ, kdy klientovi napadli i všechny záložní systémy. Vybrat si tedy v dnešní době spolehlivého IT partnera je opravdu velice důležité.“ Navíc z dat prezentovaných Ondřejem Vlčkem vyplynulo, že až 86 % firem požadované výkupné zaplatí, a ještě jim hrozí další pokuty za únik citlivých dat, pokud nedodrželi bezpečnostní pravidla GDPR.
„Nejslabším článkem kyberbezpečnosti zůstává člověk. Klíčem k prevenci je vzdělávání zaměstnanců a důsledné dodržování bezpečnostních pravidel. Firmy by měly investovat do tréninků se simulací kyberútoku, kde si každý zaměstnanec na vlastní kůži prožije, co takové napadení opravdu znamená. A také školení, která zaměstnancům pomohou rozpoznat podvodné e-maily nebo falešné zprávy,“ konstatuje Gabriela Hrbáčková a dodává, že s nástupem umělé inteligence je to čím dál těžší a o to důležitější je lidský úsudek.
V panelové diskusi nazvané „CzechInnovate: Kam směřuje český průmysl?“ debatovali David Marek (Deloitte), Jiří Kastner (Trendy Leaders), Pavel Sovička (Panattoni) a Robert Kiml (Toyota Motor Manufacturing Czech Republic). Hovořili mimo jiné o možnostech a limitech vzdělávacích institucí v ČR, daňovém systému nebo přetrvávajících byrokratických požadavcích státu směrem k firmám. Na přetřes se dostala i témata související s dopravou a logistikou. Jak uvedl Pavel Sovička, dekarbonizace je nezastavitelným trendem, který se vyplatí vnímat nikoli jako riziko, ale jako příležitost. Je také podle něj zjevné, že vzhledem k demografickému vývoji i dalším okolnostem se bez pracovní síly ze zahraničí do budoucna neobejdeme, a tak by Česká republika měla realizovat promyšlenou strategii řízené migrace.
Dalších panelových diskusí se kromě již zmíněného Ondřeje Vlčka zúčastnila také například Dana Drábová (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), Senta Čermáková (Czechitas), Hana Součková (SAP), Alexandra Kala (Profimed), Alena Kozáková (Czechoslovak Group), Aleš Cáb (Onsemi), Martin Bareš (Masarykova univerzita) nebo herečka a lektorka komunikace Simona Babčáková. Moderátorem celé konference byl Jakub Železný.
Připravil: dč
Foto: Hofmann Personal
