Konkurenceschopnost českého železničního průmyslu a jeho podpora ze strany státu, rozvoj samořiditelných vlaků či budování vysokorychlostních tratí. O těchto tématech se hovořilo na diskusním fóru Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Akce se zúčastnili ministr dopravy Martin Kupka, zástupci Správy železnic, Českých drah, Drážního úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu nebo představitelé tuzemských firem, které jsou členy ACRI.
Železniční průmysl je zásadní pro další rozvoj celé domácí ekonomiky, technologické soběstačnosti i exportního potenciálu země, shodli se účastníci fóra. Sektor tvoří zhruba 2 % HDP České republiky a plná polovina produkce míří na zahraniční trhy. Význam českých firem potvrzují i nedávné technologické úspěchy, například v oblasti autonomního řízení nebo zavádění evropského systému zabezpečení ETCS. „Zprávy z českého železničního průmyslu jsou pozitivní – a těch pozitivních zpráv ve společnosti v dnešní době opravdu není mnoho,“ řekl na diskusním fóru ministr dopravy Martin Kupka. A ocenil, že české firmy působící v tomto odvětví ukazují, že mají potenciál obstát nejen doma, ale i v silné mezinárodní konkurenci.
Stát připravuje podle ministra legislativní podmínky pro zavádění autonomních systémů řízení a podporuje další rozvoj ETCS. Zároveň Martin Kupka vyzdvihl význam soutěže a inovací v evropském kontextu: „Soutěžení a mezinárodní srovnání jsou klíčovým způsobem, jak se může český průmysl a česká ekonomika dál rozvíjet. Je třeba stavět na funkčních řešeních.“
Výzva i příležitost
Diskusní fórum ACRI se zabývalo i oblastí autonomních (samořiditelných) vlaků, v níž Česká republika sehrává průkopnickou roli. Před několika týdny společnost AŽD Praha v rámci zkušebního provozu na trati mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem představila veřejnosti první autonomní vlak.
Generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle poukázal na „inteligenci“ použitého řešení, které se nachází přímo ve vozidle. Současně upozornil na nezbytnost přesného vymezení role lidské obsluhy u autonomních vlaků. Český železniční průmysl má podle něj ambici stát se v autonomní mobilitě jedním z lídrů.
Ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář sdělil, že tento úřad se v současnosti nezabývá pouze obvyklou agendou, ale čelí i novým výzvám, mezi něž patří právě autonomní železnice a další inovace. Vyzdvihl úspěšný průběh zavádění výhradního provozu systému ETCS na více než 600 kilometrech tuzemských tratí. Jak uvedl, projekt probíhá bez větších komplikací a je výsledkem spolupráce napříč celým odvětvím – od infrastruktury až po dopravce.
Zmínil rovněž technické otázky, které se napříč Evropou stále řeší, jako je například problematika národních specifik v oblasti tzv. „radiostopu“ a počítačů náprav. Připomněl, že na Drážním úřadě nově vznikla funkční sekce určená pro činnosti související s evropskými standardy a technickými aspekty, aby se úřad připravil na nové výzvy včetně schvalování autonomních vozidel. Ve spolupráci se zástupci firmy AŽD Praha vznikne pracovní skupina a testovací prostředí, které dále podpoří rozvoj uvedených technologií. Jiří Kolář zdůraznil, že věří v budoucnost autonomního provozu na české železnici a Drážní úřad je k tomu připraven vytvořit potřebné podmínky.
„Vrtky“ v popředí zájmu
V rámci diskuse zaznělo, že jednou z hlavních priorit vlády je výstavba vysokorychlostních tratí (VRT), přičemž cílem je nejen zahájit jejich realizaci, ale také zajistit, aby se na ní mohly co nejvíce podílet české firmy. Martin Kupka uvedl, že sice nelze nařídit koncesionářům, aby vybírali výhradně domácí dodavatele, avšak podmínky veřejných soutěží mohou být nastaveny tak, aby racionálně zohledňovaly například uhlíkovou stopu, vzdálenost výroby od místa stavby či flexibilitu v reakci na změny projektu – tedy parametry, které může právě domácí průmysl nejlépe splňovat. Vláda zároveň prosazuje úpravy evropské regulace a vytváří pracovní skupiny, které se zaměřují na legislativní rámec pro nové technologie včetně autonomního řízení. Cílem je v železničním sektoru odstranit zbytečné bariéry a podpořit inovace.
Na vystoupení ministra navázal Mojmír Nejezchleb, náměstek generálního ředitele Správy železnic, který potvrdil, že tuzemské železniční firmy mají příležitost se do projektů VRT aktivně zapojit. Zdůraznil, že Správa železnic pracuje paralelně se dvěma modely – klasickým způsobem financování výstavby VRT a nově také formou PPP projektů. „Musíme přesně vymezit, co má být rolí státu a co koncesionáře. V tom je klíč k úspěchu,“ poznamenal. Správa železnic je podle něj připravena rozvíjet projekty, jež přispějí nejen ke zvýšení rychlosti a komfortu dopravy, ale také k zapojení domácího know-how a výrobních kapacit v oblasti výhybek, trakce či signalizace.
Michal Kraus, místopředseda představenstva Českých drah, ve svém vystoupení zdůraznil, že tato společnost vnímá technologický vývoj a inovace jako příležitost, nikoliv jako hrozbu. Přestože podle něj některé legislativní či schvalovací procesy dopravce svazují, České dráhy se chtějí aktivně podílet na proměně železniční dopravy. Zmínil také důležitost spolupráce mezi všemi aktéry – státem, správci infrastruktury, úřady, výrobci i dopravci. „Jedině společným úsilím lze zajistit, aby se česká železnice stala přirozenou volbou pro dopravu osob i zboží, nikoli jen alternativou,“ doplnil Michal Kraus.
Možnosti financování
Zástupcem Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na diskusním fóru ACRI byl Rudolf Klepáček, ředitel Odboru podpory exportu. Ten poznamenal: „Budu vždy rád, když budeme doma v daných oblastech nejlepší, protože právě to je základ pro to, co pak můžeme prezentovat a prodávat ve světě – ať už jde o bezpečnost, technologie, výrobky nebo třeba řízení dopravy.“
V případě podpory exportu se často mluví o dvou pilířích, které Rudolf Klepáček nastínil. „První je účast na veletrzích, konzultační činnost, zapojení ambasád – zkrátka to, co pomáhá firmám ‚prošlápnout cestu‘ a být v zahraničí vidět. To je velmi důležitý prvek, zejména v oblasti B2G (business to government), kde je zásadní vystupovat pod hlavičkou České republiky.“ Druhý pilíř je finanční. MPO si udělalo porovnání s jinými státy a zjistilo, že legislativní rámec u nás je srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi. „Jsme schopni připravit téměř jakýkoliv finanční produkt. Nicméně zde musím upozornit na rozdíl oproti některým zemím, například Číně. Ta často nerespektuje pravidla OECD a nabízí produkty, které nejsou pouze o sazbách nebo úvěrových podmínkách – ale například i o přímé dotaci části projektu.“
To znamená, že přijdou s nabídkou, kdy projekt nejen financují, ale určitou část z něj rovnou poskytnou jako dar nebo dotaci. Výrazně tak sníží výslednou cenu projektu. „Tento typ produktu označujeme jako soft loans – měkké úvěry – a i my je umíme nabídnout, zejména pro rozvojové země. V těchto případech se ale dostáváme na úroveň vládního rozhodování. Musíme takový projekt předložit Národní rozvojové bance, nechat jej schválit vládou a teprve ta rozhodne, zda daný projekt podpoří, zda chceme v dané zemi soutěžit například s Čínou a máme na to dostatečné prostředky,“ podotkl Rudolf Klepáček.
Dále poznamenal, že v rámci zákonných možností je MPO připraveno realizovat různé typy podpory – jak ve spolupráci s EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společností, kterou vlastní stát), tak s komerčními bankami. Zásadní je ovšem v daném ohledu politická vůle a finanční zajištění. „Nejde tedy pouze o úrokové sazby – v těch jsme konkurenceschopní –, ale o celkový přístup k použití těchto nástrojů a o to, zda pro ně dokážeme získat dostatečné financování,“ dodal na závěr svého vystoupení.
Společný cíl
Český železniční průmysl je podle Marie Vopálenské, generální ředitelky ACRI, v současnosti skutečně silný a konkurenceschopný. Podstatné je nadále a koordinovaně čelit náročným výzvám. „Abychom si tuto pozici udrželi, potřebujeme otevřený a konstruktivní dialog na téma dalšího směřování a rozvoje – s ministerstvy, úřady, dopravci a dalšími partnery v ČR i zahraničí. Máme společný cíl – moderní, bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou železnici,“ shrnula Marie Vopálenská.
Připravil: dč
Foto: ACRI
