Efektivnější manipulace se zbožím, přesnější plánování zásob a lepší synchronizace s dodavateli zůstávají hlavními faktory, které formují současnou retailovou logistiku rychloobrátkového zboží. Spotřebitelé očekávají dostupnost zboží vždy a všude. Logistika se pak musí vypořádat s dynamikou trhu, sezonností, promo akcemi a rovnováhou mezi efektivitou a odolností řetězce.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 216 (březen–duben 2025), které vychází tento týden. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Logistika supermarketů a hypermarketů prochází kontinuálně změnami, které jsou reakcí na rostoucí tlak na efektivitu, flexibilitu a udržitelnost dodavatelského řetězce. I když i v České republice vidíme významné investice do automatizace nebo robotizace v některých distribučních centrech (DC) řetězců, hlavní vlna inovací se v tomto směru teprve rozbíhá. Řetězce se zaměřují na úspory a eliminaci neefektivit ve svých procesech, touto cestou lze zpravidla ušetřit při minimálních investicích. Hlavní procesní změny se zaměřují na optimalizaci DC, zlepšení řízení zásob a zrychlení toku zboží od dodavatelů na prodejní plochy. Snahou maloobchodních řetězců je snížit náklady spojené s přepravou a skladováním, minimalizovat plýtvání a zároveň zajistit dostupnost zboží pro zákazníky.
Jedním z trendů je zefektivnění cross-dockingu, při němž distribuční centra fungují spíše jako překladiště než sklady. Místo dlouhodobého držení zásob se zboží třídí a přesměrovává přímo do jednotlivých prodejen, což umožňuje rychlejší rotaci produktů a snižuje náklady na skladování. Tento model se stále častěji využívá zejména u čerstvých potravin, mléčných výrobků a pečiva, kde je zásadní co nejkratší doba mezi výrobou a prodejem. Změny ve skladových procesech také vedly k vyšším nárokům na spolupráci s dodavateli, kteří musí zboží zavážet v přesně definovaných časových oknech a často ve více denních vlnách (AB deliveries).
Další důležitou oblastí je optimalizace tras a využití flotily vozidel. Maloobchodní řetězce hledají způsoby, jak snížit náklady na dopravu konsolidací dodávek nebo využitím sdílené logistiky s dalšími obchodními partnery. Distribuční centra stále častěji plánují noční závozy, kdy jsou hlavní trasy méně zatížené a kdy lze efektivněji využít dopravní kapacitu. U čerstvých a mražených produktů je zároveň kladen důraz na zlepšení řízení teplotního řetězce, což vede ke zpřísnění kontrol dodržování standardů během přepravy i příjmu na prodejny.
V neposlední řadě roste tlak na snižování potravinového odpadu a zlepšení řízení exspirací. Mnoho maloobchodních řetězců zavádí přesnější řízení objednávek na základě prodejních dat, což pomáhá předejít přebytkům. Některé řetězce také více využívají regionální dodavatele, kteří zajišťují lokální sortiment nebo zavážejí čerstvé zboží. Pravdou však je, že jde spíše o minoritní dodávky a snahou je standardizovat veškeré procesy, což posiluje význam centrálních skladů.
Řízení dopravy i skladníků
Příjmová a expediční zóna distribučního centra Lidlu v Bravanticích: Foto: Stanislav D. Břeň
Jak se na aktuální vývoj a trendy dívají zástupci retailerů a dodavatelů logistických produktů a služeb? „Mezi hlavní problémy patří nedostatek řidičů, zejména těch s oprávněním skupiny C, a prodlužující se doby dodání nových vozidel i náhradních dílů. Zároveň rostou očekávání zákazníků ohledně rychlosti a přesnosti dodání, což spolu s regulacemi omezujícími vjezd nákladních vozidel do center měst vytváří další tlak na dopravní kapacity,“ říká Jan Rous, jednatel společnosti Rinkai. To podle něj vede k nutnosti využívat více menších vozidel, což klade vyšší nároky na efektivní plánování přepravy. „Aby bylo možné dosáhnout lepších výsledků, je nutné přistupovat k této problematice jinak než doposud. Mnoho firem však naráží na překážky při zavádění změn. Bohužel nelze dělat věci stále stejně a očekávat lepší výsledky,“ domnívá se Jan Rous. V oblasti logistiky poslední míle vidí stále značný prostor pro optimalizaci a zlepšování, což firmám umožňuje efektivněji využít své stávající kapacity: „Logistika FMCG je nikdy nekončící proces, který neustále hledá nové cesty ke zlepšení.“
Další snahou je minimalizovat skladové zásoby a zefektivnit jejich tok od dodavatele ke spotřebiteli. „Sklady se snaží, aby rychloobrátkové zboží nezůstávalo v regálech příliš dlouho. Chtějí maximálně zkrátit cestu a čas mezi příjmem a expedicí. Z hlediska efektivity se hodně snaží využívat proces obráceného vychystávání (tzv. pick by line) nebo cross-dock. Přímo ve vychystávacích pozicích je pak kladen velký důraz na slotting tak, aby byla u těchto položek cesta po skladě co nejkratší,“ popisuje jeden z aktuálních trendů Petra Tylová, director of logistics division společnosti Sluno. A doplňuje: „Zároveň však nesmí být tyto položky příliš blízko u sebe, aby nedocházelo k přetlaku vychystávačů a vzájemnému blokování.“ Podle ní má v těchto procesech smysl i automatizace. Především řešení typu goods to person zvyšují efektivitu skladu a přispívají k lepšímu průtoku tzv. rychlých položek.
Nízké marže a rostoucí náklady
Mnoho FMCG firem chce snížit náklady na logistiku. „Vedou je k tomu relativně nízké marže na rychloobrátkovém zboží. Zároveň si však některé firmy uvědomují, že jim efektivní a inovativní logistika může přinést úspory nebo konkurenční výhodu,“ říká Jan Lonek, head of business solutions společnosti Yusen Logistics. Rozděluje společnosti podle strategie: „Firmy s konzervativním přístupem obvykle nejsou ochotné investovat do zlepšení. Chtějí okamžitou úsporu. Logistiku vnímají jako nutnou nákladovou položku. Pragmatičtější společnosti jsou někdy ochotné investovat do zlepšení na základě měřitelného přínosu. Ty opravdu akt ivní (velcí hráči) směřují k udržitelnosti a například automatizaci, a to i za cenu vysokých počátečních nákladů.“
Logistika FMCG je velmi volatilní. Výkyvy v objemu již nejsou spojené jen s vánoční, případně velikonoční sezonou. Tím jsou kladeny vyšší nároky na flexibilitu. „Schopnost logistického providera reagovat na tyto výkyvy a zajistit objednávky včas a v požadované kvalitě jsou velkou výzvou současné doby. Vyšší váhu této výzvě přidává situace na pracovním trhu, kdy trpíme nedostatkem kvalitní pracovní síly. Negativně působí i zvyšující se náklady, tedy energie, pohonné hmoty, mýtné, daně z nemovitostí a další nákladové položky, jejichž růst je od pandemie covidu v podstatě k nezastavení,“ uvádí Jaroslav Baumann, prokurista společnosti TPL Czech.
Stále větší důraz je podle něj kladen na udržitelnost: „Snižování emisí napříč celým logistickým řetězcem není pro poskytovatele logistických služeb leckdy jednoduchý úkol. Některé z kroků vedoucích ke snížení emisí, a tím i vyšší míře udržitelnosti, jsou spojené s vysokými investicemi, což pro některé společnosti poskytující logistické služby v FMCG může být velmi obtížné.“
Jednoznačný příklon k omnichannelu
Jedna z dlouhých uliček logistického centra společnosti Tesco v Postřižíně. Foto: Stanislav D. Břeň
Tomáš Horák, obchodní ředitel společnosti Stow ČR, vyzdvihuje význam omnichannelového přístupu k logistice: „Firmy čelí rostoucím očekáváním zákazníků, kteří požadují rychlejší doručení, flexibilnější služby a vyšší transparentnost dodavatelského řetězce.“ Podle něj tak dochází k integraci datových platforem, jež propojují online a offline distribuci. Podniky také více investují do automatizace skladů, robotizace manipulace se zbožím a optimalizace logistických procesů, aby snížily závislost na lidské pracovní síle a zvýšily efektivitu provozu. „Zároveň roste důraz na digitalizaci a využití pokročilých systémů pro řízení skladových operací, které umožňují efektivnější správu zásob a rychlejší odbavení objednávek. Společnosti se také zaměřují na udržitelná řešení, jako je optimalizace přepravních tras, využití energeticky úsporných skladů a ekologičtější obaly, aby snížily provozní náklady i environmentální dopad,“ popisuje současné trendy Tomáš Horák.
Tento celkový směr podle něj přináší řadu výzev, zejména v oblasti skladování, kde je nutné přizpůsobit prostory a procesy různým typům objednávek — od paletových dodávek pro retail po individuální balíčky pro koncové zákazníky. „Roste i složitost doručovacích cest, protože vedle klasických distribučních center se využívají výdejní boxy, partnerské prodejny či přímé dodávky z obchodů. To klade vysoké nároky na flexibilitu skladových systémů, přesnost vychystávání a efektivní správu vratkových procesů,“ dodává Tomáš Horák. V neposlední řadě se také zvyšuje tlak na bezpečnost celých operací a kybernetickou ochranu logistických systémů i dat zákazníků, což vyžaduje další investice do technologií a inovací.
Optimalizovaný OPS a zavedené ASN
V další části materiálu sledujeme logistické inovace, které firmy v poslední době zavedly.
Ve společnosti Royal Canin Europe začali v rámci udržitelnosti opětovně používat lepenkové obaly, které jsou potřebné pro skladové operace. „Využíváme je jako ochranný obal pro naše zásilky,“ vysvětluje Viktorie Malsagová, supply chain director CNE společnosti. A pokračuje: „Soustředíme se také na optimalizaci zásilek a zvyšujeme jejich průměrnou hmotnost, abychom snížili celkový počet.“ V zákaznickém servisu firma zavedla několik softwarových botů, které zpracovávají objednávky nebo komunikují se skladem, což podle Viktorie Malsagové výrazně zlepšilo efektivitu celého týmu.
Společnost Penny Market v rámci ranní a odpolední expedice revidovala časy pro zpracování objednávek (OPS Clock). „Zkrátili jsme čas od objednávky po dodávku na maximálně 24 hodin na prodejnu. Upravili jsme i frekvenci objednávek,“ uvádí Tomáš Kubza, vedoucí logistiky retailového řetězce Penny Market.
Ve společnosti Tesco završili projekt ASN, tedy elektronické avizování dodávky. „Zefektivnili jsme tím proces příjmu zboží od dodavatele a snížili časy prostojů řidičů a počet potřebných přepravních obalů,“ vysvětluje provozní ředitel společnosti Tesco Patrik Dojčinovič. Benefitem je také sdílení dat elektronickou formou. Aktuálně Tesco rozvíjí nástroj na plánování přeprav s cílem snížit počet najetých kilometrů a návazně emise skleníkových plynů.
Pokročilejší algoritmy a apifikace
Ve firmě Rinkai zdokonalili algoritmy pro optimalizaci rozvozů, což pomáhá zvyšovat efektivitu přepravy. „Současně zpřesňujeme mapové podklady pro dodávky, a to jak pro běžná, tak i nákladní vozidla. Využíváme přitom GPS data a veřejně dostupné informace o uzavírkách, například od organizací jako ŘSD (Česko), GGDKiA (Polsko) nebo Eismo (Litva). Pracujeme rovněž i na vývoji vlastních API, takže jsem schopni implementovat náš systém maximálně v řádu dnů,“ informuje Jan Rous.
Ve firmě Sluno pracují především na forecastingu, kdy je za pomoci AI možné efektivněji plánovat poptávku rychloobrátkových položek. „Pro jejich manipulaci pak nabízíme automatizované řešení pro sklad, kdy uživatel jen stojí na místě a naše roboty mu vozí jednu přepravku za druhou a uživatel jen vychystává. Tímto řešením dosáhneme uživatelské efektivity až 600 picků za hodinu. Zároveň software řídí co nejefektivnější manipulaci se zásobami tak, aby byly položky co nejrychleji dostupné,“ vysvětluje Petra Tylová.
Nový sklad a digitalizace paletového poolingu
Společnost Yusen Logistics aktuálně dokončuje investiční plán výstavby vlastního skladu v Kolíně o rozloze 22 000 m² s prvky automatizace řešení pro vícekanálové retailové a FMCG zakázky. „Jde nám o efektivní kombinaci řešení pro skladování v rámci obou segmentů B2B a B2C. Výstavba skladu začne v listopadu a své zákazníky přivítá na konci příštího roku,“ říká head of business solutions Jan Lonek. A poznamenává: „V našich FMCG provozech průběžně vyhodnocujeme efektivitu, náklady i vynaložené zdroje. Pracujeme s fenoménem kaizen, a v současnosti zejména s komplexnější verzí tohoto přístupu – kaizen 2.0, kde se zaměřujeme na zefektivnění kompletního end-to-end procesu.“
Společnost CHEP má v rámci paletového poolingu na trhu 350 milionů palet a kontejnerů, které procházejí 750 servisními centry ve více než 60 zemích. Pohyb obalů generuje velké množství dat. Firma se tak nyní zaměřuje na implementaci technologií, jež zvýší přehled o obalech, zboží, zlepší predikce a více propojí dodavatelské sítě. „VEH rámci globální sítě máme momentálně tři miliony digitalizovaných palet, které kombinují různé technologie ke zvýšení transparentnosti v klíčových provozních oblastech. Patří sem přibližně 550 000 chytrých palet vybavených autonomní track & trace technologií. Ta pomáhá nejen lépe identifikovat problematická místa v dodavatelských řetězcích, ale také odhalovat skryté neefektivity,“ informuje Marek Fedor, sales & retail manager společnosti CHEP CZ.
Fotovoltaika a automatické pickování
Poslední velká investice společnosti TPL Czech byla spojena se závazkem snížit emise skleníkových plynů. „Naše společnost přijala strategii zvyšování udržitelnosti a jedním z projektů bylo vybudování fotovoltaické elektrárny o výkonu 750 kilowattpeaku v našem areálu v Hořovicích. Projekt nám umožní nejen plnit závazky ve snižování emisí, ale zároveň si od toho slibujeme úsporu a stabilitu v nákladech na energie,“ vysvětluje Jaroslav Baumann.
Stow se v současnosti zaměřuje především na rozvoj systému automatického pickování drobného zboží. Pro celopaletovou automatizaci má firma 2D Shuttle, který je však zatím rozšířený spíše v západní Evropě. „Nadále pracujeme na rozvíjení spolupráce s různými systémovými integrátory, kteří zajišťují pro koncové zákazníky kompletní dodávku celého skladu, v němž jsou implementovány právě naše technologie,“ říká Tomáš Horák.
„Komplexnost automatizace“
Za největší problém spojený s logistikou rychloobrátkového zboží považuji komplexnost potenciální automatizace vzhledem k rozlišnosti logistických balení jednotlivých položek. Výzvou je end-to-end stock flow, tedy od výrobce k zákazníkovi. Důležité je také neustálé hledání synergií.
Patrik Dojčinovič, provozní ředitel, Tesco
„Dodávky pouze od pondělí do pátku“
Za největší problém považuji růst sortimentu a s tím spojené úpravy skladových kapacit a reakce na spotřebitelské trendy. Dále vidíme neochotu dodavatelů zavážet i během víkendů a směřování všech dodávek pouze na období pondělí až pátek. Produkční program dodavatelů je nastaven tak, že vyrobí jednu příchuť na několik dnů, nebo dokonce týdnů dopředu a pak dodávají jednu šarži během několika závozů. Mnohdy v další dodávce přivezou horší šarži z hlediska lhůty minimální trvanlivosti. Toto se negativně projeví u dodávek mixovaných skupinových balení. V neposlední řadě bych zmínil pozdní dodávky promočního sortimentu a s tím spojené vícenáklady s vychystávkou a následně i na prodejnách.
Tomáš Kubza, vedoucí logistiky, Penny Market
„Scházejí nám udržitelná dopravní řešení“
Sklad, z nějž zavážíme palety i zásilky do Polska, Česka i na Slovensko, se nachází v Polsku. Vzhledem k tomu, že lead time je 24 hodin, máme výzev opravdu hodně. A musím zdůraznit, že naši zákazníci považují D+1 za naprostý standard. S čím se aktuálně potýkáme, je nedostatek udržitelných řešení v dopravě v našem regionu, a to především v Polsku. Také, a to je obecnější bolest, narážíme na nedostatky v dopravní infrastruktuře.
Viktorie Malsagová, supply chain director CNE, Royal Canin Europe
„Klikatá cesta bez mapy“
Za největší problém FMCG logistiky považuji přetrvávající nedostatek pracovní síly na všech úrovních. Druhým obrovským problémem je však nadměrná byrokracie společně s nedostatečně vyjasněnými prioritami v oblasti Green Dealu. Problematiku nedostatku pracovní síly řešíme automatizací, kdekoli je to možné. S problematikou Green Dealu se musíme poprat vlastními silami. Nicméně nás čeká dlouhá a klikatá cesta, která má sice jasný cíl, ale zatím moc nevíme, kudy vede, a mapu nám nikdo nedal.
Jiří Hrdlička, supply chain & IT director, Lactalis CZ
„Vstupy kontinuálne zdražujú“
Jednou z najväčších výziev je tlak na znižovanie nákladov v čase, keď všetky vstupy – od pohonných hmôt, cez mzdy, až po skladové priestory – kontinuálne zdražujú. Dopravcovia musia hľadať efektívnejšie riešenia, optimalizovať trasy a zvyšovať vyťaženosť vozidiel, aby si udržali konkurencieschopnosť. Ďalším kritickým faktorom je nestabilita v dodávateľskom reťazci. Nepravidelná dostupnosť tovaru, výpadky v zásobovaní a nepredvídateľné zmeny dopytu spôsobujú tlak na sklady a distribúciu. Firmy musia meniť objednávkové procesy, rýchlo reagovať na výpadky a zabezpečiť, aby bol tovar dostupný bez oneskorení. K tomu sa pridáva nedostatok vodičov, ktorý obmedzuje kapacity prepravy. Stále ťažšie sa hľadajú kvalifikovaní zamestnanci, pričom tento problém sa netýka len medzinárodnej dopravy, ale aj vnútroštátnej distribúcie. Riešením sú lepšie pracovné podmienky, automatizácia skladov a efektívnejšie plánovanie trás, aby sa minimalizovali prestoje. Logistika FMCG sa tiež musí prispôsobiť rastúcim nárokom na udržateľnosť. Firmy hľadajú ekologickejšie riešenia – či už ide o využívanie elektrických vozidiel, optimalizáciu dodávok tak, aby sa znížili emisie, alebo prechod na recyklovateľné obaly a efektívnejšiu manipuláciu s odpadom.
Lukáš Šidík, director road transport CZ/SK & CL Slovakia, Hellmann
„Kolísání poptávky a sezonní špičky“
Logistika rychloobrátkového zboží čelí řadě neustále se měnících výzev. Kolísání poptávky a sezonní špičky jsou stálým jevem. Geopolitické konflikty rovněž narušují regionální a globální dodavatelské řetězce, což ovlivňuje jejich stabilitu, někdy i dostupnost materiálů. Způsobují také růst cen a nedostatek pracovních sil, což klade vyšší nároky na efektivitu celého systému.
Marek Fedor, sales & retail manager, CHEP CZ
Článek připravil Stanislav D. Břeň
Úvodní foto Shutterstock
