Pro internet věcí (Internet of Things neboli IoT) je charakteristické propojení fyzických procesů a digitálních technologií. Možnosti uplatnění i konkrétní benefity IoT v logistice jsou rozsáhlé – jak je lze co nejlépe využít?
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 215 (leden–únor 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Pro dosažení maximálního přínosu IoT v logistice se vyplatí dodržovat několik hlavních zásad. „Nejprve je nezbytné definovat jasnou strategii a cíle – firmy by měly vědět, čeho konkrétně chtějí prostřednictvím IoT dosáhnout. Dále je nutné zajistit integraci IoT řešení se stávajícími IT systémy, aby nová technologie harmonicky zapadla do již existujícího ekosystému,“ vysvětluje Daniel Bičík, DSC customer solution advisor ve společnosti SAP.
Kromě zabezpečení citlivých informací před zneužitím by se podniky měly zaměřit i na škálovatelnost softwarových řešení, tedy schopnost růst spolu s potřebami firmy. Nedílnou součástí je rovněž plán analýzy dat v reálném čase, kdy si firma definuje, co je třeba z dat vytěžit a jak s nimi dále pracovat. Díky tomu může rychle zareagovat na změny a dělat rozhodnutí, která jsou podložena nejnovějšími informacemi. „V neposlední řadě je také důležitá spolehlivost a odolnost jednotlivých zařízení. Senzory musí umět fungovat i v náročných podmínkách nejen v klíčových obdobích, kdy je vyšší vytíženost provozu,“ pokračuje Daniel Bičík. Obdobně jako u každé technologie podle něj musí podniky zvážit návratnost investice. Pokud firma data z IoT nedokáže vytěžit a monetizovat, investice do této technologie ztrácí smysl.
Prostředí plus bezpečnost
Podstatné je i prostředí, ve kterém bude IoT řešení provozováno, např. vhodnost příslušné budovy, resp. logistické či výrobní haly, a dalších prostor, dále interference okolních technologií nebo různá zákonná omezení. „A samozřejmě důležitý je i lidský aspekt – zejména v oblasti proškolení personálu, schopnosti pracovat s rozvojem platformy a s výstupy digitálních technologií,“ poznamenává Jan Burian, head of Industry Insights ve společnosti Trask solutions.
Na neustále rostoucí význam bezpečnosti internetu věcí, ať už jde o autentizaci, autorizaci nebo šifrování dat, poukazuje Petr Jahoda, jednatel společnosti Loxxess Bor. „Hacker má u IoT často snazší úlohu – průniků si nikdo nemusí dlouhé měsíce všimnout. Útoky jsou jednodušší: např. aktualizaci firmwaru zaměstnaneckých telefonů, které máme každý po ruce, hlídáme důsledněji než aktualizaci u stovek nenápadných prvků IoT, kterých se lidská ruka nemusí dotknout, jak je rok dlouhý,“ podotýká. Samotné rozpoznání kyberútoku u IoT je podle Petra Jahody obtížné: i když si uživatel všimne nestandardního chování senzorů, může se např. domnívat, že viníkem je dodavatel zařízení, nesprávná integrace systémů a podobně.
Možnost rychlé reakce
Připojení senzorů představuje v dnešní době již poměrně jednoduchou záležitost, stejně tak i získání dat a jejich zobrazení v grafu. Fakt, že někde „svítí“ limitní hodnota, však ještě neznamená, že to firmě přináší skutečné výhody. „Často je potřeba odhalit korelace a vztahy mezi daty ze senzorů a jiných zařízení s daty z informačních systémů a tyto vztahy správně zobrazit. A když už víme, kdo, na jaké směně, s jakou technikou, při jaké činnosti a s jakým materiálem či zbožím dělá chyby nebo vykazuje nižší výkon, bylo by ideální na základě těchto informací zasáhnout do procesu – zastavit člověka nebo stroj a okamžitě zajistit nápravu,“ upozorňuje Rostislav Schwob, supply chain solutions director ve společnosti Aimtec. Jak dodává, nestačí vědět, že k problému došlo např. včera, ale díky těmto senzorům lze okamžitě odhalit i drobné odchylky od normy a rychle reagovat.
Efektivní reakce je ovšem podle Rostislava Schwoba možná pouze tehdy, pokud je vybudováno komplexní propojené řešení. To zahrnuje senzoriku, měření, vyhodnocování a automatická nápravná opatření v reálném čase.
Řízení flotily a plánování tras
Jaké jsou konkrétní oblasti, kde se internet věcí v praxi uplatňuje? Už řadu let je vcelku běžné jeho využití v rámci fleet managementu, třeba při řízení flotil kamionů. „Ať už jde o sledování polohy a dynamické řízení tras s využitím GPS a aktuálních mapových podkladů včetně intenzity provozu, o snižování spotřeby a monitoring chování řidičů nebo o preventivní a prediktivní údržbu vozidel s použitím online diagnostiky,“ konstatuje Petr Jahoda.
IoT senzory pro sledování zásilek v reálném čase nasadila kupříkladu společnost DHL. „Díky tomu může firma lépe plánovat trasy, optimalizovat vytížení vozidel a poskytovat zákazníkům přesné informace o poloze jejich balíků,“ vyjmenovává přínosy Daniel Bičík. Došlo tak nejen ke snížení provozních nákladů, ale i ke zvýšení spokojenosti zákazníků.
Rozvoji pomohou i 5G sítě
Další rozvoj IoT v logistice bude podle Daniela Bičíka úzce spjat s pokročilými technologiemi, jako jsou 5G sítě, umělá inteligence nebo edge computing. „5G sítě umožní rychlejší přenos velkého objemu dat a připojení většího množství zařízení. Umělá inteligence bude hrát zásadní roli při analýze dat a předvídání možných budoucích událostí, zatímco edge computing umožní zpracovávat data přímo na místě jejich vzniku, což sníží latenci a odlehčí centrálním systémům,“ popisuje dále.
Jde o vzájemnou synergii, jelikož uvedené technologie jsou propojené a navazují jedna na druhou, a to podle konkrétního nasazení v provozu. „Pokrok v jedné oblasti napomůže pokroku v oblasti druhé a dohromady to vede k většímu zapojení technologií jako celku. Bez 5G by bylo využití mnoha IoT zařízení nemožné, a naopak širší nasazení IoT pomůže rozvoji 5G sítí,“ uzavírá Petr Jahoda.
„Inovace pro vyšší produktivitu“
Rozvoj internetu věcí v logistice urychlují technologie jako 5G, které zajišťují rychlý přenos dat, ale také umělá inteligence (AI) pro podporu prediktovní údržby a optimalizaci. Skvělým příkladem jsou autonomní mobilní roboty (AMR), které díky pokročilým senzorům a indukčnímu nabíjení zajišťují nepřetržitý provoz a flexibilitu v logistice. tyto inovace pomáhají zvyšovat produktivitu a snižovat náklady.
Radek Velebil, sales manager, KUKA CZ&SK
„Komplexní pohled na logistické procesy“
K implementaci internetu věcí (IoT) do logistiky je třeba přistupovat se stejnými pravidly jako k jakékoli jiné implementaci. Vždy je třeba vidět komplexní obrázek procesů a zamyslet se nad možnými důsledky. Při integraci do stávajících systémů musíme řešit, jak jednoduše spolu budou systémy komunikovat a zda máme komunikační kanály dostatečně zabezpečené. Která data sbíráme a jak je budeme vyhodnocovat? Bude s nimi pracovat člověk, nebo je chceme využívat pro AI? IoT se často využívá jako nástroj pro včasné identifikování problémů, ať už se jedná o sledování teploty v chlazených prostorech nebo sledování jízdy s vysokozdvižnými vozíky. Pokud dostaneme informaci, že nám klesá teplota, nebo na vozíku jezdí uživatel, který si ze skladu dělá rallye, jak rychle jsme schopni zareagovat? A máme procesy nastavené tak, že jsme schopni reagovat ihned a situaci vyřešit, než z ní bude problém?
Petra Tylová, ředitelka logistiky a distribuce, Sluno
„Kombinace AI a digitálního dvojčete“
Význam umělé inteligence (AI) v logistice roste exponenciálně a výjimkou není ani zpracování a analýza dat z IoT technologií. Kromě modelů založených na strojovém učení (machine learning) se do popředí dostává generativní umělá inteligence, umožňující data kontextualizovat a následně provádět simulace scénářů, například plánování cest, optimalizace uhlíkové stopy či plánování údržby technologií a prostředků dopravy. Kombinace AI s digitálním dvojčetem logistického ekosystému (produkt, obal, dopravní prostředek, infrastruktura) představuje robustní systém, který umožňuje sledování, vyhodnocování a simulace řady parametrů v reálném čase.
Jan Burian, head of Industry Insights, Trask solutions
Článek připravil: David Čapek
Na úvodním snímku: Internet věcí přispívá k rozsáhlejším možnostem automatizace ve skladových či výrobních provozech včetně využití autonomních mobilních robotů (AMR). Foto: KUKA
