Energie jsou základní součástí provozních nákladů logistických a výrobních areálů. Vnímají to tak i oslovení developeři nebo majitelé hal, kteří při otázkách směřujících k Opex tematizují v převážné většině právě energie.
Přinášíme vám článek z aktuálního vydání časopisu Systémy Logistiky 215 (leden–únor 2025). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopise. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.
Mezi klíčové faktory, které ovlivňují provozní náklady z pohledu skladových budov, patří především náklady na energie. „Pro efektivní hospodaření s nimi je zásadní zaměřit se na úsporné využívání energií, což šetří nejen přírodní zdroje, ale také finanční prostředky. Důležité je minimalizovat zbytečné úniky tepla, například využitím automatických systémů, které únikům brání, nebo implementací inteligentního osvětlení, jež lze přizpůsobit aktuálním potřebám,“ říká Martin Polák, ředitel společnosti Garbe pro střední a východní Evropu. A doplňuje: „Další významný přínos přináší výroba vlastní energie, například prostřednictvím fotovoltaické elektrárny, která může výrazně snížit závislost na externích dodávkách a tím i provozní náklady.“
Technologie obnovitelných zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla, střešní fotovoltaické panely a rekuperace, hrají důležitou roli i podle Marka Staška, manažera správy budov společnosti GLP. Současně upozorňuje: „Fotovoltaika na střechách je výhodná pouze tam při okamžité spotřebě energie na místě. Ideální jsou tedy provozy s chladicími agregáty nebo lehkou průmyslovou výrobou.“ Výrazně ušetřit podle něj pomáhá digitální řízení spotřeby pomocí systémů smart meteringu. „To umožňuje monitorování a optimalizaci provozu, čímž se předchází plýtvání energií. Tento systém odhaluje neefektivní situace, jako jsou zbytečně otevřené nakládací brány, souběžné spuštění topení a větrání nebo nadměrné vytápění prostor,“ poznamenává Marek Staško.
Získání provozní data se jeví jako stále důležitější a častěji také bývá východiskem pro přijetí úsporných opatření. Využívají se čidla včetně bezdrátových a získaná data zpracovává pokročilejší software nebo algoritmy. Výhodou je i možnost dálkové obsluhy nebo základních servisních úkonů. „Primárně využíváme BMS neboli systémy měření a regulace (MaR) k řízení zdrojů vytápění, jednotek vzduchotechniky nebo osvětlení včetně přehledné vizualizace. Pokud je systém správně nastaven, poskytuje potřebné množství relevantních dat. Je-li ideálně řízen, pak můžeme s jistotou mluvit o provozních úsporách, a tedy o faktické udržitelnosti daného systému,“ říká Tomáš Kubín, šéf výstavby P3 pro ČR a střední Evropu.
Rekonstrukce hal i technologií
Důležité jsou také retrofity již stávajících areálů, protože i mnohé relativně nové haly a parky mají za sebou čtvrtstoletí činnosti. Příkladem může být Prologis Park Prague-Rudná. „Koupili jsme jej v roce 2014 a nyní je vlivem investic úplně jiný než před deseti lety,“ říká Martin Baláž. Všechny haly mají LED osvětlení, moderní vytápění i bezpečnostní prvky a většina budov i nové střechy.
S rekonstrukcemi starších budov souvisí výměny technologií. Příkladem jsou oběhová čerpadla, která se používají např. v otopných soustavách. „V České republice je stále mnoho budov, které ve svých otopných systémech využívají zastaralá a energeticky neefektivní čerpadla. Tato čerpadla spotřebovávají až o 80 procent více energie než moderní typy a jejich provoz tak produkuje výrazně vyšší emise oxidu uhličitého,“ upozorňuje Jan Cidlinský, regionální ředitel společnosti Wilo pro střední Evropu. Pokud by se podle něj obměnila „starší polovina“ oběhových čerpadel v budovách, dosáhlo by se jednak významného snížení produkce oxidu uhličitého, ale také roční úspory elektřiny nejméně za 10 miliard korun. „Elektřinu, kterou by případně nebylo nutné vyrobit pro neefektivní čerpadla, lze kvalifikovaným odhadem vyčíslit na 1350 gigawatthodin, což představuje roční uhlíkovou stopu zhruba 500 tisíc tun oxidu uhličitého. A to v tomto modelu nepočítáme patrně ještě vyšší úspory při modernizaci čerpadel v průmyslovém využití,“ dodává Jan Cidlinský.
BIM pomáhá optimalizovat provozní náklady
Provozní náklady skladů souvisejí například i se záložními zdroji energie.
Významný trend, který zároveň vede k úsporám provozních nákladů, souvisí s použitím digitalizovaného facility managementu. „Efektivní správu budov zajišťuje propojení facility managementu s digitálním dvojčetem budovy za použití technologie Building Information Management – BIM. Systém umožňuje snadnou lokalizaci servisovaných zařízení, sledování jejich stavu a plánování údržby, jako je výměna kapalin nebo pravidelné revize,“ vysvětluje Marek Staško.
Jak to v praxi funguje? Uživatel jednoduše nahlásí problém, např. nefunkční klimatizaci, naskenováním QR kódu příslušné místnosti a připojením stručného popisu. Pracovníci správy budovy okamžitě získají informace o umístění zařízení, přístup k jeho dokumentaci a historii oprav. „Virtuální model budovy přesně lokalizuje zařízení a poskytne podrobnosti. Pokud je náhradní díl dostupný skladem, může být oprava provedena bez prodlení. Aplikace navíc automaticky upozorňuje na blížící se termíny revizí, aby údržba proběhla včas a bez zbytečných komplikací,“ doplňuje Marek Staško. BIM usnadňuje řešení reklamací a rychlé zásahy. Výsledkem může být efektivnější správa budov, optimalizace nákladů na údržbu a zlepšení provozu pro nájemce.
V další části se podívejme na nedávné inovace, které souvisejí s provozními náklady skladových prostor.
Vliv barevnosti fasád na energetické nároky
Panattoni dnes vybavuje haly strukturovaným měřením energií, které napomáhá optimalizaci spotřeby. „Ale řešíme i další detaily. Například nedávno jsme si nechali udělat od společnosti Buildigo studii o vlivu barevnosti fasád na provozní náklady budovy. Z ní mimo jiné vyplývá, že kombinace světlých povrchů fasády a strategicky rozmístěné zeleně dokáže zlepšit pocitovou teplotu až o dvacet procent oproti původní nezastavěné lokalitě,“ vysvětluje Jiří Zita, ředitel komerčního oddělení společnosti Panattoni. Nižší akumulace tepla znamená i menší náklady na chlazení budovy.
Díky tepelným čerpadlům téměř bez fosilních paliv
V nedávno nově otevřených areálech v Ostředku nebo Chrášťanech instalovala firma Prologis tepelná čerpadla v míře, která dovoluje provozovat haly zcela, nebo z většiny bez využití fosilních paliv. I zde jsou nasazeny systémy chytrého měření. Podobně jako někteří další developeři certifikuje své budovy i tento developer nad rámec zákonných povinností. Certifikace BREEAM ve vyšších stupních většinou předpokládá nasazení pokročilých technologií. „Patří mezi ně například výkonná tepelná čerpadla zajišťující vytápění i klimatizaci prostor. Dále se jedná o nejnovější generaci LED osvětlení, díky kterému je možné ušetřit až 50 procent elektrické energie. Součástí LED řešení jsou i senzory pohybu a intenzity denního světla, jež přinášejí nejen další úsporu, ale také příjemnější pracovní prostředí pro zaměstnance,“ informuje Martin Baláž, senior viceprezident a head of asset management společnosti Prologis pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Pokud jde o další provozní náklady zavedl Prologis službu Clear Lease. „Poskytuje fixní poplatky za služby po celou dobu trvání nájemní smlouvy pokrývající standardní provozní náklady nemovitosti. Díky službě mohou nájemci plánovat své náklady a mít jistotu, kolik za sklad v určitém období zaplatí,“ uvádí Martin Baláž.
Odpadní i geotermální teplo
Jednu z nákladových položek skladů tvoří dobíjení akumulátorů manipulační techniky. V rámci úspor se stále častěji řeší pomocí fotovoltaiky.
Společnost P3 nedávno instalovala fotovoltaickou elektrárnu na jedné hale svého olomouckého parku. Díky ní dokáže vyrobit elektrickou energii pro celý areál. Jiným příkladem inovací je využívání odpadního tepla z provozu v hale DC5 v P3 Prague D11. Působí zde společnost QSL, která se zabývá logistikou chlazeného a mraženého zboží. Odpadní teplo z chladniček a mrazáků se využilo pro vytápění suchého skladu i administrativních prostor. Díky tepelné soběstačnosti není hala připojena ke zdroji plynu. Rovněž zde se na střeše nachází fotovoltaika, konkrétně o výkonu 340 kWp, která dodává elektřinu i do ostatních hal. Provozní náklady snižuje také instalace retenčních nádrží na dešťovou vodu, která se využívá pro splachování toalet a závlahu zeleně.
Zajímavou inovací v portfoliu P3 je park ve francouzském Rouen, který pilotně využívá geotermální energii. Teplo, které pokryje více než tři čtvrtiny spotřeby haly, přivádí potrubí z hloubky 200 m. Doplňkovým zdrojem pro vytápění a chlazení je tepelné čerpadlo. Systém se nazývá Borehole Thermal Energy Storage a funguje na bázi celoročního skladování tepelné energie v geotermálním sondovém poli. V létě, kdy jsou vysoké požadavky na chlazení, se odpadní teplo z klimatizace ukládá pod zem prostřednictvím sond. V zimě se jejich pomocí získává zpět a vytápí budovu. Teplo je přenášeno vodou v potrubí o teplotě −3 až 40 °C, přičemž maximální geotermální výkon činí 365 kW.
Nové fotovoltaiky a tepelná čerpadla
„V některých našich industriálních parcích jsme zavedli vlastní výrobu energie, například prostřednictvím fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel, což dále snižuje provozní náklady a zvyšuje energetickou soběstačnost,“ říká Martin Polák. A pokračuje: „Rovněž efektivně nakupujeme energie napříč celým naším portfoliem, čímž dosahujeme úspor.“ Součástí objektů společnosti Garbe je také smart metering.
Sledování topení, chlazení či větrání
Klíčovou inovací v portfoliu GLP představuje implementace systému Smart Building Management (Samba). Sleduje spotřebu energií, teplotu, větrání a další provozní parametry. „Systém pomáhá detekovat neefektivní situace jako současné topení a větrání, zbytečně otevřené brány nebo přetápění skladových prostor. Pilotní projekty ukázaly, že pouhé nastavení optimálních teplot může snížit spotřebu energie až o 25 procent,“ informuje Marek Staško. V některých případech se podle něj zjistilo, že skladovací prostory, kde je norma 14 °C, byly vytápěny na více než 19 °C, což navyšovalo náklady.
„Další novinkou je instalace tepelných čerpadel v některých provozech, která zajišťují efektivní vytápění a chlazení. Pro některé nájemce to je navíc i bonus z pohledu jejich ESG strategie zaměřené na dekarbonizaci,“ uvádí Marek Staško. Střešní fotovoltaické panely instaluje firma pouze na těch budovách, kde se vyrobená energie – pokud možno – ihned spotřebuje. „Dále využíváme rekuperaci, která optimalizuje výměnu vzduchu, zejména v kancelářských prostorech. A také chytrá čidla jako senzory oxidu uhličitého, které automaticky zajišťují výměnu vzduchu jen tehdy, když je to potřeba,“ popisuje další inovace Marek Staško.
Lidský faktor a jiné priority
Z odpovědí respondentů i empirie vyplývá, že spotřebované energie představují zásadní provozní náklad. Navzdory tomu, že ekonomika v posledních letech prošla šokem v podobě energetické krize a k dispozici jsou pokročilé technologie, ukazuje se, že ne všude se daří držet energetické náklady na uzdě. „Největším nepřítelem úspor je lidský faktor,“ myslí si Marek Staško. „Lidé v provozu často chytré systémy nevyužívají kvůli jiným prioritám, a management mimo provozy nemá detailní přehled o dění. Pokud by však byly důsledně využívány například systémy pro řízení provozu, přineslo by to významné úspory finančně i z hlediska udržitelnosti,“ dodává.
„Fotovoltaika na Amazonu pokryje až dvě třetiny energetických potřeb“
Klíčovým faktorem pro provozní náklady skladové budovy je spotřeba energií, respektive energetická náročnost budovy, kterou určuje Průkaz energetické náročnosti budovy. Všechny budovy také necháváme hodnotit podle mezinárodní certifikace udržitelnosti BREEAM New Construction. Všechny naše nové projekty cílí na dva nejvyšší stupně hodnocení na úrovni Outstanding či Excellent. Abychom dosáhli co největších úspor, jsou už dnes standardem systémy šetrného zacházení s vodou, využívání tepelných čerpadel, chytrých systémů osvětlení nebo fotovoltaických elektráren. Například fotovoltaická elektrárna distribučního robotického centra společnosti Amazon v Panattoni parku Kojetín dokáže pokrýt až dvě třetiny celkového provozu centra.
Jiří Zita, ředitel komerčního oddělení, Panattoni
„B a do budoucna A“
Provozní náklady skladování výrazně ovlivňuje energetická náročnost budovy, přičemž současným standardem se stává energetická třída B, a do budoucna i třída A. Dalším faktorem je optimalizace vnitřní teploty a větrání – takto lze snížit spotřebu energie až o desítky procent. Správně navržená a izolovaná budova navíc často ani nevyžaduje vytápění skladovacích prostorů, protože vnitřní teplota přirozeně dosahuje požadovaných hodnot. V halách, které neslouží jako kancelářské prostory, není nutné udržovat teplotu 21 °C. Každý stupeň navíc znamená až 7% zvýšení spotřeby energie.
Marek Staško, manažer správy budov, GLP
Článek připravil: Stanislav D. Břeň
Foto: 3x Stanislav D. Břeň
