Ve čtvrtek 7. listopadu 2024 se v Praze konala konference nazvaná Čistá mobilita s podtitulem Towards Clean Mobility: New Challenges for Cities and Industry, která přilákala odborníky z oblasti elektromobility, udržitelnosti a městského plánování. Mezi diskutovanými tématy dominovaly především cíle čisté mobility v Evropské unii, inovace v nabíjecí infrastruktuře, dekarbonizace logistiky a výzvy, kterým čelí jak průmysl, tak veřejná správa. Přinášíme základní myšlenky ze tří panelových diskusí.
Cíle čisté mobility a role národních politik
Šárka Heyna Fuchsová (Volvo) uvedla, že evropský trh je sice stabilní, ale některé země, jako Česko, vykazují konzervativnější přístup k elektromobilitě. Zdůraznila, že úspěch severských zemí spočívá nejen v technologickém náskoku, ale i v přístupu obyvatel, kteří počítají uhlíkovou stopu např. při použití veřejné dopravy. V Česku taková reflexe zatím chybí, což zpomaluje pokrok.
Markus Kreisel (Kreisel Electric) připomněl, že inspiraci pro rozvoj rychlonabíjecí infrastruktury hledali v Německu. Podle něj však asijské země Evropu předběhly díky rychlému zavádění technologií, což už má pozitivní dopad na ovzduší. Pavel Štefek (PwC) zdůraznil, že největší výzvou elektromobility zůstává kvalita ovzduší, zatímco Katarína Kakalíková (Mastercard) zmínila nutnost zjednodušení přeshraniční dopravy, např. zavedením platební jednotnosti, která umožní cestování po celé Evropě pouze s platební kartou, bez nutnosti stahování různých aplikací.
Markus Kreisel navrhl, aby EU podporovala vlastní výrobce elektromobilů a omezila vstup zahraniční konkurence, zejména z Číny. Upozornil na to, že čínské společnosti již masivně pronikají na evropské trhy, např. do Dánska nebo Norska. Šárka Heyna Fuchsová dodala, že Volvo se v Česku stalo třetí nejúspěšnější značkou v prodeji elektromobilů díky dostupným modelům, na jejichž vývoji spolupracovali i s čínskými partnery.
Katarína Kakalíková zmínila z pohledu uživatele problémy spojené s nabíjením ve městech. Pro lidi žijící v bytech je např. často složité najít místo pro dobíjení elektromobilu, což je motivuje k využívání carsharingových služeb. Zde však naráží na překážky, jako jsou roztříštěnost aplikací nebo platebních systémů.
Inovace v nabíjecí infrastruktuře měst
Další zajímavá panelová diskuse se týkala inovativních přístupů k nabíjecí infrastruktuře v městském prostředí. Jednou z inovací prezentovaných na konferenci byla integrace nabíjecích stanic do veřejného osvětlení, kterou představil Heliodor Macko (Seak Energies Slovakia). Tento přístup už testují některá města, například Londýn, kde lampy slouží nejen jako zdroj světla, ale také jako dobíjecí body. Problém je zatím v nedostatečné kapacitě, příkon většinou nestačí na plné nabití auta přes noc.
David Červinka (Qwello) zdůraznil potřebu uživatelsky přívětivé infrastruktury. Nabíjecí stanice by měly být umístěny tam, kde lidé běžně tráví čas, např. u kaváren nebo obchodů. Michal Makúch (AgeVolt) přiblížil řešení nabíjecích stanic, které firma vyvíjí, včetně digitálních platforem pro jejich správu. AgeVolt aktuálně vyhrálo tendr v Praze a plánuje zde instalaci svých stanic.
Piotr Holubowicz (Seediacity) zdůraznil důležitost mikromobility a jejího rychlého růstu. Problémem však zůstává nedostatečná standardizace nabíjení a parkovacích míst pro kola či skútry. Zároveň upozornil na nutnost zahrnutí mikromobility do městského plánování.
Dekarbonizace logistiky na poslední míli
Jedna z dalších panelových diskusí byla věnována dopadu nízkoemisních zón a dekarbonizace doručování na poslední míli na trh lehkých užitkových vozidel. Téma dekarbonizace doručování otevřel Martin Marek (Dodo). Připomněl také inovativní modely logistiky, např. zahraniční využití tramvají nebo vlaků jako mobilních skladů. Jde však pouze o první vlaštovky. Roman Růžička (Ford) upozornil na potřebu kombinace různých typů vozidel podle potřeb zákazníků, zatímco Jakub Kučmáš (Opel) zdůraznil význam edukace prodejních týmů i koncových zákazníků.
Ondřej Hlaváček (Zrno zrnko) zmínil, že pro logistiku na poslední míli je klíčové řešit problémy, jako jsou dopravní zácpy, a nikoliv jen technologické detaily vozidel.
Náročný přechod
Konference ukázala, že přechod k čisté mobilitě je náročný, ale klíčový pro budoucnost evropských měst a průmyslu. Účastníci se shodli, že elektromobilita je v přechodném období, kdy se hledají optimální řešení. Je třeba budovat efektivní infrastrukturu a více spolupracovat mezi sektory.
Připravili: Zuzana Lazarová, Stanislav D. Břeň
Foto: Zuzana Lazarová
