Firmy si v dnešní době zpravidla stále více uvědomují, že sklad představuje důležitý faktor, který přináší konkurenční výhodu, udržuje dobré jméno značky a ovlivňuje výsledky hospodaření celého podniku. To samozřejmě neznamená, že by se omezil tlak na snižování nákladů, ale ochota firem investovat do chodu skladu se výrazně zvýšila a nejde už zdaleka jen o uskladnění co nejvíce produktů na co nejmenší ploše.
Klíčové zásady pro efektivní fungování skladu vycházejí ze situace na trhu práce i z obecných požadavků navazujících procesů a ekonomických ukazatelů. „Prvotní je samozřejmě zajistit plynulé a spolehlivé zásobování zákazníků či výroby při vynaložení minimálních nákladů a při nejnižší možné úrovni skladových zásob. Navrhněte uspořádání skladu tak, aby se minimalizovala doba přepravy a maximalizovalo využití prostoru. Automatizujte, ale nezapomeňte, že sklad musí být připraven i na sezonní špičky, budoucí růst, ale i na změny v sortimentu a z toho plynoucí změny logistických procesů,“ radí Luboš Doležal, obchodní ředitel společnosti Kodys.
Sklad by si měl poradit i v situaci, kdy je obtížné nebo téměř nemožné najít další pracovníky. Navíc jeho provoz nemůže stát a padat na schopnostech a zkušenostech skladníků a musí být připraven i na sezonní posily ve formě agenturních pracovníků. Spolehlivost chodu skladu by měla být co nejméně závislá na lidském faktoru. Pokud existuje nějaká mechanická práce, kterou je možné nahradit automatizací a robotizací a celková návratnost investic vychází rozumně, podle Luboše Doležala je dobré ji využít. „To nám pomůže nejen růst bez nutnosti přijímat nové pracovníky, ale i být méně závislý na jejich spolehlivosti. Navíc to zvyšuje i kvalitu a množství dat, které dostáváme, aniž by to mělo negativní vliv na rychlost daného procesu,“ upozorňuje dále. Důležité je i to, aby byla k dispozici data o chodu skladu v reálném čase, a bylo tak možné pružně reagovat na nastalé, ne vždy dopředu plánované situace.
Základem je detailní mapa skladu
Kvalitní systém pro řízení skladu (WMS) by měl poskytovat přehled o stavu, umístění a pohybu zásob v reálném čase a umožňovat efektivní nástroj pro řízení a optimalizaci chodu skladu. „Základem pro optimální fungování je dobře navržená mapa skladu, a to včetně pravidel pro jednotlivé lokace skladu i pravidel, která jsou společná pro skladovou zónu, uličku a podobně. Je zde definováno, které lokace nejsou dostupné pro ruční manipulaci a slouží jen pro nadzásobu, kam má systém navigovat skladníka s vysokoobrátkovým zbožím nebo kam se nesmí zaskladnit nebezpečné materiály či přetížit regál těžkou paletou, případně nabízet jen pozice, kam se dané zboží opravdu vejde,“ konstatuje Luboš Doležal. Systém zároveň hlídá, aby se například nemohlo stát, že skladník zaskladní potraviny vedle chemických produktů nebo do jiné teplotní zóny, která negativně ovlivní jejich kvalitu a trvanlivost.
Aby mohly skladové procesy fungovat efektivně a bylo možné využít automatické identifikace k eliminaci chyb, je zapotřebí, aby každá pozice ve skladu byla označena souřadnicí včetně čárového kódu. Při manipulaci se zbožím totiž skladník potvrzuje načtením čárového kódu, že je na správném místě a vychystává správné zboží. Stejně je tomu u každého jiného pohybu zboží po skladě. „Systém vše sleduje a omezuje možnost chyby na minimum. Aby bylo řešení kompletní a funkční, musí zahrnovat všechny logistické procesy počínaje přípravou na příjem zboží, zaskladnění, přeskladnění, vychystání, balení až po expedici a musí zajišťovat plynulý chod i u podpůrných procesů, jako je inventura či defragmentace skladu,“ vyjmenovává Luboš Doležal.
Zásadní je i plná podpora mobilních terminálů (čteček) a technologií automatické identifikace. Ty napomáhají nejen k odbourání zbytečných tištěných vnitroskladových dokladů a „ručního“ přepisu dat způsobujícího řadu chyb, ale zároveň pořizují data v reálném čase a umožňují tak reagovat na případné nenadálé situace. Z pohledu správy WMS pak je důležité, aby byl systém nezávislý na konkrétním výrobci nebo typu mobilních zařízení a byl připravený i na přechod do cloudu. Moderní řízený sklad musí umožňovat rovněž zapojení automatizace a robotizace do chodu skladu. Ať už se jedná o dopravníkové tratě, vertikální skladovací systém, mobilní AMR či AGV roboty nebo automatické aplikátory, baličky či paletizační robotická ramena.
Predikce budoucí poptávky není vše
Luboš Doležal, Kodys
Které hlavní faktory je třeba brát v úvahu při plánování a optimalizaci skladových zásob? „Výše zásob a možnosti jejich optimalizace závisejí na jedné straně na požadovaných dodacích lhůtách od vašich zákazníků v kombinaci se spolehlivostí vašich dodavatelů a jejich dodacích lhůt, případně na možnostech záložních alternativ, a na druhé straně s náklady spojenými s držením zásob. Skladový systém je spíše pomocník, který rozhodování usnadní, ale naprogramovaný algoritmus by neměl být jediný, kdo o úrovni pojistné zásoby rozhodne,“ podotýká Luboš Doležal. Systém řízeného skladu (WMS) disponuje velkým množstvím dat, a to včetně historie, lze jej tudíž využít pro plánování budoucí poptávky a k přizpůsobení výše zásob nebo požadavku na více pracovníků v sezonní špičce.
Není to však samospásné a nelze striktně vycházet jen z předpokladu budoucího trendu. Řada faktorů se dopředu odhadnout nedá nebo jen s určitou mírou pravděpodobnosti a u některého zboží není možné budoucí poptávku předpovídat vůbec. Na druhou stranu u zboží ovlivněného sezonními vlivy je odhad budoucí poptávky velkým pomocníkem a dokáže nejen pomoci omezit výši zásob, ale i rozmístit správné zboží do pozic, které jsou nejlépe a nejrychleji dostupné. Jak vysvětluje Luboš Doležal, pro optimalizaci rozmístění zboží se využívá ABC analýza a WMS systém po jejím provedení dokáže doporučit vnitroskladové přesuny ve chvílích, kdy nejsou skladníci plně vytíženi odbavováním objednávek, případně zohlednit výsledky ABC analýzy i při zaskladňovacích strategiích.
Myslete i na další rozvoj
Souhrn požadavků na složitost procesů a zapojení prvků automatizace či sofistikovanost plánování by měl odpovídat velikosti skladu, počtu skladníků a požadované výkonnosti. Stejně tak je důležité uvědomit si, na kolik let plánujete systém provozovat. Skladový systém si nikdo nepořizuje na několik měsíců či rok, tudíž nestačí vyřešit jen aktuální požadavky a je třeba myslet i na další rozvoj. „Při koncepci systému je klíčové zvolit zkušeného dodavatele, který rozumí logistice, dokáže doporučit vhodné postupy a který jen slepě nevyvíjí a nekopíruje, co v zadání vymyslí nezávislý konzultant. V opačném případě to obvykle vede k nikdy nekončícímu a nepříliš spolehlivému zakázkovému vývoji a testování řady slepých uliček,“ dodává Luboš Doležal.
Připravil: dč (jde o rozšířenou verzi článku, který původně vyšel v rubrice Logistika pro zapomnětlivé v časopise Systémy Logistiky 211, květen–červen 2024)
Foto: Kodys
