Začal nový školní rok a v plavebním zeměpisu v prvním ročníku na Střední škole lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně opět začínáme vyučovat základy hydrologie, vztahů vody a plavby. Vodocestný obor není jediný, jenž má nároky na dobré vodní poměry, zato je jeden z mála, který vykazuje synergie svých potřeb (např. spolehlivost vodních stavů) s potenciály, které dále slouží mnoha dalším činnostem a potřebám (v oblasti zemědělství, bezpečnosti, biodiverzity atd.)
Velké povodně v závěru letošního léta by měly být výstrahou před bláhovými názory, že ochrana před extremitou počasí není zas tak prioritní (mám na mysli názory typu „Vždyt ty povodně udeřily jinde, tam někde za kopci“).
V plavebním zeměpisu, při poznávání vodních cest Evropy, se žáci lodní školy seznamují s multifunkčností vodních cest – tedy nejen s dopravní funkcí, ale i s dalšími, které dálnice ani železnice nemohou plnit. Tak vedle zeměpisných a dopravních údajů vnímáme i přírodně prospěšné zóny, které využívají vodnost propojenou v podzemí i v povrchových útvarech kolem hojně kanalizovaných úseků řek anebo přímo vybudovaných plavebních kanálů, kterých jsou v Evropě tisíce kilometrů.
Ve srovnání dopravních infrastruktur neobstojí dálnice a železnice zasazené mezi bažiny s mokřady (lze je realizovat, ale za cenu obrovských investic navíc, přičemž přítomnost umělého tělesa je stejně rušivá) v porovnání s vodními cestami procházejícími přírodními parky, chráněnými oblastmi, turistickými a campingovými příležitostmi atd.
Když za poslední roky převládala velká sucha, společnostem byly předkládány starosti o zadržování vody v krajině – jistě oprávněné a nutné. Právě odeznělé povodně poodhalily negativní stránku sázky na podporu téměř výhradně přírodě blízkých opatření: plochy v krajině jsou dobře zavodněnými oblastmi ohroženy, pokud „si to přicestuje a podaruje nás dary z nebes“ právě taková přemíra srážkové vody, jako ona nedávná. I toto ukázaly průběhy a dopady právě odeznělých povodní v různých evropských regionech včetně toho našeho. Ukazuje se, že přemíru srážkové vody dokáže nejlépe zvládnout kaskáda vodních zdrží a nádrží, projektovaná na relativně rychlou manipulaci s vodními stavy. Je tedy namístě propojit potenciály přírodě blízkých a technologických řešení, jinými slovy je vhodné postupovat nejen zeleně, ale spíše modrozeleně.
Bude velmi potřebné, aby se hydrometeorologické vztahy a jejich souvislosti s vodními poměry dostávaly do povědomí široké i odborné veřejnosti i nadále, počínaje mj. právě třeba oborem „Lodník“ na děčínské škole, i v rámci celé školské soutavy v Česku, a také na dalších úrovních. Ostatně na podzim se bude konat další ze série konferencí Děčínských dialogů o vodě, v rámci které připravujeme též apelace do dalších sfér, mj. europoslanecké.
Text: Petr Vít, předseda spolku Aquarius-Vodnář, externí specialista pro plavební zeměpis na Střední škole lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně
Foto: Pixabay
