Mezinárodní přeprava zboží mezi Asií a Evropou čelí po krátkém období klidu po pandemii znovu významným výzvám. Ačkoliv námořní doprava dlouhodobě představovala stabilní základ globálního obchodu, po covidových letech se nyní potýká s krizí v Rudém moři, přetíženými přístavy a rostoucími cenami. Co tuto situaci způsobuje a co lze očekávat v příštích měsících? O s námi mluvil Martin Tokič, ředitel pobočky Geis CZ Air+Sea.
Účastníci mezinárodního obchodu po skončení hlavní vlny covidové krize doufali, že situace v námořních přepravách se uklidní. Bohužel se tak úplně neděje. Jak se to dotýká Evropy?
Doprava po moři vždy hrála klíčovou roli v evropské ekonomice, neboť téměř 90 % vnějšího obchodu Evropské unie se odehrává po moři. Co kdysi fungovalo jako stabilní pilíř globálního obchodu však poslední roky čelí nepříjemným výzvám. Po covidových šocích a následném krátkém zklidnění situace skutečně přichází nová vlna potíží, která zasahuje celou logistiku z Asie do Evropy.
Jedním z hlavních problémů je krize v Rudém moři, kde ke konci roku 2023 začali Húsiové napadat nákladní lodě plující přes Suez. Jaké jsou důsledky?
Většina plavidel se rozhodla obeplouvat jihoafrický mys Dobré naděje, což prodlužuje cestu zhruba o dva týdny a výrazně zvyšuje provozní náklady. Tento zmatek vedl k přesměrování tras lodí a prudkému nárůstu spotových sazeb za přepravu v podmínkách zvýšené volatility trhu. Rostoucí ceny přepravy, které obvykle stoupají až před vánoční sezónou, se letos začaly zvyšovat již mnohem dříve.
Navíc, prodloužené trasy způsobují, že lodě se vrací do asijských přístavů později. To vede k nedostatku prázdných kontejnerů, což společně se zvýšenou poptávkou způsobuje delší čekání lodí na nakládku a celkové zhoršení situace v přetížených asijských přístavech, zejména v Singapuru.
Rejdaři ovšem nasazují do služby nové kontejnerové lodě. To nepomůže?
Stará a nová trasa pro nákladní lodě mezi Asií a Evropou. Ilustrace: Geis
Samo o sobě nikoliv. Přestože letos do provozu vstoupilo 1,67 milionu mTEU nově postavených lodí a dalších 1,47 milionu mTEU by mělo být dodáno ještě do konce roku, problémem je spíše jejich rotace než jejich počet.
Evropské přístavy se rovněž potýkají s přeplněním, zejména kvůli nečekaným příjezdům více lodí a dodatečnému náporu čínských elektrických automobilů, pro které zatím v Evropě není dostatečná poptávka. Situaci nepomáhají ani časté stávky přístavních dělníků, kdy výpadky v provozu, byť jen krátkodobé, mají negativní vliv na plynulost provozu.
Co alternativa v podobě využití železničních přeprav?
I když železnice nedokáže plně nahradit kapacity námořní dopravy, představuje solidní řešení v situacích, kdy je třeba reagovat na náhlé výpadky či zpoždění v přístavech. V reakci na problémy v námořní dopravě zaznamenává právě železniční přeprava nárůst poptávky. Tato alternativa nabízí nejen srovnatelné ceny, ale především rychlejší tranzitní časy – často poloviční oproti námořní přepravě. Navíc, i přes dílčí problémy, zůstává železniční přeprava stabilní a méně náchylná na neočekávané výpadky.
Pro klienty, kteří nechtějí přepravovat zboží přes Rusko, je k dispozici jižní trasa přes Kaspické moře, Turecko a dále do Evropy.
Jak si ve světle těchto skutečností vedou letecké přepravy?
Letecká přeprava, zejména import z Asie, také zaznamenává zvýšený tlak na kapacity. Globální e-commerce hráči jako Amazon, Temu nebo Shein dominují až 70 % exportní letecké přepravy z Asie, což zanechává méně prostoru pro ostatní zboží a vytváří tlak na ceny. I když se některé letecké společnosti snaží navyšovat počet letů, velká poptávka těchto gigantů společně se situací v námořní dopravě i nadále ovlivňuje celkovou dostupnost letecké přepravy.
Jaká jsou očekávání společnosti Geis ohledně mezinárodních přeprav pro nejbližší období?
Přestože je výhled do konce roku nejistý, očekáváme, že poptávka po přepravě zůstane vysoká, což bude nadále ovlivňovat cenu i dostupnost přepravních služeb. Současná situace v mezinárodní přepravě zboží ovšem poukazuje na křehkost globální logistiky a hluboký dopad regionální nestability na celosvětovou ekonomiku.
Připravil: Filip Hubička
Foto: Geis CZ
