Na cestě k „zelenějším krabicím“

Před logistickým odvětvím stojí úkol, jehož komplexitě, finanční, technické i technologické náročnosti zřejmě ještě nečelilo. Totiž zezelenat. Z hlediska skladování je třeba stavět haly, které budou splňovat nejpřísnější parametry udržitelnosti, ale zároveň musí docházet k renovaci stávajících budov, jejichž provoz je energeticky náročný. Na developery netlačí pouze jejich klienti, ale především finanční sektor a investoři, kteří stále více hledí na kritéria ESG.

Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 203 (leden–únor 2023). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.

O skladech se celá léta hovořilo jako o „krabicích u dálnic“. Pomiňme jisté pokrytectví kritiků, kteří nechtějí tyto „bedny“, ale zároveň požadují zásobované e-shopy, supermarkety a průmyslové výroby. Přejděme také skutečnost, že se v Česku i na Slovensku opravdu více koncentrují logistické provozy, protože je to z hlediska polohy v centrum Evropy či blízkosti ke klíčovému německému trhu pro řadu evropských i světových firem jednoduše výhodné. Jsou ale v kontextu trendu udržitelnosti tyto provozy opravdu tak problematické?

Není to tak špatné

Poslední analýza společnosti 108 Agency ukazuje, že skutečnost je možná daleko světlejší, než se kritikům na první pohled jeví. „V řadě oblastí jsou to právě developeři průmyslových prostor, kteří do zdejšího prostředí přinášejí zelené a šetrné inovace – rychlostí i rozsahem. Konverze brownfieldů mimo možnou bytovou výstavbu, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo šetrná technická zařízení budov směřující k úsporám je u řady realizací inspirativní i pro další oblasti trhu nemovitostí,“ tvrdí autorka studie Lenka Šindelářová z investičního oddělení 108 Agency. Při posuzování se primárně zaměřila na certifikace zelených budov. Jde o parametr, který pro komparaci slouží finančním institucím, nájemcům i investorům, kteří rovněž využívají externí bankovní financování. V polovině loňského roku bylo 49 % dokončených průmyslových budov v České republice certifikováno podle zavedeného systému hodnocení. A podle „stoosmičky“ bude podíl certifikovaných budov výrazně narůstat, protože drtivá většina nové nebo chystané výstavby s certifikací již počítá. Převažujícím systémem certifikace v Česku je BREEAM, ale používá se také LEED (z dalších fungujících, ale na českém logistickém trhu okrajově aplikovaných certifikací zmiňme DGNB, WELL, GRESB, HQE nebo SBToolCZ).

„Zlomovým obdobím pro certifikace průmyslových prostor byl rok 2020. Do té doby spíše ojedinělé certifikace několika skladových či výrobních hal podpořila svým komplexním rozhodnutím developerská společnost CTP. Tento dominantní hráč na zdejším trhu průmyslových prostor nechal certifikovat celé své nemovitostní portfolio. Vedle markantního nárůstu certifikovaných objektů na trhu to přimělo k podobnému rozhodnutí i množství dalších společností zaměřených na výstavbu nebo provoz průmyslových budov. Svá portfolia v posledních dvou letech certifikovali všichni další významní developeři skladových nemovitostí,“ píše ve své zprávě 108 Agency. Podle stejného zdroje začal trend sílit od podzimu 2021, kdy začaly stoupat ceny energií. „Ať už vlivem bank, nájemců, investorů nebo vlastních rozhodnutí to byli právě developeři průmyslových nemovitostí, kdo velmi flexibilně reagoval na výzvy energetické krize a termíny klimatických závazků v Evropě. V oblasti komerčního developmentu vidíme právě v tomto segmentu reálně vyjádřenou snahu o provozní úspory, instalaci fotovoltaiky, tepelných čerpadel, systémy zadržování a filtrace srážkové nebo odpadní vody,“ vysvětluje Lenka Šindelářová.

Nároky bank rostou

Na vývoji se podstatným způsobem podepsal přístup bank, které zčásti odmítají financovat výstavbu budov, jež nedoloží svou udržitelnost. Tuto skutečnost akcentuje např. KPMG. Z posledního průzkumu KPMG Property Lending Barometer, do kterého se zapojili zástupci více než 40 bank z deseti zemí regionu CEE, má udržitelné, takzvané ESG strategie pro sektor financování komerčních nemovitostí dvě třetiny bank. Stejný podíl bank hodnotí úvěry z hlediska ESG. „Rostoucí význam udržitelného financování potvrdili bankéři ze všech zemí, které se průzkumu zúčastnily. Tento trend byl urychlen zejména vlivem legislativy Evropské unie, která se promítla do strategií mateřských společností a následně i jednotlivých bank,“ říká Michal Maxim, partner KPMG pro finanční služby a transformaci ESG na Slovensku.

Vedle standardního financování projektů pomocí bankovních úvěrů či s využitím dotací se v posledních letech stále více prosazuje koncept EPC (Energy Performance Contracting). V kostce jde o možnost uskutečnit úsporná opatření a jejich financování minimálně zčásti hradit formou energetických úspor dosažených v budoucnosti. „EPC projekty nabízejí cestu, jak ušetřit za energie prakticky bez vstupních investic. Dodavatel služby navrhne, zrealizuje a zafinancuje energeticky úsporná opatření se smluvní zárukou za snížení energií, paliv, vody a provozních nákladů. Zákazník následně investici splácí z peněz, které díky realizovaným opatřením ušetří. Celkové náklady projektu jsou obvykle nižší než garantovaná úspora nákladů a klient je postupně platí po dobu trvání smlouvy,“ vysvětluje princip Jiří Vágner, generální ředitel společnosti SSI Energy.

Návratnost projektů EPC zaměřených na technologie se pohybuje mezi pěti a deseti lety. V poslední době však přibývá žádostí i na investice do stavebních opatření, která návratnost prodlužují. „U komplexních projektů, například s využitím dotací, může úspora dosahovat i více než 60 procent z celkové spotřeby. Na druhé straně se může jednat o dílčí projekty zaměřené třeba na úsporné osvětlení či technologie a podíl úspor na celkové spotřebě může být jen v jednotkách procent, ale s velice zajímavou návratností,“ dodává Eduard Paulík, jednatel společnosti D-energy, která se v rámci skupiny SSI na EPC projekty specializuje.

Developeři na zelené vlně

Podívejme se nyní na konkrétní příklady toho, jak firmy své investice a inovace „ladí do zelené“. Developeru CTP se vloni podařilo realizovat několika projektů: „Rád bych zmínil výstavbu fotovoltaických elektráren o výkonu 8,3 megawattpeaku nebo instalaci 60 dobíjecích stanic pro potřeby našich klientů. Všechny naše budovy jsou i nadále stavěny ve vysokém energetickém standardu a procházejí certifikací BREEAM, kde dlouhodobě cílíme na kategorii Excellent,“ uvádí Ondřej Tupý, group energy manager společnosti CTP. Mezi dalšími opatřeními zmiňuje dlouhodobý program výměny světel za svítidla LED, který v minulém roce snížil energetickou spotřebu u 308 000 m² budov ve správě CTP. Developer nově staví dvě budovy ve svém parku na severu Prahy s cílem dosáhnout nejlepšího stupně certifikace BREEAM New Construction Outstanding. Byly používány recyklované materiály jako např. kamenivo, suroviny s certifikací FSC či EPD. Při výstavbě byl přítomen biologický dozor a probíhala ochrana živočichů. Nová budova D8.7B bude po svém dokončení disponovat automatizovanými svítidly LED, energeticky úspornými zařízeními, nízkoemisními zdroji topení, exteriérovými roletami, střešními fotovoltaickými panely či nádrží na dešťovou vodu pro splachování. Dále bude mít zelenou fasádou. V okolí je plánovaná výsadba lučních květin a stromů, retenční nádrž s využitím pro život místních vodních živočišných druhů a nemají chybět broukoviště, ještěrkoviště nebo UV fólie na oknech bránící nárazu ptáků.

Firma Panattoni certifikuje v Česku podle BREEAM New Construction od roku 2015 a od roku 2021 považuje za minimální standard u všech svých evropských projektů úroveň Excellent. „Dnes máme jen v ČR certifikováno téměř 700 000 metrů čtverečních budov a dalších takřka 600 000 metrů čtverečních ve výstavbě a procesu certifikace, kdy u řady projektů cílíme na úroveň Outstanding. Velké téma pro naše klienty představuje snižování spotřeby energií. Proto aktuálně připravujeme detailní analýzu provozu HVAC technologií na vybraných stávajících projektech,“ říká Jan Andrejco, technický ředitel společnosti Panattoni. Snižování spotřeby řeší firma také u nových projektů, kde postupnými kroky pracuje na implementaci tepelných čerpadel. Velkou poptávku zaznamenali po instalaci fotovoltaických panelů, které využívá např. logistická hala Amazonu v Kojetíně a počítá se s nimi i na hale v Panattoni Parku Chomutov North, kde bude vyrábět vozíky společnost Jungheinrich. Pro Panattoni Park Pilsen West II u Nýřan připravuje developer LCA analýzu (posuzování životního cyklu), která počítá uhlíkovou stopu od začátku výstavby i během využívání stavby klientem. Analýza bere v úvahu nejrůznější procesy včetně dopadu jednotlivých stavebních materiálů, dopravy, samotnou stavební práci i vliv každodenního provozu budovy na životní prostředí. Projekt v Nýřanech (podobně jako v Kojetíně, který vznikl na místech někdejších odkališť kojetínského cukrovaru) vzniká na brownfieldu, kde se dříve nacházel uhelný důl Krimich. „Vdechnutím nového života nevyužívaným průmyslovým areálům pomůžeme nejenom životnímu prostředí, ale také místním samosprávám, pro které jsou tyto lokality v mnoha ohledech jen zdrojem problémů. Z hlediska výstavby se sice jedná o náročnější projekty, ale na druhou stranu zde můžeme uplatňovat prvky udržitelné výstavby od samotného počátku. Pro klienty je také důležitá průmyslová historie místa, které s velkou pravděpodobností zajistí kvalifikované pracovní síly,“ vysvětluje Jan Andrejco.

Nemovitostní skupina Urbanity zahájila realizaci komunitního energobloku v příměstském výrobním areálu Urbanity Campus Tachov. Cílem je zabezpečit stabilní dodávky energie pro uživatele samotného výrobního kampusu i pro přilehlou komunitu. Energoblok má zajistit veškeré energetické potřeby především v areálu Urbanity Campus Tachov. Součástí projektu je několik jednotlivých instalací. Na střechy výrobních budov kampusu budou umístěny fotovoltaické elektrárny, které budou propojeny s velkokapacitním bateriovým úložištěm i řadou dobíjecích stanic pro elektromobily. Pro řízení lokální distribuční sítě bude zaveden koncept chytrého energetického managementu založený především na online optimalizaci energetických toků. Výrobu tepla zajistí tepelná čerpadla napojená na kogenerační jednotky a akumulační nádrže. V areálu se budou uplatňovat i nová pravidla pro hospodaření s pitnou vodou – dešťovou, odpadní či z vlastních vrtů. Skupina spolupracuje např. se Svazem moderní energetiky, Unií komunitní energetiky, Aliancí pro energetickou soběstačnost či Univerzitním centrem energeticky efektivních budov. Specifikem komunitní energetiky je zajištění energetických potřeb primárně z obnovitelných zdrojů, konkrétně fotovoltaických a větrných elektráren, kogeneračních kotlů, bioplynových stanic, geotermálních vrtů apod. „Tyto zdroje jsou vlastnictvím občanských společenství, obcí nebo průmyslových skupin soustředěných v jedné lokalitě. Takový přístup má pak četné benefity – kromě flexibilních energetických přenosů a agregace výroby přispívá i ke stabilitě lokální přenosové soustavy, provozním úsporám a energetické soběstačnosti v nezávislosti na veřejných distribučních sítích,“ vysvětluje Roland Hofman, spoluzakladatel skupiny Urbanity.

O udržitelnější přístup se snaží nejen developeři, ale také dodavatelé techniky a vybavení do skladů. „Například ve většině výrobních závodů společnosti Hörmann se lze setkat s menším nákladním automobilem, který je na elektrický pohon a rozváží zboží mezi výrobními závody,“ říká Tomáš Kouřil, projektový manažer společnosti Hörmann Česká republika. Dále podnik pokrývá svou spotřeby energie kompletně díky certifikované elektřině dodávané do sítě z obnovitelných zdrojů. Pro developerské projekty v ČR s certifikací BREEAM či LEED společnost přispívá doložením certifikátů a prohlášením EPD (enviromentální prohlášení).

Úspory na straně uživatelů budov

Zájem o šetrnější budovy mají také jejich uživatelé. Například FM Logistic uvádí, že od roku 2021 je každá jejich nově budovaná logistická platforma držitelem nějakého stupně certifikace LEED nebo HQE (Haute Qualité Environnementale). Ve své poslední zprávě CSR firma uvádí, že na logistických halách má celosvětově nainstalovánu kapacitu fotovoltaických panelů o objemu téměř 28 000 MWp. Firma také vyrábí vodík a cílem je „vytvoření dekarbonizovaného energetického koloběhu a dodávání energií do skladů z vlastních zdrojů“.

Velkou střešní elektrárnu na svém logistickém areálu nedávno zprovoznila společnost Billa ČR. Elektrárna s 1847 solárními panely od ČEZ Esco pokrývá 22 % spotřeby skladu v Modleticích u Prahy, který zásobuje zbožím všechny prodejny společnosti v České republice. Zařízení o celkovém výkonu 1 MWp ročně vyrobí podle Billy 1084 MWh elektřiny a ušetří 527 tun CO₂. Protože střechu nebylo možné narušit kotvenou konstrukcí, je využita vlastní hmotnost systému v kombinaci se zatížením betonovými segmenty. Fotovoltaika vyšla na 19 milionů korun, část prostředků je ze státní dotace. Elektrárna má pokrýt přibližně pětinu spotřeby skladu s chladicím zařízením o výkonu 1,5 MW, který vyžaduje nepřetržitý přísun energie.

Na fotovoltaiku sází čím dál více také Gebrüder Weiss, instalace má zatím na 18 budovách a dohromady vyrobí přes 4600 MWh elektřiny za rok, což podle vyjádření firmy aktuálně pokryje 18 % spotřeby energie celého koncernu. Tento podíl se má po výstavbě dalších fotovoltaických panelů každý rok zvyšovat o 15 %. V České republice dojde k instalaci fotovoltaických panelů během prvního pololetí tohoto roku, a to na střechy terminálů v Jenči u Prahy a Syrovicích u Brna. „Výkon solárních elektráren odpovídá jednomu megawattpeaku elektřiny v centrále v Jenči a 170 kilowattpeakům na terminálu v Syrovicích,“ upřesňuje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel společnosti Gebrüder Weiss ČR.

„Excellent jako dolní limit“

V rámci certifikace BREEAM New Construction, která hodnotí ekologickou náročnost budov, cílíme na úroveň Excellent. Zaměření na tuto úroveň hodnocení jsme zavedli v celé Evropě jako dolní limit pro všechny naše nové projekty v roce 2021. Certifikace BREEAM hodnotí například energetickou náročnost budovy, využití půdy, nakládání s vodou, nakládání s odpadem a využití recyklace či dostupnost veřejné dopravy.

Jan Andrejco, technický ředitel, Panattoni

„Největší střešní fotovoltaika“

Práce ve výrobním areálu Urbanity Campus Tachov jsou v plném proudu. Aktuálně zde proběhla kompletní rekonstrukce veškerých sítí, přípojek i elektrorozvodny, včetně instalace chytrého systému měření a regulace. Také jsme zahájili realizaci největší české solární střešní elektrárny o výkonu téměř pět megawatt. V roce 2024 ještě plánujeme zapojení nové 110kilovoltové transformovny. Co se týče šetrného hospodaření s vodou, zadržujeme vodu v krajině pomocí suchých poldrů, vsakovacích průlehů či akumulačních nádrží. Zvažujeme i cirkulární využití dešťové vody k úspornému technologickému chlazení.

Ondřej Šetka, projektový ředitel, Urbanity Campus Tachov

Hledání zelenější cesty je složité, ale nevyhnutelné

Zelenější nákladní doprava může mít mnoho podob. Z nedávno ohlášených novinek vyplývá, že pro krátké rozvozy dodávkami i většími vozy, ale také pro dlouhé vzdálenosti, které dnes obstarávají kamiony s dieselovými agregáty, počítá mnoho firem s elektrickými pohony. Objevují se také novinky spojené s vodíkem či alternativními leteckými palivy. Velký potenciál však zůstává i v organizaci, plánování a sdílení dopravy a vytěžování ložné plochy, zpětných toků a také dat.

Podle nové studie společnosti AddSecure chce 83 % evropských dopravních společností přejít ve svém vozovém parku na elektromobily nebo k alternativním palivům. Hlavními důvody pro přechod na udržitelnější vozový park jsou cíle společností v oblasti udržitelnosti a požadavky zákazníků. Zatímco v Česku se stále diskutuje o tom, že v roce 2035 nebude možné vyrábět nová osobní auta s lokálně bezemisním provozem, v zahraničí se už začínají šířit iniciativy, aby v roce 2035 sjížděly z výrobních linek také pouze lokálně bezemisní nákladní vozy. Novou iniciativou v tomto směru je např. EV100+, navazující na EV100, která sdružuje společnosti, jež se zavázaly k přechodu ke středním a těžkým nákladním vozidlům s nulovými lokálními emisemi. Mezi signatáře patří např. Geopost/DPDgroup, Ikea, JSW Steel, A.P. Moller – Maersk či Unilever.

Zmiňovaná studie AddSecure naznačila, že přechod není jednoduchý, a identifikovala čtyři hlavní problémy, kterým podniky čelí: obavy z dojezdu, nedostatek nabíjecích míst, těžké baterie a vysoké náklady na elektromobily. V následujícím přehledu se podívejme na několik konkrétních a mnohdy inspirativních inovací a investic, jež směřují do udržitelnější nákladní dopravy – u nás i v zahraničí.

Deset tisíc e-dodávek pro Amazon

Loni na podzim oznámil Amazon, že v příštích pěti letech chce investovat více než miliardu eur do další elektrifikace a dekarbonizace své přepravní sítě v Evropě. Společnost už nyní využívá tisíce aut s nulovými lokálními emisemi. „Naše dopravní síť je jednou z nejnáročnějších oblastí našeho podnikání, pokud jde o dekarbonizaci, a dosažení nulových emisí bude vyžadovat značné a trvalé investice,“ říká Andy Jassy, generální ředitel společnosti Amazon. A pokračuje: „Nasazení tisíců elektrických dodávek, dálkových nákladních vozů a nákladních kol nám pomůže odklonit se od tradičních fosilních paliv – a doufejme, že dále povzbudí dopravní a automobilový průmysl v Evropě a na celém světě k dalšímu rozšiřování a inovacím, protože na dosažení našich klimatických cílů budeme muset spolupracovat.“ V současnosti má Amazon v Evropě 3000 elektrických doručovacích dodávek a do roku 2025 jich chce mít 10 000. Do stejného termínu by měl také zdvojnásobit počet evropských mikrohubů, kterých má nyní dvacet, např. v Londýně, Mnichově nebo Paříži. V následujících letech Amazon v Evropě plánuje provozovat 1500 dálkových elektrických kamionů, ke konci loňského roku jich bylo 25. Amazon má nyní v Evropě více než stovku projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2025 má využívat 100 % energie z obnovitelných zdrojů v datových centrech, logistických provozech, obchodech, firemních kancelářích včetně nabíjecích míst.

Tisíce elektrických dodávek má objednány také Deutsche Post DHL Group. Více než 2000 vozů dodá skupině firma Ford. „Elektrifikace logistiky na poslední míli je hlavním pilířem dekarbonizace našeho provozu. Přidání nového Fordu E-Transit do naší globální flotily čítající přibližně 27 000 elektrických dodávek dále posiluje naši schopnost poskytovat ekologické doručovací služby po celém světě,“ uvádí Anna Spinelli, ředitelka nákupu a vedoucí oddělení mobility skupiny Deutsche Post DHL.

Elektrokamiony s dojezdem 500 km

V polovině ledna oznámil Dachser, že koupí 50 plně elektrických nákladních vozidel eActros Longhaul od společnosti Mercedes-Benz Trucks. Elektrokamion s dojezdem kolem 500 km bude připraven k sériové výrobě do roku 2024. eActros LongHaul má výměnnou nástavbou s nakládací výškou 1120 mm. Stina Fagerman, head of marketing, sales and services společnosti Mercedes-Benz Trucks říká: „Dachser byl již při vývoji vozidla eActros 300/400 pro těžkou distribuční přepravu oddaným testovacím partnerem. O to více nás těší, že tato logistická společnost plánuje nyní využít také eActros LongHaul.“ Alexander Tonn, COO Road Logistics skupiny Dachser, dodává: „Dlouhý dojezd vozidla eActros LongHaul nám umožní přepravovat zboží mezi našimi evropskými pobočkami bezemisně, a to i v hustém provozu a v dálkových přepravách.“ Nový elektrokamion by měl zvládnout nájezd 1,2 milionu kilometrů za deset let. Baterie používané v eActros LongHaul využívají technologii LiFePO4 a z 20 na 80 procent kapacity je lze nabít za necelých 30 minut. Je k tomu ovšem potřeba nabíjecí stanice o výkonu jeden megawatt.

Otestovaná Volta Zero a eTrailery

Novinky v oblasti elektromobility ohlásila také firma DB Schenker. Jednak dokončila první fázi testování elektrického náklaďáku Volta Zero, v reálném provozu je nyní několik vozů v ulicích Paříže. Vloni DB Schenker a Volta Trucks oznámily partnerství s předběžnou objednávkou téměř 1500 těchto aut (více v SL 197/2022). Plně elektrická 16tunová vozidla najdou využití k distribuci zboží z terminálů do center měst a městských oblastí. Logistický operátor dále předobjednal 2000 elektrifikovaných návěsů (spolupráce s Trailer Dynamics a Krone Commercial Vehicle Group), které chce nasadit v roce 2024. Tzv. eTrailery mají elektrické hnací ústrojí, které umožňuje podporovat pohon tahače. Technologie využívá systém snímačů, který určuje dynamiku jízdy soupravy a následně přenastavuje eTrailer tak, aby harmonizoval jízdu tahače a návěsu. Elektrické hnací ústrojí umožňuje také rekuperaci energie při brzdění. „Řídicí systém eTraileru pracuje samostatně, takže není nutné žádné propojení s tahačem. Kromě toho lze přívěsy kombinovat a používat s tahači všech výrobců. Návěsy eTrailer podporují tahače s dieselovým, plynovým, elektrickým i vodíkovým pohonem,“ říká Michael Nimtsch, generální ředitel společnosti Trailer Dynamics. Návěsy mohou být vybaveny bateriemi o kapacitě 300 kWh, 450 kWh nebo 600 kWh a podle výrobce mohou prodloužit dojezd elektrických tahačů až o 500 km.

Rozvozové elektrické náklaďáky pro XPO a Coca-Colu

V polovině ledna oznámil operátor XPO dohodu o nákupu 100 elektrických nákladních vozidel od společnosti Renault Trucks pro svůj francouzský vozový park. Investice navazuje na testování plně elektrického 16tunového nákladního vozidla Renault Trucks E-Tech D, které probíhalo od října 2021 v regionech Lyonu a Paříže. Stovka vozidel má být dodána do roku 2024. Šestnácti- a devatenáctitunová užitková vozidla budou jezdit v 28 francouzských lokalitách a zaměří se na LTL přepravy. Uvezou 18 až 21 palet, jsou vybavena motorem o výkonu 185 kW a maximální dojezd činí 250 km. Bruno Kloeckner, generální ředitel XPO Logistics pro Francii, říká, že kromě investice do vozidel firma ve svých provozovnách nainstaluje přes 80 nabíjecích stanic. Po modelech Renault Trucks D a D Wide E-Tech „sáhla“ také společnost Coca-Cola Europacific Partners v Belgii. Koncem loňského roku uvedla do provozu prvních pět vozů z celkové objednávky 30 „elektrik“, které nyní zajišťují dodávky v oblasti Antverp. Konfigurace vozidel, kterou Coca-Cola zvolila, umožňuje denní nájezd 200 km, což je dostačující pro pokrytí 40 % současných rozvozových tras. Stejné modely nově využívá Barcelona, a to prostřednictvím firem zajišťujících svoz komunálního odpadu. Vítězové výběrového řízení, společnosti CLD Sorigué, Urbaser a Valoriza (Sacyr Group), si vybraly Renault Trucks jako dodavatele 73 plně elektrických nákladních vozidel. Jde o zadní nakladače (jednokomorové a dvoukomorové), boční nakladače (pravé a levé), zametací a postřikovací cisterny, sklápěče s rukou a kabinou pro obsluhu. Vozy jsou postupně dodávány k nástavbářům, a první již pracují v ulicích katalánské metropole. Renault Trucks také oznámil výrobu modelů T E-Tech a C E-Tech určených pro regionální dopravu a stavební obory. Tato 44tunová elektrická nákladní vozidla budou vyráběna v továrně v Bourg-en-Bresse a produkce má začít na konci letošního roku.

Elektro vůz, který objednaly XPO či Coca-Cola, nedávno v Česku testovala firma PST CLC Mitsui-Soko, a to při převozu materiálu mezi výrobními a skladovými halami v areálu společnosti Philip Morris ČR v Kutné Hoře. „Když jsme vyhodnocovali provoz z hlediska spotřeby energie v porovnání se spotřebou v dieselových vozech, které používáme, vyšlo nám, že i při současných cenách energie by byl provoz elektrického vozidla o 77 procent levnější. Nutno ovšem říct, že pořizovací cena je výrazně vyšší,“ hodnotí Igor Staš, key account manager firmy, který je zodpovědný za služby poskytované společnosti Philip Morris ČR. Provoz je specifický v tom, že aktuálně používaná naftová auta jezdí v režimu 24/7. „Vlivem velkého zatížení vozidla technologicky a konstrukčně hodně trpí. Je namáhán startér, baterie, spojka či převodovka. Výhodu elektromobilu pro tento typ provozu vnímám i v tom, že nebude docházet k takovému opotřebení. Když se elektromobil startuje v rámci dne velmi často, technicky mu to nevadí. Další úsporu tedy vidíme v úspoře za servis vozů,“ konstatuje Igor Staš. Firma nyní zvažuje, zda elektromobil do provozu Philip Morris ČR pořídí, a jestli ano, tak jakou formou.

Testování elektromobility v Lidlu a v Penny

Zkušenosti s elektrickými rozvozovými vozy kolem 20 tun mají už další společnosti v Česku. Systémy Logistiky si mohly na podzim prohlédnout vůz Volvo FE Electric, který pro společnost Lidl testoval její logistický partner C. S. Cargo. Elektrické nákladní vozidlo Volvo FE Electric o celkové hmotnosti 19,5 tuny a užitečném zatížení přes osm tun ujede na jedno nabití 150–200 km v závislosti na intenzitě provozu chladicího agregátu, který je napájen z trakčních baterií. Během jednoho dne dokáže auto zásobit dvě pražské prodejny a jednu prodejnu v blízkosti nového buštěhradského DC společnosti Lidl. „První elektrické nákladní vozidlo v našich službách znamená zlomový moment v naší logistice. Již se nám podařilo do naší flotily zapojit vozidlo na pohon zkapalněným zemním plynem –⁠ LNG. Nyní se však posuneme v našem cíli ohledně omezování emisí zase o krok dál,“ uvedl na podzim tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler (podrobnosti najdete v SL 201/2022). Na podzim testoval elektrický vůz pro zásobování prodejen, tentokrát Mercedes eActros, řetězec Penny. Vůz společnosti M+L Logistik s užitečnou nosností sedm tun pojme až 18 europalet a je vybaveno elektrickým chladicím zařízením. Auto má dva integrované elektromotory a dvoustupňovou převodovku, výrobce uvádí dojezd až 400 km. „Sledujeme aktuální trendy, a ačkoliv elektrifikace nákladních vozidel ještě není tak daleko jako v případě osobní dopravy, určitě je to směr, kterým se bude doprava, zejména ve velkých městech, ubírat i v této oblasti. Z hlediska ekologie, emisí a přístupu k životnímu prostředí jsou elektrická vozidla jasnou volbou. Pro nás se v tuto chvíli jedná o významný krok do další oblasti udržitelnosti,“ uvedl v prosinci Radek Hovorka, jednatel Penny odpovědný za oblast logistiky.

Posílení své dobíjecí infrastruktury pro elektromobility před koncem roku oznámila společnost PPL CZ. Dodávku zajistí firma ChargeUp (skupina Unicorn) ve spolupráci se španělským výrobcem dobíjecích stanice Circontrol. Do konce roku by přepravce měl mít stovku dobíječek. Součástí dodávky jsou i projektová příprava a dokumentace, zajištění kabelových rozvodů, silno- a slaboproudu a instalace samotných dobíjecích stanic. Dobíjecí stanice budou připojeny do řídicího systému ChargeUp CPO, pomocí kterého bude PPL CZ stanice vzdáleně spravovat a monitorovat. Na depech, kde je problém s rezervovanou kapacitou elektřiny, bude instalován tzv. Dynamic Load Management pro řízení zátěže.

Manipulační technika s palivovými články

Další inovace přichází ze společnosti Kion Group, která chce investovat více než 11 milionů eur do vodíkových pohonných systémů. Letos na jaře plánuje skupina uvést na trh vlastní 24V systém palivových článků pro skladovou techniku. Značky sdružené ve skupině Kion (mj. Linde a Still, které ale už vodíkové vozíky delší dobu nabízejí) budou moci brzy nabídnout svým zákazníkům z jednoho zdroje manipulační techniku, palivové články i další související služby. Tento energetický systém během provozu neprodukuje žádné lokální emise, a proto se hodí pro intralogistické aplikace. Pokud vodík pochází z obnovitelných zdrojů, jako například z bioplynu nebo elektrolýzou ze sluneční či větrné energie, je pak i klimaticky neutrální. Plnění nádrží trvá v řádu jednotek minut. Výhodou palivových článků je, že neobsahují kyseliny ani jiné škodliviny, což je výhodné z hlediska recyklace i pro každodenní provoz. Vozíky s palivovými články nabízejí i další dodavatelé manipulační techniky na českém trhu, skutečností však je, že zájem o ně je oproti většinové produkci s elektrickou trakcí (olověné nebo lithium-iontové akumulátory) zanedbatelný. Na vině je především podstatně vyšší cena a nedostatečná infrastruktura. Všeobecně je však vodík (a zejména ten zelený) považován za palivo budoucnosti nejen pro manipulační techniku, ale především pro těžkou dopravu či průmysl. Palivový článek generuje elektrickou energii díky chemické reakci mezi kyslíkem a vodíkem. Článek pak napájí lithium-iontovou baterii. Jedinými vedlejšími produkty popsaného procesu jsou teplo, voda a vodní pára.

V případě manipulační techniky, ale samozřejmě také budov či skladů jako celku, se vyplatí i monitoring spotřeby. Například Gekkon International spustil projekt řízení spotřeby energie v administrativních částech, výrobních i skladových halách. Systém komunikuje i s nabíječkou vysokozdvižné techniky. „Chceme, aby uměl komunikovat i s baterií vozíku a v případě, kdy tomu spotový trh přeje, tak aby systém pustil energie do sítě z baterií. Na tom teď pracujeme. Jde o poměrně komplexní téma, současně se jedná ale o relativně snadné řešení. Díky monitoringu sítí zjistíme, jak na tom firma s využíváním energií je. Následovat může optimalizace,“ sděluje Andrea Orlová, výkonná ředitelka společnosti. A pokračuje: „Prvotní je uvědomění si, že není nutné nakupovat drahou elektřinu. Spíše začít vědomě řídit svoji spotřebu energie. Důležité je správné řízení využívání energie v rámci dne, spotového trhu, výroby, úložišť a obnovitelných zdrojů.“

SAF jako přechod k udržitelnější letecké dopravě

Nejvíce škodlivých emisí na jednotku přepraveného nákladu produkuje letecká doprava. I zde ale pokračuje hledání zelenějších alternativ. V polovině ledna např. firma Emirates oznámila, že dokončila pozemní testování jednoho ze svých motorů GE90 v letadle Boeing 777-300ER, který používá 100% udržitelné letecké palivo, které se označuje SAF (Sustainable Aviation Fuel). Pár dní nato přišel již experimentální zkušební let se 100% SAF v jednom motoru (druhý s konvenčním leteckým palivem). Let odstartoval z letiště v Dubaji a letěl více než hodinu nad dubajským pobřežím. Na testování paliva Emirates vloni spolupracovaly s firmami GE Aerospace, Boeing, Honeywell, Neste či Virent. Směs se skládá z HEFA-SPK (hydroxidované estery a mastné kyseliny a syntetický parafinický petrolej) dodaného společností Neste a HDO-SAK (hydroxidovaný syntetický aromatický petrolej) od společnosti Virent. V současné době je SAF schváleno pro použití ve směsích až do 50 % s konvenčním leteckým palivem. Adel Al Redha, provozní ředitel společnosti Emirates Airline, říká: „Doufáme, že podobné přelomové demonstrační lety pomohou otevřít dveře k rozšíření dodavatelského řetězce SAF a učiní jej dostupnějším a přístupnějším v různých zeměpisných oblastech, a co je nejdůležitější, cenově dostupným pro širší přijetí v průmyslu v budoucnu.“

Technika je důležitá, nikoliv nejdůležitější

Technické a technologické inovace budou zřejmě při přechodu k zelenější dopravě velmi určující. Už v současnosti se však dá šetřit bez výraznějších investic. Souvisí to s mnoha faktory provozu. Klíčové je sbírat data, umět je analyzovat a přetvářet do hodnotných informací. „Udržitelnost je v kontextu rapidně rostoucí e-commerce naprosto zásadní, ale v rozporu se všeobecnou představou nespočívá jen ve výměně dieselových dodávek za elektrické. Cestou k udržitelné logistice jsou především data,“ domnívá se Martin Marek, COO společnosti Dodo Group. A pokračuje: „Takzvaná big data, business intelligence a machine learning totiž logistickým systémům umožňují, aby se neustále učily optimalizovat procesy. Díky tomu vznikají logistické modely, které zajišťují, aby byli zákazníci obslouženi s perfektním servisem a aby byl zároveň minimalizován negativní dopad logistiky na životní prostředí i na běžný život lidí ve městech.“

V tomto kontextu může být pro dopravce důležitý software pro vyhodnocování jízdního chování. „Jízdní styl řidiče významně ovlivňuje spotřebu paliva a opotřebení vozidla. Hodnocení správného jízdního stylu může snížit spotřebu například až o dva litry na 100 kilometrů. Hodnocení stylu jízdy řidičů je založené na sledování parametrů ovládání vozidla: otáčky motoru, používání provozní a motorové brzdy, předvídavost, rychlost vozidla, doba jízdy bez spotřeby paliva, používání tempomatu a akceleračního pedálu. Na základě takového hodnocení lze spravedlivě vyhodnotit, kteří řidiči jezdí nejefektivněji,“ upozorňuje David Nurkovič, product owner e-Mobility a e-Fleet společnosti Eurowag – W.A.G. payment solutions. V případě elektromobilů může být užitečný také centrální monitoring flotily. Zařízení instalovaná v elektromobilu mohou snímat provozní data přes síť GSM a odesílat je do centrálního softwaru. „Ten se stará o vizualizaci a archivaci. Poskytuje tím kontrolu nad elektromobily ve flotile a usnadní integraci elektromobility do prostředí stávajícího vozového parku se spalovacími motory,“ vysvětluje David Nurkovič. Dále pak zpřístupňuje informace o stavu elektromobilu, např. stav nabití, dojezd, čas do nabití, druh nabíjení. Tyto hodnoty jsou k dispozici formou trendů a statistik uživateli a fleet manažerovi, který optimalizuje provoz flotily.

„Pro třicet pražských prodejen více než dostačující“

Máme vyzkoušeno, že při plném nabití baterií vozidlo Mercedes eActros v reálném provozu v závislosti na zatížení, zda se jedná o přepravu chlazených nebo nechlazených produktů, ujede 250 až 300 kilometrů, což je například při zásobování více než 30 pražských prodejen naprosto dostačující. V závislosti na typu dobíjecí stanice a jejím výkonu je maximální doba nabití baterií na 100 procent kapacity osm hodin, a to při výkonu 32 ampér / 22,5 kilowatthodin. Z pohledu využití v praxi a vlivu na životní prostředí zatím nacházíme pouze pozitiva.

Tomáš Kubza, vedoucí logistiky, Penny

„Udržitelnost jako svatý grál“

Dokáže-li logistická firma správně naplánovat trasu, maximálně vytížit vozidlo, které po ní jede, a díky kvalitní komunikaci se zákazníkem všechny zásilky předat podle plánu a bez zdržení, lze logistiku dělat udržitelně. Zelenější vozový park je pak příjemným a v dnešní době již očekávaným bonusem. Díky decentralizaci skladů a zkracování doručovacích vzdáleností bude trendem rovněž zapojování alternativních prostředků přepravy, jako jsou například cargo-kola, která se po Evropě těší čím dál větší podpoře.

Martin Marek, COO, Dodo Group

Článek připravil: Stanislav D. Břeň