Automatizace a robotizace: Na úspěšné projekty útočí vysoké ceny a výpadky komponent

Na automatizovaná a robotizovaná řešení fyzického i datového toku v logistice budeme narážet stále častěji. V Česku totiž chybí pracovní síla, technologie v dlouhodobém pohledu zlevňují, stále více strojů je „připojených“ a procesů digitalizovaných a návratnost investic se zkracuje.

Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 200 (červenec–srpen 2022). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.

O automatizaci a robotizaci logistických či výrobních procesů se mluví stále více. Některé společnosti si mohou dovolit ten „komfort“, že se na automatizační éru teprve připravují a stále zvažují alternativy. Jiné firmy by se bez RPA či automatizace fyzických toků už jednoduše neobešly. Objem jejich produkce či manipulovaných položek je prostě tak velký, že by nebylo v silách podniku je zvládnout, případně je zvládnout v definovaném čase nebo prostoru skladu či továrny. Jinými slovy tuto problematiku popisuje Kamil Kidoň, ředitel logistiky společnosti Euromedia Group, která v logistickém parku společnosti P3 ve Stochově buduje robotický sklad založený na technologii Autostore: „Pokud například garantujeme dodání zboží do dvou dnů nebo ‚pod stromeček‘, musíme to dodržet. Vzhledem k růstu se ale na vrcholu sezony začínáme blížit naší hranici kapacity. Robotizace skladu nám tak uvolní ruce a budeme se moci dále rozvíjet ke spokojenosti zákazníků, zaměstnanců i investorů.“

Automatizace skladů přináší vyšší efektivitu, rychlost a bezpečnost díky zařízením jako roboty, koboty, systémy pro přenos zboží (goods-to-person) a nositelná zařízení (wearables). „Automatizované technologie snižují náklady, zlepšují přesnost a umožňují poskytovatelům logistických služeb přemístit svou pracovní sílu k plnění složitějších úkolů s přidanou hodnotou,“ říká Roman Darius, business development manager společnosti GXO. A dodává: „Pro představu uvádím několik údajů z naší společnosti – zvýšení produktivity na dvojnásobek u členů týmu, kteří pracují s roboty, nebo dokonce 4–6krát, pokud využívají systémy goods-to-person. Robotická řešení zkracují dobu školení pro nové členy týmu až o 80 procent a zaznamenali jsme snížení fluktuace zaměstnanců v automatizovaných zařízeních o 30 procent v porovnání s průměrem v celém odvětví.“

Další benefity automatizace přidává Oldřich Mareš, sales manager CZ&SK společnosti Dematic: „Když uvážíte, že v mnoha oblastech po celém světě existuje masivní nedostatek pracovních sil bez jednoduchých řešení, a tedy tvrdý konkurenční boj o nalezení zaměstnanců, je automatizace pragmatickou možností, jak tyto úkoly řešit.“ A pokračuje: „Existují odvětví, kde je automatizace vhodnější než lidská práce kvůli extrémním teplotám na pracovišti a také kvůli zdravotním a bezpečnostním problémům. Například nakládání dodávkových vozů extrémně těžkými balíky si v průběhu let vybírá daň na lidských zádech a kolenou a mít automatizovaný proces, který pomáhá nakládat a vykládat kamiony, je jedním ze způsobů, jak elegantně těmto odvětvím pomoci.“ Podstatné je, aby tyto technologie dokázaly dobře spolupracovat s lidmi ve skladech a ve výrobě, protože jejich přítomnost je v současnosti (a ještě nějakou dobu bude) bude zcela nezbytná.

Jakub Jonáš, managing director společnosti Ferag CZ, k současnému vývoji v automatizaci podotýká: „Logimat ukázal, že automatizace a robotizace bude mít v budoucnu jednoznačně stoupající tendenci, jelikož pracovní síly je nedostatek a objem zboží neustále roste. Bude nadále tlak na rychlejší vychystávání a doručování a bez správné technologie jednoduše nebude možné růst. Osobně vidím největší potenciál v oblasti AMR.“

Překonávat bariéry

Kýžený vývoj směrem k vyšší míře automatizace však čelí také některým úskalím. Jaké jsou překážky pro další rozvoj? „Překážkou, která by mohla ovlivnit a případně zpomalit tempo vývoje této oblasti, může být poměrně vysoká prvotní investice. V současnosti se většina společností potýká s nejistotou ohledně dalšího ekonomického vývoje, a snaží se tedy snižovat náklady ve všech oblastech, především pak v nových investicích,“ domnívá se Michaela Schickerová, marketing manager společnosti Kasys. Finance, respektive očekávání návratnosti investic, vidí jako překážku i Jakub Jonáš, který doplňuje: „Další komplikací budou určitě skladovací prostory, kterých je dlouhodobý nedostatek.“

Jisté limity rozkvětu automatizace a robotizace spatřuje i David Sedlák, finanční ředitel společnosti Eprin: „Za jednu z hlavních překážek pokládáme aktuální ekonomickou situaci. Bohužel brzdí spoustu zajímavých inovativních projektů, které mají obrovský potenciál i z pohledu návratnosti a paradoxně by byly nejvhodnějším řešením do budoucna. Dalšími nejčastějšími a nejsložitějšími hledisky jsou požadovaná výše investice v kombinaci s rozsahem řešení, termín dodání a již zmiňovaná návratnost.“

Dodací lhůty u VNA vozíků delší o polovinu

Implementace automatizačních projektů se aktuálně značně zpožďuje. Je nutné dostatečně plánovat, jelikož dodací lhůty na materiály a komponenty se prodloužily na měsíce, ceny pak vzrostly mnohonásobně. „Najednou už není hlavní otázkou, mezi kolika dodavateli zorganizovat výběrové řízení a jak je ‚dotlačit‘ k co nejnižší ceně. Prioritou je zajištění požadovaného materiálu nebo komponent a jejich dodací lhůta,“ upozorňuje Karel Šprojcar ze společnosti JK Logistika. Pohled z oblasti manipulační techniky přidává také Filip Šustek, sales engineer advanced applications společnosti Still ČR: „Ve výrobě standardních vozíků jsou u většiny modelů dodací lhůty násobně delší. V minulosti bylo standardem dodání do 8–12 týdnů, dnes není ničím neobvyklým dodací lhůta 12 měsíců. Například u VNA vozíků se dodací lhůty prodloužily zhruba o polovinu.“

Navzdory tomu, že sílí hlad po automatizačních řešení ze strany firem, dodavatelé technologií nedokážou poptávku jednoduše uspokojit. „Kromě nedostatku vstupů komplikuje situaci i velká vytíženost realizačních týmů. Z původních devíti až dvanácti měsíců se některé projekty automatizace protáhly na patnáct až osmnáct měsíců,“ dodává Filip Šustek. Pohled na tendry přidává i Libor Mihalka z LogTechu: „I zadavatelé velkých projektů, kteří rozešlou poptávku na významné dodavatele, se potýkají se situací, kdy nedostanou nabídku žádnou. Dodavatelé si vybírají, na které poptávky budou reagovat.“

S předstihem a dobrými smlouvami

Téměř se vším je dobré začít včas a dopředu plánovat. O zavádění automatizace v podmínkách, které byly naznačeny výše, to platí dvojnásob. „Realizace komplexního projektu automatizace nyní může trvat i několik let. Při plánování dalšího rozvoje podniku je potřeba tuto skutečnost vzít v úvahu,“ říká Karel Šprojcar. Jiří Neumann, managing director společnosti Blumenbecker Prag, podotýká: „Pokud se rozhodnu robotizovat nebo automatizovat logistiku, musím začít plánovat minimálně dva roky dopředu. Je třeba mít velmi dobře ošetřenou smlouvu o dílo, která musí zahrnovat vliv nestabilních cen materiálových vstupů.“

Běžnou praxí v českých firmách s výrobními linkami bývá transfer technologie z mateřských společností ze západní Evropy. I když vzhledem k objemu produkce a dobrým a dlouholetým zkušenostem západních matek s českými filiálkami se v posledních letech už i v tuzemsku montují technologie nové, přesun starší technologie bývá poměrně frekventovanou skutečností. Aktuálně zaseknuté dodavatelské řetězce tento postup jen podpoří. „Při průměrné životnosti robota nejméně 15 let je dobrou alternativou nákup použitého systému. Zejména pro malé a střední podniky s nižším rozpočtem na investice. Další výhodou je, že odpadnou dlouhé dodací lhůty. Jednotlivé systémy lze integrovat přímo do stávající výroby,“ uvádí společnost Surplex.

Bez hodnověrných dat to nepůjde

Rostislav Schwob, supply chain solutions director společnosti Aimtec, doporučuje, aby se výrobní podniky vydaly cestou digitalizace s příslibem větší nezávislosti a pružnosti. A vysvětluje: „V IT je to stejné jako v ostatních oblastech – nedostatek kapacity a delší čekací lhůty na projekty. Digitalizační platforma představující nástroj pro propojení ERP a řízení různých automatizačních technologií může tento trend částečně rozptýlit. Nabízí prostředí, které si zákazník může sám měnit. Cílem je flexibilita, nezávislost a rychlost.“

Velkou výzvou při digitalizaci a automatizaci však bývá pořízení kvalitních kmenových dat, kterými je třeba systémy zásobit. „Efektivita a návratnost do pořízených technologií bude spočívat právě v tom, jak kvalitní data systému dodáme. Bohužel standard GS1 je využívaný téměř výhradně v potravinářském a hobby market segmentu, kde jej vyžadují velcí hráči na trhu,“ domnívá se Jan Hůlka, sales manager společnosti Resco CZ. A pokračuje: „V ostatních vertikálách trhu se tento standard využívá minimálně, nebo ne v celé míře, což vede ke zvýšeným nákladům na straně distributora, respektive pořizovatele robotického systému. Neexistence kmenových dat nebo jejich nekvalita mohou být fatální při zavádění autoID technologií jako čárový kód, voice picking či pick by light do logistiky, natož při robotizaci.“

Kvalitní sady master dat obsahují například údaje o rozměrech či hmotnosti produktů ve skladovací jednotce (obchodním balení) a představují naprostý základ pro jakýkoli robotický systém. „Typickým příkladem jsou stohovatelné produkty, třeba šanon, kdy rozměr produktu skladovaný ve více kusech není násobkem jeho rozměrů. Máte tato data k dispozici pro zavedení robotického systému?“ ptá se Jan Hůlka.

S jakoukoli investicí je spojena kalkulace návratnosti. Základní výpočet pro automatizaci může být proveden tak, že sledujeme současné mzdové náklady a finanční náročnost dané investice. Jan Hůlka tento přístup zpochybňuje, když upozorňuje, že data o práci operátorů skladů použitá na základě jednorázového měření nejsou objektivní, protože operátor podává maximální výkon právě po dobu měření. Podle něj je nutné sbírat data v delším časovém úseku, a to bez přítomnosti jiného operátora, který by výkon měřil. Nabízejí se k tomu různé technické prostředky včetně například chytrých hodinek na měření procesů.

Robotické vychystávání i balení pro Ikeu

O automatizačních projektech v Česku píší Systémy Logistiky pravidelně a články či případové studie jsou dohledatelné v archivu, na webu systemylogistiky.cz nebo profilu SL na Linkedinu. V rámci referencí se proto podívejme na tři nedávné zajímavé projekty ze zahraničí.

Společnost DHL Supply Chain otevřela v německém Bergkamenu nové, automatizované distribuční centrum pro firmu Ikea. Multiklientský sklad v Bergkamenu s celkovou skladovací plochou 40 000 m² je součástí nedalekého areálu DHL Supply Chain Unna, který je vzdálen necelých 10 km. Ikea má k dispozici skladovací plochu 20 000 m². Centrum zpracovává v průměru 8000 SKU, celkovou kapacitu lze zvýšit na 11 000 SKU. Pro vychystávání zásilek se používá kombinace automatizované přepravní techniky a robotických řešení firmy Locus, doplněná stroji Packsize. Systém vypočte pomocí algoritmu ideální velikost obalu. Díky tomu lze výrazně snížit spotřebu obalového a výplňového materiálu i objemovou hmotnost. „Díky robotům Locus mají naši zaměstnanci ve skladu výrazně usnadněnou práci, protože musejí chůzí překonávat mnohem kratší vzdálenosti. Tím se značně zvyšuje efektivita vychystávání. Systém ve spolupráci se zaměstnanci skladu zkracuje dobu potřebnou pro zpracování každé jednotlivé objednávky, optimalizuje pracovní procesy pro zaměstnance a zvyšuje provozní efektivitu,“ dodává Rainer Haag, generální ředitel společnosti DHL Supply Chain Germany & Alps.

Jemný úchop pro sto tisíc vajec za hodinu

Za dalším zajímavým příkladem se můžeme vydat do společnosti Meggson v nizozemském Ede, která se věnuje chovu nosnic a manipuluje až 100 000 slepičích vajec za hodinu. „Ještě před několika lety bylo balení a paletizace vajec čistě manuální prací,“ uvádí Gijs Thomassen, ředitel společnosti Meggson. Slepičí vejce váží od méně než 53 gramů (hmotnostní třída S) do více než 73 gramů (hmotnostní třída XL). Na jednu paletu se vejde až 10 000 slepičích vajec, takže zaměstnanci přemísťují typická plata na 30 slepičích vajec ve stozích nebo vrstvách. Ty váží v průměru 7,5 kg a musí být přepravovány, uspořádány a zajištěny na paletě značnou rychlostí. Gijs Thomassen zmiňuje těžkou a repetitivní fyzickou práci. Častým důsledkem jsou podle něj bolesti zad a další poruchy pohybového aparátu. Firma proto nasadila roboty Kuka. Chapadla robota KR Quantec jsou navržena tak, aby si poradila s různými materiály, jako jsou buničiny a plasty.

Paletizace vajec je stejně úspěšná jako ukládání prázdných vaniček a plat na vejce do přepravních vozíků nebo jejich umístění na dopravní pás. Roboty pomocí laserových senzorů zjišťují, kde mohou příslušný náklad vyzvednout. Automatizační řešení Robot TP300 například umožňuje uspořádat až 108 000 vajec za hodinu na paletách a mezitím umístit prázdné přepravky na dopravní pás. Odtud jsou plata a snůšky odváženy pryč – buď vytříděné, nebo vyčištěné a znovu na platech, v závislosti na jejich stavu. Automatizační řešení také doplňují a odebírají vejce ze strojů na jejich balení, zajišťují paletizaci beden plných vajec a manipulaci s líhněmi.

Polský Unilever sází na koboty

Robotizace v potravinářském a nápojovém průmyslu v Polsku je stále intenzivnější. Podle údajů Mezinárodní federace robotiky činil v období 2015–2020 průměrný nárůst počtu robotů v potravinářském a nápojovém průmyslu v zemi celých 20 %. Celkově se v roce 2020 potravinářský a nápojový průmysl podílel 9 % na všech instalacích průmyslových robotů v Polsku a poptávka po robotech v potravinářském a nápojovém průmyslu vzrostla o 36 %. Firmy instalovaly celkem 184 nových jednotek, uvádí společnosti Universal Robots. Jeden ze čtyř polských závodů společnosti Unilever (konkrétně v Katovicích) zajišťuje balení čaje, který je do továrny dodáván v 25kilogramových pytlích. Společnost se dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců: to přimělo firmu k zavedení kolaborativních robotů do výroby. Po nasazení kobotů UR10 dodaných společností Universal Robots umožnila úplná automatizace procesu paletizace zvýšit efektivitu výroby a převést zaměstnance na jiné úkoly. Po nasazení kobotů jsou krabice s výrobky připravenými k prodeji stohovány na palety šesti kolaborativními roboty. Využití robotizace zkrátilo dobu paletizace, optimalizovalo ergonomii práce a zbavilo zaměstnance nejnamáhavějších úkolů. Odhadovaná doba návratnosti investice do kolaborativních robotů v továrně Unilever v Katovicích činí přibližně 12 měsíců.

Programování vyžadovalo přizpůsobení činnosti robotů tvaru a velikosti lepenkových obalů používaných na dané výrobní stanici. Postup byl však v každém případě podobný: po dosažení určeného počtu krabic na paletě robot spustí další vrstvu. Obvykle se paleta skládá ze šesti až deseti vrstev a v každé vrstvě je deset až jednadvacet krabic. Jakmile je vrstva dokončena, robot vypočítá novou výšku a nastaví bod, ve kterém má začít další vrstvu. Jakmile si obsluha všimne, že robot začíná skládat boxy na další paletu, odjede s naloženým zbožím. Naplnit celou paletu trvá kobotu 20 až 30 minut.

Cesta k produktivitě: umělá inteligence, robotický picking, drony

Většina inovačních projektů v logistice se týká jednodušší či komplexnější formy automatizace nebo robotizace. Do budoucna lze čekat, že posílí autonomní prvky, a to jak v oblasti fyzické manipulace, tak datové komunikace či řízení.

Dalším z pokroků bude umělá inteligence, která může být zapojena do pickování položek, rozpoznávání palet nebo obalů v provozu či vstupních nebo výstupních vizuálních kontrol. Technologie nebude předprogramována pro všechny možné kroky, ale příslušné algoritmy se budou učit a hledat optimální řešení. Zajímavé projekty se už v současnosti objevují v oblasti vizuální identifikace nebo uchopování kusových předmětů. Důležité pro strojové učení a umělou inteligenci je mít dostatek „podnětů“, na jejichž základě se může učit. Z toho důvodu budou vznikat další datové sady určené pro logistiku nebo dopravu, ale také se více propojovat např. stroje v různých závodech, částech skupin nebo napříč kontinenty, které budou data sdílet a tím posilovat učební potenciál.

Úkoly pro roboty čekají i v oblasti evidence, inventur, inspekcí a kontrol. Některé společnosti v Česku už několik let testují nebo v běžném režimu provozují například drony, které provádějí pravidelné inventury v interiérech nebo exteriérech, evidují transportní vratné obaly nebo nahrazují fyzickou ostrahu ve výrobních a logistických areálech.

Roman Darius se domnívá, že dlouhodobě obtížná situace na trhu práce spolu s rostoucí inflací, která přinutí podniky ke zvýšení mzdových nákladů, budou stimulovat rostoucí poptávku zákazníků po automatizaci a robotizaci skladů s očekávanou vyšší návratností investovaného kapitálu a silnějším profilem marží. „Odhaduje se, že v současné době je automatizovaných pouze pět procent distribučních center. Pokročilá automatizační řešení jsou nákladově nejefektivnější ve velkých skladech s větší provozní výškou spíše než v menších skladových jednotkách,“ uvádí Roman Darius. Pro provozy, kde to dává smysl, předvídá větší nasazení AMR. Tyto roboty, které byly např. na květnovém Logimatu k vidění na každém kroku, mohou být nasazeny v provozech, kde by automatizace „ve velkém“ byla považována za finančně či provozně obtížně proveditelnou. Počet AMR lze operativně doplnit, pokud dojde k nárustu objemů během sezony, poté se mohou přesunout jinam. Do budoucna se v tomto segmentu otvírá možnost pro další formy financování včetně pronájmů.

Potřeby zákazníků a produktivita

Oldřich Mareš upozorňuje, že automatizace se bude více prosazovat s potřebou efektivnějšího využití místa: „Prostorově omezené sklady v městském prostředí se například spoléhají na vysokou škálovatelnost vychystávacích systémů.“ I když zmiňuje, že tyto systémy na trhu jsou a mohou vytvořit skutečnou konkurenční výhodu, vzápětí dodává: „Ústředním bodem zítřejší intralogistiky však nebudou iniciativy v oblasti automatizace nebo digitalizace. Rozhodně ne implementace technologie jako takové, ale je třeba se zaměřit výhradně na zákazníka v jakémkoli oboru podnikání, který potřebuje podporu.“

Společnost Interactive Analysis predikuje celkový 10% meziroční růst trhu robotiky do roku 2026, kdy se očekává, že celosvětové prodeje překročí 770 000 kusů. „Růst nákladů na pracovní sílu, pokračující pokles cen robotů, trend odklonu od hromadné ke customizované výrobě, poptávka po kratších a rychlejších výrobních cyklech a snaha o další zvyšování efektivity a kvality produktů, to vše bude podporovat další robotizaci,“ domnívá se Maya Xiao, seniorní analytička zmiňované společnosti. A dodává: „Budoucnost průmyslu průmyslových robotů vypadá jistá z jednoho prostého důvodu – roboty zvyšují produktivitu. A známé úsloví říká: Produktivita není všechno, ale z dlouhodobého hlediska je téměř vším.“

„Stručné dějiny robotiky“

Slovo robot pochází ze hry spisovatele Karla Čapka vydané v roce 1920. Pojem robotika poprvé použil v roce 1942 Isaac Asimov ve své povídce Hra na honěnou. V roce 1956 spojili své síly inženýři Devol a Engelberger z USA. První jmenovaný si o dva roky dříve nechal patentovat mechanické rameno. Společně pak vyvinuli prvního robota na světě: nesl název Unimate #001. První prototyp byl instalován ve společnosti General Motors (GM) v roce 1959. V roce 1961 se Unimate stal nedílnou součástí výrobní linky a jeho úkolem bylo svařování odlitků karoserií. V následujícím desetiletí se velké robotické systémy rozšířily v celém automobilovém průmyslu. To bylo možné díky větší pohyblivosti robotických konstrukcí, které mohly plnit nejrůznější úkoly. Předpokladem byly dva aspekty: Na jedné straně konstrukční možnosti větších stupňů volnosti pohybu a vhodná technologie pohonu, na druhé straně programovací potenciál v oblasti IT. V roce 1973 uvedla společnost Kuka na trh prvního šestiosého a čistě elektromechanicky ovládaného robota s názvem Famulus. Druhým úkolem bylo programování s pomocí počítače. V roce 1974 vyvinula švédská společnost Asea (nyní ABB) pětiosé robotické rameno, které bylo poprvé naprogramováno pomocí mikrokontroléru Intel.

Zdroj: Surplex

„Blízká budoucnost a správná cesta“

V současné době jsou slova automatizace, digitalizace a robotizace velmi populární. Většina zákazníků ví, že jde o blízkou budoucnost a správnou cestu, která je nutná v mnoha oblastech. Logistika je jednou z páteřních oblastí celé ekonomiky, a hlavně zde to je a nadále bude téma číslo jedna. Většina firem si je vědoma, že oddalováním automatizace ztrácejí konkurenceschopnost, nemluvě o tom, že je ve většině případů k automatizaci nutí okolnosti s nedostatkem pracovní síly, která v současné logistice je vyvažována téměř zlatem.

David Sedlák, finanční ředitel, Eprin

„Ušetřit a investovat“

V následujících letech je možno předpokládat rozvoj automatizace a robotizace logistiky. Na jednu stranu společnosti při zavedení automatizace a robotizace ušetří personální náklady na nejnižších pozicích ve skladu, na druhou stranu budou muset investovat do pracovníků, kteří budou zvolenou technologii spravovat a udržovat. V této souvislosti se bude téma údržby jako takové, možná i prediktivní, čím dál tím více skloňovat i v logistice. Nyní je toto téma rozvíjeno zejména ve výrobních společnostech.

Jan Hůlka, sales manager, Resco CZ

„Plynulost procesů a eliminace chyb“

Předpokládáme, že trend týkající se automatizace a robotizace logistiky bude pokračovat a rozvíjet se i v následujících letech. A to zejména z toho důvodu, že z dlouhodobého hlediska šetří čas, náklady a zajištuje plynulost veškerých souvisejících podnikových procesů včetně eliminace chyb ze strany lidského faktoru. Již v současné době je možné vidět, že implementace automatizace a robotizace v oblasti logistiky je pouze střípkem tohoto rozsáhlého celku a navazuje na výrobní a další podnikové procesy, kde je robotizace a automatizace stále běžnější.

Michaela Schickerová, marketing manager, Kasys

„Investice do automatizace jako příprava na růst“

Věříme v potenciál knižního trhu v České republice a jeho dlouhodobý růst. Investicí do nového skladu chceme být na tento růst připraveni a zároveň zvyšujeme kvalitu a spolehlivost logistiky, čímž přispíváme k rozvoji celého knižního trhu.

František Mala, CEO, Euromedia Group

„Automatizace zvyšuje spotřebu energie“

S rostoucí poptávkou po automatizaci a robotizaci logistiky vidím hlavní překážky v omezené kapacitě automatizačních firem, dostupnosti komponent na trhu a následně v delší dodací a implementační době. V mnoha případech je vhodnější se rozhodnout pro lehčí automatizaci a robotizaci, například využitím AMR, nebo pro implementaci hybridních řešení. Automatizace může být také náročná na spotřebu energie. Nové budovy budou muset být připraveny na instalaci dalších ekologických energetických systémů, protože všichni se stále více obáváme eskalace nákladů na energii. Dobrým příkladem efektivního využití vstupů je automatizované řešení balení, které přizpůsobuje krabice jejich obsahu a dokáže ušetřit 10 až 15 procent obalového materiálu.

Roman Darius, business development manager, GXO

Text připravil: Stanislav D. Břeň