Jak zvládnout městskou logistiku

26. července 2022

Téma 0

1886

Městská logistika je umění, umění možného, a někdy i nemožného. Dodat zboží v co nejkratším čase, co nejhospodárnější cestou, na co nejvíce adres na první pokus, ideálně v klimaticky neutrálním režimu…

Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 199 (květen–červen 2022). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je pro uživatele logistických služeb zdarma.

City logistika je pod soustavným tlakem na vyšší výkon v mnoha směrech, často protichůdných. Ještě před pár lety se docela obdivně mluvilo o doručení ve stejný den, dnes není ve velkých městech neobvyklé doručovat v řádu desítek minut se souběžným dodržením teplotního řetězce. A pronikají k nám informace a nabídky o doručování do deseti či patnácti minut. Jaké jsou aktuálně největší příležitosti i hrozby pro městskou logistiku?

Mnohovrstevné téma

„Téma městské logistiky je velmi široké a na jejím poli se střetávají aspekty politické, ekonomické i sociální,“ přibližuje – také zeširoka – specifika městské logistiky Daniel Mareš, CEO společnosti Wedo. A pokračuje: „Považuji za prakticky nemožné najít takové řešení, které bude vyhovovat úplně všem. Pokud mají městská centra nadále plnit svoji staletími prověřenou roli společenských, obchodních i rezidenčních center, nelze toho dosáhnout bez funkční logistické obsluhy. Funkční ve všech rozměrech logistiky zároveň – správné zboží na správném místě za správné náklady a tak dále. Všichni to známe.“ Podle něj jakékoliv zvolené řešení nebo dílčí metoda vyžaduje vysokou míru kompromisu, a proto za největší hrozbu pro city logistiku považuje „extrémní názory, které z principu kompromis vylučují“. „Naopak největší příležitostí je otevřený přístup a respekt k potřebám a názorům každého,“ domnívá se Daniel Mareš.

„Za největší riziko považuji další úbytek vhodných nemovitostí pro logistiku poslední míle uvnitř měst. Přirovnáme-li to k veřejné dopravě osob, je to jako bychom ji chtěli provozovat bez zastávek, terminálů, dep a garáží. Příležitostí může být vedle rozvoje IT a bezemisních přepravních technologií i změna konceptu územního plánování, kde se již infrastrukturní požadavky budou zohledňovat,“ shrnuje svůj pohled Pavel Včela, ředitel GLS Česká republika. Názor připojuje také Dušan Drábek, associate director oddělení pronájmu průmyslových prostor společnosti Savills ČR a SR: „Největší hrozbu pro městskou logistiku v následujících letech spatřuji v nedostatečně rychlém rozvoji potřebné moderní infrastruktury, jež zahrnuje zejména skladové plochy na okraji městských aglomerací, sdílená překladiště, vyzvedávací místa v centrech a nabíjecí stanice pro elektromobilitu.“ Potíž vidí i v absenci regulace a stanovení jasných pravidel pro dopravu uvnitř sídel.

Dopravní alternativy pro centra měst

Už bylo zmíněno, že jedním z podstatných nároků na poskytovatele městské logistiky je minimalizace dopadů na okolí. To souvisí nejen s emisemi oxidů uhlíku, dusíku či síry a polétavými částicemi, ale také hlučností, prašností či vjezdem do městských zón, kde se pohybuje velký počet pěších. Snaha vyhovět těmto požadavkům se projevuje např. v nasazování vozidel na bázi elektropohonu – dodávkami počínaje a elektrokoly konče. „Při zásobování center měst se osvědčila distribuce nákladními elektrokoly. Bezemisní distribuční zóna v Praze byla zahájena v roce 2020 a již za několik týdnů byla poprvé v České republice doplněna o distribuci paletových zásilek,“ říká Jan Pihar, generální ředitel společnosti Dachser Czech Republic. Na tomto projektu logistický provider spolupracuje s firmou 4AVS.eu.

Doručování elektrokoly v Praze 10 testuje také Zásilkovna. Kurýr denně doručí kolem 70 zásilek a s nulovými lokálními emisemi najede přibližně 80 kilometrů. Pilotní projekt je plánován na dobu 3–5 měsíců, informovala společnost na přelomu dubna a května. Elektrokolo dodala firma Cargio industries, velikost úložného prostoru je 380 litrů a pojme až 50 standardních zásilek

„Doručování vozidly s elektropohony včetně elektrokol je efektivním řešením problémů, na které logistika ve velkých městech často naráží – a těmi jsou velká hustota dopravy, zvýšené emise, parkovací omezení či doručování zásilek u špatně dostupných míst z důvodu oprav komunikací. Zrovna v této věci by nám pomohlo, a vidíme v tom i velkou příležitost pro dopravce i city logistiku zřídit vyhrazená místa pro kurýrní služby podobně jako pro vozy taxislužby,“ říká Milan Loidl, ředitel marketingu a business developmentu společnosti PPL CZ. A dodává: „Víme, že to nejde všude, přesto by se nedostatek parkovacích míst pro zásobování mohl řešit přinejmenším vyhrazenými místy pro krátkodobé zastavení, samozřejmě s ohledem na aktuální dopravní situaci v dané ulici.“

Hlavní město, ale také Brno a některá krajská města svými kroky naznačují, že municipality jsou k dalšímu řešení zásobování v historických a sevřených centrech měst poměrně otevřené. „Vidíme první více méně úspěšné pokusy, například právě podporu městských cyklodep. Nebo očekávanou změnu zákona o provozu na pozemních komunikací, která umožní řidičům, kurýrům, řídit s řidičským oprávněním skupiny B i elektro dodávky s celkovou hmotností přesahující 3,5 tuny,“ doplňuje Daniel Mareš. Za nešťastné považuje masivní zavádění cyklopruhů bez široké diskuze o dlouhodobé udržitelnosti a prospěšnosti.

Skladů je málo, pro městskou logistiku ještě méně

Tématem sui generis je (ne)dostupnost skladů pro city logistiku. Firmy, které chtějí těžit z výhod městské logistiky, musí být blízko zákazníkům a držet zboží skladem. Společnost 108 Agency zveřejnila na konci dubna svou kvartální analýzu, která konstatuje, že největší poptávka (a také nejvyšší nájmy) po nových halách je právě v blízkosti velkých měst, kde roste tlak na realizaci skladových operací souvisejících s městskou logistikou. „Navzdory zpomalení růstu e-commerce a samozřejmě i dopadům války na Ukrajině registrujeme nadále nebývalý zájem firem o pronájmy,“ konstatuje Michal Bílý, analytik 108 Agency.

Nájmy skladů rostou celorepublikově, ale např. v Praze mohou aktuálně dosahovat osmi eur za metr čtvereční a měsíc. „Pozemků pro průmyslový development je zejména v Praze nedostatek. Nájmy rostou na takovou úroveň, že Praha už není pro všechny a pro leckoho je výhodnější přesunout se dál do středních Čech,“ vysvětluje Aleš Zacha, head of development P3 v ČR. Současně dodává: „To si nemohou dovolit firmy, jejichž podnikání je závislé na rychlém doručení, typicky se to týká společností jako Rohlík, Košík nebo Pilulka.“ Jistým řešením mohou podle něj být lokality, odkud lze obsluhovat dva trhy. Příkladem z poslední doby je Ostrava, kam se v posledních třech letech upíná velké úsilí developerů. „Město těží ze své polohy blízko polskému i slovenskému trhu a v centru a širším okolí je potenciál milionu spotřebitelů. Průmyslové dědictví je skvělou příležitostí pro novou výstavbu na brownfieldech,“ domnívá se Aleš Zacha.

I Martin Šumera, partner Industrial společnosti Space Brokers, vidí jako největší hrozbu, zejména pak v Praze, pokračující tlak na redevelopment starších skladových a výrobních areálů pro nejčastěji rezidenční výstavbu. „Vzniká přetlak poptávky po menších skladových jednotkách, uživatelé takových prostor jsou nuceni se stěhovat i za hranice Prahy a zároveň je to i jedna z příčin zvyšujících se sazeb nájemného za skladové plochy,“ vysvětluje. Na druhou stranu se domnívá, že aktuální výše nájemného za menší skladové jednotky otvírá „okno příležitosti“, aby developeři zvážili, zda se jim už vyplatí skladové nemovitost v méně atraktivní lokalitě pro bydlení. „A to i formou nové výstavby. Takové projekty se aktuálně připravují a ve chvíli, kdy se uklidní situace na trhu se stavebními materiály, tak uvidíme i jejich výstavbu,“ očekává Martin Šumera. V Česku se občas zmiňuje možnost využití budov na okrajích měst, které opustí retailer, právě pro skladové nebo fulfillmentové operace. Vidina těchto prostor, jež jsou blízko spotřebiteli, se odvozuje především od situace v USA, kde se vlivem výrazného objemu online nákupů zavírají kamenné pobočky. Jakkoliv se toto téma v Česku diskutuje několik let, o trendu se hovořit zatím nedá.

E-commerce v postpandemickém útlumu?

Městská logistika je hodně spojena s doručováním z e-shopů. Pandemie dodala tomuto segmentu silný impuls, ovšem poslední měsíce ukazují, že část spotřebitelů se vrátila k nakupování v kamenných obchodech nebo nákupy jednoduše omezila. E-commerce sice roste dál, už nikoliv však takovými tempy jako v uplynulých dvou letech. Někteří provozovatelé mají problémy vlivem toho, že uskutečnili rozsáhlé investice v očekávání budoucího odbytu, který je však nižší. „Dosavadní růst v e-commerce sektoru nyní výrazně zpomalil. Nejen v České republice vykazuje segment slabá čísla ve srovnání s minulými lety,“ komentuje současný vývoj agentura Growww Digital. Podle tohoto zdroje byl růst v prvním kvartálu letošního roku nejnižší za posledních devět čtvrtletí. „Lidé jsou v online nákupech opatrnější, řeší obavy z budoucnosti a nákupy odkládají. Důvodem je nejenom válka na Ukrajině, ale i větší obezřetnost v souvislosti s inflací a s ní spojená nejistota,“ stojí dále v hodnocení Growww Digital.

Podobně aktuální kondici e-commerce hodnotí společnost Shopsys: „Poprvé v historii není na vzestupu a vzhledem k předchozímu meziročnímu růstu o 14 procent vnímají české e-shopy pokles nebo v lepším případě stagnaci o to citlivěji. Množí se případy, kdy jsou e-shopy nuceny dokonce propouštět zaměstnance.“ Navzdory těmto varovným hlasům nemusí situace viděná z logistické perspektivy vypadat až tak nepříznivě. „Trendy, které mají z našeho pohledu na městskou logistiku zásadní vliv, se od roku 2020, kdy svět zasáhla pandemie viru covid-19, příliš nemění. Počet přepravovaných zásilek i nadále roste, konkrétně v rámci služeb PPL sledujeme nárůsty ve vyšších desítkách procent,“ říká Milan Loidl.

Neslábnoucí proud inovací

Na výzvy v městské logistice reagují stále nové služby. Příkladem může být český startup Blocks, který převezme balík z e-shopu a uloží zboží, vyzvednutí probíhá bezkontaktně třeba v kanceláři nebo doma. Služba je kompatibilní s dopravci i e-shopy a umožňuje interiérové i exteriérové provedení. Vedle boxů firma vyvíjí software, který obsluhuje i výdejní boxy třetích stran. „Díky flexibilitě a API jsme schopni dynamicky reflektovat různé požadavky klientů a integrovat se tak do informačních systémů jako například Slack, Microsoft Azure nebo Asana,” dodává Alex Studnička, spoluzakladatel a CTO Blocks. Podle Andráse Perényiho z maďarské služby webshippy, která v dubnu otevřela fulfillmentové centrum u Bratislavy, balíkomaty pro úspěšnou city logistiku nestačí: „Jednou z možností jsou i takzvané dark stores, menší sklady v centru města, odkud lze doručit zásilku ve stejný den nebo dokonce do 60 minut.“

Další inovace z poslední doby se týkají rychlosti doručení. Některé služby nabízejí expresní dodávky jídla do čtvrthodiny. „Londýn, New York, Berlín – právě to jsou příklady měst, v nichž služby všeho druhu ‚10minutovou logistiku‘ nabízejí a snaží si tak u zákazníky vydobýt vedoucí postavení. Taková služba má však svá pevně daná specifika. Dokáže fungovat pouze ve velkých městech s vysokou mírou zalidnění, a především velkou poptávkou. Zároveň nelze jejím prostřednictvím nabízet tak širokou škálu zboží, na jakou jsme zvyklí například u dovážky potravin a obecně větších nákupů do domácnosti,“ domnívá se Michal Menšík, CEO Dodo Group. Podle něj je tato služba nejen finančně náročná, ale také postrádá prvky udržitelnosti. „Na cestě k udržitelné logistice je klíčový multisegmentový přístup, který logistické společnosti umožňuje držet hladinu poptávky vyrovnanou v průběhu celého dne. Různé segmenty totiž mají různé logistické špičky a je-li činnost logistické firmy koncentrována například na rozvoz hotového jídla, provoz ze zásady nemůže být efektivní, protože zde jsou prakticky všechny objednávky koncentrovány do krátkých časových úseků – přes oběd a přes večeři,“ dodává Michal Menšík.

„Brownfieldy nejen pro logistiku“

Perspektivou pro city logistiku jsou brownfieldy. Kdysi bývalé průmyslové areály se dnes nacházejí v širším centru měst, jsou to rozsáhlé pozemky s vybudovanou infrastrukturou a mají ideální předpoklady pro to stát se základnami pro zásobování města. Atraktivita těchto lokalit však neláká jen průmyslové developery, ale i ty rezidenční nebo kancelářské, kteří jsou schopni nabídnout vyšší cenu. Ploch pro citylogistiku proto i přes rostoucí oblibu brownfieldů paradoxně ubývá.

Aleš Zacha, head of development v ČR, P3

„Vylepšit infrastrukturu“

Příležitostí pro city logistiku je zajistit, abychom všichni dostávali zásilky a zboží v centrech s menším dopadem na životní prostředí, než je tomu dnes, a mohli se v centrech měst volněji pohybovat a lépe dýchat. K tomu je zapotřebí vylepšit infrastrukturu a zavést co nejvíce alternativních způsobů dodání zásilek a opatření minimalizujících ekologickou zátěž.

Dušan Drábek, asociace director – oddělení pronájmu průmyslových prostor, Savills ČR a SR

„Místo 30 zastávek jedna adresa“

City logistika je živý a dynamický organismus, ke kterému je potřeba přistupovat komplexně. Pokud jde o klíčové oblasti, v současné době investujeme do míst pro podej a výdej zásilek v prodejnách Parcelshop nebo Parcelboxech, kde si zákazníci mohou vyzvednout své balíky v podstatě kdykoli, což mimo jiné snižuje počet neúspěšně doručených zásilek. Z pohledu kapacitních možností dodávek a samozřejmě i z pohledu životního prostředí to představuje velkou výhodu. Místo rozvozu 30 balíků na 30 zastávek doručí řidič vše na jedno místo.

Milan Loidl, ředitel marketingu a business developmentu, PPL CZ

„Striktně definovaná čtvrthodina“

V Evropě se objevuje trend doručení zásilek do pouhých 10–15 minut, taková logistika však není realizovatelná všude a prostředí, ve kterém může fungovat, je poměrně striktně definované. Zásadní role kvalitní logistiky poslední míle je neoddiskutovatelná, otázkou zůstává pouze to, do jaké míry se bude v tomto ohledu budoucnost lišit od současnosti.