
Robot a člověk v logistice
Průmysl 4.0 „kolíkuje“ půdu pro inovace a optimalizaci a dává firmám možnost většího rozsahu a dosahu jejich podnikání díky technologické transformaci. Automatizace, robotizace nebo digitalizace se ve společnost skloňují na denní bázi. Vedle hardwaru a softwaru, který podniky pořizují, je však potřeba myslet na to, aby zaměstnanci byli dlouhodobě připravováni na digitální éru, tedy éru, která už začala. Budoucnost práce předpokládá především dovednosti a vědomosti. V mnoha firmách se však stále vyžaduje spíše „hrubá“ lidská síla.
Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 196. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro uživatele logistických služeb.
Automatizace a využívání robotů představují budoucnost průmyslu i logistiky. Zeptali jsme se několika respondentů, jak v tomto kontextu vnímají možnosti pracovní symbiózy mezi člověkem a robotem – ve výrobě či logistice. „Budoucnost ve výrobě bych viděl následovně: operátor bude z domova propojen s robotem skrze virtuální realitu. Robot tak bude v terénu svářet, soustružit či sekat trávu, a až se pracovník jeho řízením z domova unaví, systém přepne na jiného, čerstvého operátora. Kromě nutného servisu mohou stroje pracovat nepřetržitě,“ říká Michal Harásek, CBDO společnosti Tymbe. A pokračuje: „V logistice potom ani reální operátoři nebudou ve většině případů potřeba, již dnes se dá totiž například třídění automatizovat na minimum nutné posádky. Zároveň si ale myslím, že například řidiči budou v dalších 30 letech stále nenahraditelní.“
Odpověď na úvodní otázku připojuje také Jindřich Hodek, obchodní ředitel společnosti Index Nosluš: „Podle mého jde v podstatě o nutnost, takže nemusíme přemýšlet nad tím, zda to chceme, či nechceme. Je to do jisté míry výzva nad vzděláváním jak budoucích pracovníků, tak těch stávajících, kterým se bude práce měnit v budoucnu doslova pod rukama. Když ve své praxi vidím již existující výrobní či logistické provozy, tak možnosti spolupráce se nebojím, již dnes toto funguje velmi dobře.“ Někdy zaznívají obavy, že vlivem přílišného, nebo příliš rychlého nasazení automatizace a robotizace přijde velká část lidí o práci. Tuto myšlenku považuje za mylnou například Michala Soukupová, projektová manažerka ze společnosti Tp Consulting, která se specializuje na interim management zejména v automobilovém průmyslu. Říká: „Lidem se naopak uvolní ruce k složitějším nebo kreativnějším činnostem. Robot je stále jen stroj, umět bude jen to, co ho člověk naučí. Svou znalost tedy nikdy nepřekročí, pokud ho tak člověk nenaprogramuje. Potřeba budou odborníci, kteří budou umět s roboty pracovat. Budoucnost robotů a lidí vidím tedy v symbióze.“ V automobilovém průmyslu by se firmy podle ní měly zaměřit na investice do výzkumu i do vývoje. V rámci konkurenceschopnosti je nutné, aby podniky cílily na postupné navyšování automatizace a digitalizace ve výrobě.
Robotům nesvědčí variabilita
Zkusme dosavadní spíše obecnější pohled vztáhnout přímo na dění v různých logistických provozech. „V některých částech zásilkové logistiky je robotizace nevyhnutelná. Například na třídících pracovištích, případně pro pohyb přepravních kontejnerů a palet to není až takový problém. Tou výzvou jsou rozmanitost zásilek a návratnost robotizace,“ říká Pavel Vyoral, výkonný ředitel společnosti Pošta bez hranic. A dále vysvětluje: „Robot může velmi dobře pracovat se standardizovanými zásilkami přesně definovaných rozměrů, ale už se může ztrácet u zásilek nepravidelného tvaru, atypů nebo křehkých zásilek. Ve střednědobém horizontu pravděpodobně uvidíme robota ve spolupráci s člověkem. Fyzické úkony, které se opakují, může robot zastat, protože se neunaví a vůbec nebo velmi málo chybuje. Zvyšuje se tím efektivita pracovníka, který robota využívá.“
Druhou výzvou je návratnost robotizace při zavádění. Při porovnání člověka a robota mnoha logistickým firmám vychází velmi dlouhá návratnost, která je problematická zejména u logistických projektů typu 3PL či 4PL. V těchto případech si investor nemůže být jist tím, že dojde k prolongaci smlouvy nebo že bude robot plně využitelný i v případě jiného kontraktu. „Nepochybujeme o tom, že s příchodem dostupnějších robotů a zvyšujících se personálních nákladů se bude tato karta obracet,“ doplňuje Pavel Vyoral.
Poptávka po lidech se nezmenšuje
Ovlivňuje už nyní rozšíření automatů v závodech počet či požadovaný profil pracovníků, které u vás firmy poptávají? „To si nemyslím,“ říká Michal Harásek a vysvětluje: „V České republice totiž chybí řádově stovky tisíc zaměstnanců a další stovky tisíc jsou nahrazeni zahraničními pracovníky. Takže do chvíle, než roboty dokážou plně nahradit asi milion pracovních pozic, bude poptávka po reálných lidech stále trvat.“
Podle Jindřich Hodka jsou už nyní dva typy provozů, ve kterých se výrazné změny dějí: „Prvním jsou provozy se základní nekvalifikovanou pracovní pozicí – zde již změny vidíme a mění se počet i profil požadovaných pozic. Druhým typem jsou odborné manuální práce, pro něž je velký nedostatek kandidátů již řadu let – typicky jde o svářeče, kde mnoho firem používá svařovací roboty. V logistice jde o celé systémy zakladačů a podobně.“ Podle něj však nejsou zatím poklesy požadavků zásadní, ale v nejbližších třech letech Index Nosluš již čeká větší změny, protože mnoho firem do automatizace investuje velké prostředky.
Další vzdělávání nutné
V automatizaci a robotizaci se v posledních letech děje mnoho zajímavého a vývoj je někdy až překotný. Vše navíc umocnila pandemie, která donutila mnoho společností rychle zahájit podobné projekty, protože jinak by nedokázaly dostát požadavkům zákazníků. S tímto jednoznačným trendem se ale občas zapomíná na přípravu lidí na spolupráci se sofistikovaným strojem. „Společnosti musí změnit svou strategii od náboru a udržení špičkových pracovníků k identifikaci nově vznikajících rolí a přípravě svých zaměstnanců na ně. Dobrou zprávou je, že zaměstnavatelé aktivně poskytují svým zaměstnancům možnosti online vzdělávání a v získávání dalších dovedností je podporuje. Toto je ideální cesta, tedy rozšiřovat znalostí stávajících zaměstnanců,“ říká Michala Soukupová.
S rozvojem technologií poroste poptávka po pracovnících, kteří budou dohlížet na stroje, programovat je a odstraňovat jejich chyby. S tím, jak technologie mění podnikatelské prostředí, firmám možná hrozí, že nebudou mít dostatečné dovednosti, tedy dostatečně kvalifikované zaměstnance, aby mohly v nové éře digitální transformace efektivně fungovat. Na to je potřeba se připravovat, ať už vizi naplnění robotiky v logistice či výrobě vnímáte jako blízkou, či vzdálenou.
Robotika v praxi
V závěru se podívejme na několik zajímavých robotických nebo automatizačních projektů, které byly nedávno představeny. DHL Supply Chain rozšiřuje komerční využití autonomních vysokozdvižných a paletových vozíků ve svých více než 1500 skladech na celém světě. Soustředí se přitom v první řadě na provozovny v Evropě, Velké Británii a Irsku nebo v Severní Americe, tedy na trhy s chronickým nedostatkem pracovníků. Autonomní paletové vozíky přemisťují zboží na paletách jak ve vertikálním, tak horizontálním směru. Používají se proto zejména v odvětvích, v nichž se zboží přepravuje převážně na paletách, například ve spotřebním a automobilovém průmyslu nebo maloobchodu. „Efektivní robotická podpora zaměstnanců v našich skladech není omezena jen na proces vychystávání zboží v provozovnách pro internetové obchody a vyřizování objednávek, tedy v segmentu e-commerce, který zažívá výrazný růst. Autonomní paletové vozíky mohou také rozmanitými způsoby zvyšovat kvalitu služeb a zlepšovat provozní procesy. Jedna z mnoha výhod těchto zařízení pro robotickou přepravu ve skladech spočívá v tom, že jsou pro naše provozní činnosti a naše zákazníky okamžitým přínosem, a teoreticky je lze používat ve všech našich distribučních centrech, kde se manipuluje s paletami,“ říká Markus Voss, globální ředitel IT a provozní ředitel společnosti DHL Supply Chain.
Ve firemních skladech po celém světě jsou každý den přemisťovány miliony palet. „Tyto procesy nejenže vyžadují technická zařízení – vysokozdvižné nebo paletové vozíky – ale také na sebe vážou značné personální kapacity, které bychom mohli efektivněji využívat jinde, a to především na trzích s chronickým nedostatkem odborných pracovníků,“ dodává Markus Voss. Firma vychází z toho, že do roku 2030 bude až 30 procent její globální flotily vozidel pro manipulaci s materiálem používat nějakou formu robotické automatizace.
S automatizací počítá také Rohlik Group, který nainstaluje ve svých distribučních centrech automatizovaný skladovací a vyhledávací systém (ASRS), čímž zvýší efektivitu vychystávání objednávek a využití kapacity. Rohlík spustí první automatizované řešení u společnosti Knuspr.de v Mnichově, konkrétně se bude jednat o zavedení systému AutoStore. Skupina bude rovněž využívat shuttle systém ve svých skladech v Česku a Rakousku. Následovat bude postupné zavádění automatizace na stávajících a nových evropských trzích. V první fázi bude do automatizace investováno přibližně 45 milionů eur a v letech 2022–2025 bude do dalších distribučních center investováno celkem až 400 milionů eur. Od AutoStoru si firma slibuje trojnásobné zvýšení produktivity vychystávání a o více než 30 % větší skladovací prostor v mnichovském skladu.
Dvakrát více než člověk
Pokud se vrátíme do českých logistických „luhů a hájů“, pak lze uvést nedávno představený projekt Zásilkovny, která má nově na svých depech provoz robotických třídiček PackMan. PackMani jsou AGV vozíky, jež uvezou zásilky s hmotností až 15 kilogramů o rozměrech 40 × 40 × 50 centimetrů. Roboty dokážou jezdit a třídit zásilky na jedno nabití dvě hodiny a nabíjí se 10 minut. Oproti dosavadnímu systému, kdy zásilky třídili lidé, dokážou roboty za hodinu odbavit a roztřídit více než 10 000 zásilek, což je dvojnásobek ve srovnání se stávajícím režimem. Ke svému provozu však roboty potřebují lidskou sílu, jelikož zaměstnanec musí načíst zásilku do elektronické čtečky, aby robot poznal, kam má zásilku zavést. Následně člověk zásilku na robota naloží a PackMan ji doveze do příslušného shozu. „PackMani tak pracovníkům depa umožní, aby se věnovali práci, ve které jsou lepší než roboty,“ uvádí Simona Kijonková, zakladatelky Zásilkovny. Investice do PackManů a okolní infrastruktury se pohybuje v řádech desítek milionů korun.
Dalším příkladem může být nově otevřený automatizovaný sklad společnosti Coca-Cola HBC. Více jej popisujeme v případové studii v jiné části vydání, ale pro účely tohoto článku stojí za zmínku informace, že na sklad o více než 21 000 paletových místech dohlíží pouze jeden člověk.
Názory odborníků
„Autonomní vozíky dosahují až 65 % lidské produktivity“
Markus Voss, provozní ředitel, DHL Supply Chain
V aktuálních provozních podmínkách ve skladech DHL Supply Chain dosahují autonomní vysokozdvižné vozíky již 65 procent lidské produktivity a v průměru přemisťují 10 až 15 palet za hodinu. Autonomní vozíky navíc manévrují výrazně bezpečněji, a proto se pohybují i v bezprostřední blízkosti zaměstnanců skladu a běžných přepravních zařízení. Takové formy hybridní práce zahrnující spolupráci zaměstnanců a robotů mohou být přínosné především na trzích s rychle rostoucími nebo výrazně kolísavými logistickými aktivitami a v regionech s přechodným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
„Střízlivost a kondice“
Michal Harásek, chief business development officer, Tymbe
Pokud jde o důležité kompetence zaměstnanců logistice v následujících letech, budou stále nejdůležitější požadavky víceméně pořád stejné – tedy aby byl pracovník při výkonu střízlivý, měl přiměřenou fyzickou kondici a prokázal se negativními zdravotními testy.
„Tvrdé i měkké dovednosti“
Jindřich Hodek, obchodní ředitel, Index Nosluš
Potřebné kompetence pracovníků v logistice a výrobě pro následujících několik let budou tvořit určitý mix či mozaiku dovedností odborných (tvrdých) a osobnostních (měkkých). Z dosavadní praxe bych vyjmenoval ochotu se neustále učit a neodmítat novinky, počítačovou gramotnost, schopnost týmové práce a vycházet s týmem, schopnost reagovat na neplánované situace.
„Strategičtější a vyšší role“
Michala Soukupová, projektová manažerka, Tp Consulting
Všechny nové technologie, jako jsou umělá inteligence, datová analytika, blockchain a robotika, vyžadují odpovídající dovednosti – všechny tyto dovednosti jsou nové a je jich nedostatek. Automatizace na pracovišti umožní zaměstnancům zastávat strategičtější a vyšší role – za předpokladu, že budou mít dovednosti, které jim umožní tyto role zastávat. Spolu s technickými odbornými znalostmi jsou pro pracoviště budoucnosti potřebné i přenositelné dovednosti, které zvyšují schopnost řešit problémy, pracovat samostatně a spolupracovat s ostatními. Mezi poptávanými dovednostmi bude schopnost analytického myšlení, ochota se aktivně učit, schopnost komplexního řešení problémů, kritického myšlení, poptávka bude po odbornících na navrhování a programování technologií. A co platí stále – odolnost vůči stresu a flexibilita, kreativita, originalita a iniciativa.
„Více lidí s lepšími znalostmi“
Pavel Vyoral, výkonný ředitel, Pošta bez hranic
Jednoznačně bude potřeba méně lidí na fyzickou práci a více lidí s lepšími znalostmi a jiným skill setem. Nepochybujeme o potřebě elementárních technických znalostí a logického myšlení u každého pracovníka, což nutně povede k vyšším požadavkům na poli HR, především v rámci onboradingu a školení personálu. Přestože je robotizace nastupujícím trendem, stále je v zásilkové logistice poměrně na začátku. S jistotou lze říci, že vzniknou úplně nové profese, které dnes ještě nemají ani název.
Článek připravil: Stanislav Břeň