
Budoucnost v logistice souvisí s rozvojem umělé inteligence a využitím dat
Posledních deset let bylo pro logistický obor obdobím zavádění inovací tempem, které je dosud nejrychlejší v historii. Využití sítí, informací o zásilkách i procesech, hledání stále efektivnějších postupů a tlak zákazníků na sdílení informací o průběhu jejich zakázek je ve srovnání s rokem 2010 na diametrálně odlišné kvalitativní i kvantitativní úrovni. Tento trend bude bezpochyby pokračovat a pravděpodobně se v příštích deseti letech bude nadále zrychlovat.
Blockchain a transparentnost
Blockchain je s určitou mírou zjednodušení možné chápat jako distribuovanou informační databázi, která existuje na mnoha počítačích ve stejnou chvíli. S každou novou transakcí je přidán k předchozímu bloku informací další, nový blok opatřený časovou značkou a je bezprostředně sdílen se všemi ostatními počítači v síti. Tak postupně vzniká řetěz jednotlivých bloků, tedy „block-chain“. Tento systém je mimo jiné své výhody vysoce odolný vůči jakýmkoli manipulacím s daty, protože v síti počítačů je celá řada kopií dat.
Pro konkrétní představu můžeme připomenout blockchainový software od IBM, který po dvouleté pilotáži před časem nasadila do běžného provozu ve vybraných lokacích společnost Walmart. Tento systém pomáhá prodejcům sledovat pohyb každé hlávky salátu nebo sáčku špenátu pro minimalizaci množství zkaženého nebo kontaminovaného zboží v jejich regálech. Jako test tohoto konceptu bylo použito sledování manga po každou sekundu jeho cesty od samotného stromu, na kterém vyrostlo, přes balení, sklad, distribuční centrum až do finálního místa prodeje, kde se setkává se zákazníkem.
„Podobně přesné a komplexní informace o zásilkách, navíc sdílené všemi zúčastněnými články logistického řetězce, změní s nejvyšší pravděpodobností v příštích letech zásadním způsobem vnitřní procesy v logistice, ale také ve výrobě i na straně odběratelů,“ uvádí Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss.
Změna role člověka a využití rozšířené reality
Přesné informace o stavu, vlastnostech a lokalizaci zboží, automatizace v kompletaci jednotlivých zásilek a údaje o skladových kapacitách dostupné v reálném čase jsou nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují efektivitu celého fungování skladů logistických společností.
Digitalizované databáze dostupných informací o zboží, jeho vlastnostech nebo uložení jsou standardem již dnes. „Systémy řízení skladu, jako je například o WMS využívaný v současnosti společností Gebrüder Weiss, pak pomáhají s optimalizací toků zboží a identifikací správných rozhodnutí v rámci skladových operací a postupů. V příštím desetiletí patrně dojde k dalšímu rozšíření automatizace v tomto procesu. Poměrně rychle budou šířeji využívány také robotické systémy pro kompletaci zásilek před výdejem ze skladu, stejně jako při zaskladnění přijatého zboží,“ předpokládá Jan Kodada.
Pokud se jedná o využití lidských zdrojů, jejich role se bude i nadále posunovat od relativně mechanických manuálních činností směrem k operátorskému a manažerskému způsobu práce. „Již dnes vidíme například konkrétní a stále častější využití systémů pick-by-voice a pick-by-vision. Předpokládá se, že za dalších deset let se bude jednat o technologii běžně využívanou ve skladech,“ říká Jan Kodada.
Skupina „skladníci 4.0“
V reálném prostoru zaměstnanci uvidí informace o zboží ve svých brýlích s displejem nebo v datových kontaktních čočkách. Podle zobrazovaných barev poznají, který balík mají uchopit či jim displej napoví, který předmět mají vydat. Tito pracovníci se zařadí do skupiny „skladníci 4.0“, která bude pracovat v rozšířené realitě. V dalším fázi potom i tyto činnosti budou nahrazovat automatizované systémy, kterých i dnes existuje a vzniká poměrně široká paleta. „Člověk si ale i nadále ponechá rozhodující a kontrolní roli. Nejrůznější systémy, aplikace, algoritmy nebo automatizované analýzy a návrhy řešení zásadním způsobem zpřesní, zrychlí, zefektivní a usnadní práci operátorům i manažerům, nakonec ale bude vždy potřeba potvrzení nebo volby možnosti reálným člověkem. Jedině ten je i nadále, přes všechny progresivní možnosti, schopen vyhodnotit i nejjemnější aspekty jednotlivých rozhodnutí a plně chápat jejich kontext,“ říká Jan Kodada.