Shánět nové zaměstnance, nebo robotizovat? S pandemií koronaviru přibylo důvodů pro automatizaci

Pokles zakázek v některých oblastech logistiky a nižší zisky sice nemusí vylepšovat výpočet rychlosti návratnosti investice, ale vysoká míra automatizace může zajistit provozní kontinuitu v době karantén a omezení pohybu. Každopádně rychle rostoucí mzdy v ČR a klesající ceny technologií zrychlují investice do automatizace, digitalizace a robotizace, což poznamená logistiku a zaměstnanost v tomto sektoru nejvíce.

Přinášíme vám článek z časopisu Systémy Logistiky 189/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném časopisu. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Zasílaní je zdarma pro uživatele logistických služeb.

V mnoha výrobních a logistických společnostech se jeví jako výhodnější směr automatizace. „Automatizovat je v řadě případů výhodnější, ale musí jít o automatizaci připravenou s rozumem. To znamená automatizovat tam, kde to dává smysl. Díky vhodné kombinaci zaměstnanců a automatických strojů můžeme dosáhnout velmi dobré úrovně finanční návratnosti, zvýšit kvalitu procesů a přitom si pořád zachovat značnou flexibilitu,“ konstatuje Petr Kuchyňa, generální ředitel společnosti Kiekert-CS.

Popsal to na příkladu z praxe: „Viděli jsme to u nás na několika konkrétních případech. Úplná automatizace byla možná, ale aby postihla opravdu všechny varianty, byla taky tak drahá, že by se investované prostředky v reálné době nevrátily. V okamžiku, kdy jsme trochu upravili proces a nechali část nízkoobrátkových variant dělat člověka, celá aplikace se výrazně zjednodušila a dává smysl i po ekonomické stránce.“

Automatizace ve společnosti Kiekert-CZ. Foto: Petr Neckař

Bude hlad po specialistech

Je zřejmé, že s rostoucím počtem automatizací bude růst i počet zaměstnanců, kteří se budou věnovat její údržbě, nicméně úspora lidských zdrojů v provozech je předvídatelná. „Odhadujeme, že místo deseti operátorů v neautomatizovaném skladu si budou muset firmy vytrénovat průměrně čtyři údržbáře, seřizovače a programátory strojů. Ve světě již samozřejmě jsou plně automatizované sklady, kde místo mnoha stovek lidí pracuje jen pár desítek techniků a procesních specialistů. Poptávka po těchto profilech bude tak velká, že najít na trhu vyškoleného specialistu nebude možné a společnosti budou muset investovat do jejich rekvalifikace a vzdělávání, což je dlouhodobá a drahá práce,“ uvádí Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

V ČR se sice ještě dnes ekonomicky spíše vyplácí vsázet na vyšší podíl lidské práce, ale mzdy logistického personálu rostou v některých lokalitách o 10–15 % ročně. Ve velkých provozech, kde není možné najít dostatek zaměstnanců, musí také firmy investovat do svozových autobusů, ubytování, náborů v zahraničí a samozřejmě také miliony do náborových kampaní. To jsou zároveň situace, kdy se investice do automatizace vyplatí nejvíce. V logistických firmách o několika desítkách lidí se nábor dělá poměrně snadno a automatizovat práci několika lidí se většinou nevyplácí.

Nutné je předvídat další vývoj

Při rozhodování o tom, zda automatizovat nebo přijmout zaměstnance, je potřeba nejen počítat, ale pokusit se i předvídat další vývoj. „Investice do automatizace se někdy může jevit jako nezbytná a výhodná, což tak může být. Na druhou stranu nejde o levnou záležitost a bude vždy jiný pohled, když jsem ve firmě, která má zajištěné zakázky na roky dopředu, a jiný pohled bude, pokud mám zakázku na několik měsíců a poté nevím, zda zakázku udržím,“ upozorňuje Jindřich Hodek, obchodní ředitel společnosti Index Nosluš.

Další úhel pohledu je ten, zda firma potřebuje zaměstnance v lokalitě, kde se dané profese vůbec vyskytují. Jindřich Hodek tedy doporučuje zaměřit se i na to, jaké jsou možnosti náboru a jeho udržitelnosti v daném regionu.

Podstatné pro rozhodování bude i to, jaké profese vlastně firma hledá. Operátory na opakující se práci, nebo je každá zakázka naprosto odlišná? U některých profesí je automatizace dobře využitelná a má své místo, u některých je to obtížné nebo nemožné.

Automatizace není flexibilní prvek

Je zřejmé, že na jedné straně jsou potřeba kvalitní zaměstnanci v dostatečném počtu a na druhé straně nastal čas na nahrazování stereotypních, rutinních činností nějakou, respektive určitou formou automatizace. Nicméně je třeba zvážit vhodnost investic vynaložených do automatizace skladových procesů v souvislosti s plánovanými objemy jak ve skladování, tak handlingu, tedy neupínat se k drahým sofistikovaným řešením, když ani během následujících pěti let nedojde k reálnému využití potenciálu takového řešení.

„Automatizovat se podle mého názoru vyplatí v tom případě, že máme možnost plnohodnotně nahradit činnost či činnosti člověka strojem. Jako zajímavý příklad se mi jeví třeba nasazení takzvané robotické automatizace procesů (RPA) v reálné praxi u činností, které se často opakují, jsou náchylné k chybovosti a zakládají se na jasných pravidlech, například v rámci zpracování faktur, v rámci organizace a podobně,“ sděluje Pavel Křížek, ředitel logistiky Geis CZ.

Myslí si, že díky RAP lze v dohledné době podstatně zefektivnit administrativní procesy a zbavit zaměstnance monotónních, ne úplně záživných činností a efektivně využít jejich potenciál pro kreativnější věci. „Automatizace dává smysl za předpokladu, že se návratnost investice pohybuje v rozmezí dvou až čtyř let,“ dodává Milan Loidl, business development & marketing director společnosti PPL CZ.

Výhody a nevýhody automatizace jsou obecně známé. „Máme šanci získat neúnavně a bezchybně pracující prostředek po 24 hodin a 7 dní v týdnu za relativně stabilní náklady oproti proměnné lidské síle. Na druhou stranu podle mého názoru ztrácíme automatizací flexibilní prvek, který je schopen se rychle a kvalitně přizpůsobit nenadále vzniklé situaci. A co si budeme povídat, těch je v našem oboru pořád ještě dost,“ podotýká Pavel Křížek.

Foto: PPL CZ

Revoluce v businessu „personálek“

Business personálních služeb prochází revolucí. „Předpokládáme, že za deset let budou nábory dělnických pozic minimální, což je nyní core business většiny agentur. Proměňuje se ale i struktura zaměstnanců na kancelářských pozicích. Málo se ví, že automatizace dopadá na administrativní, finanční a účetní pozice stejně rychle jako na rutinní manuální profese,“ konstatuje Jiří Halbrštát.

Potvrzuje, že narůstají zakázky na obsazování pozic techniků, IT specialistů, mechaniků, řemeslníků, projektových manažerů, specialistů na transformace atd. Vznikají úplně nové profese, které jsme si nedávno neuměli ani představit. Navíc se lidé přesouvají do jiných sektorů. Ve výrobě a logistice sice klesá zaměstnanost, ale ta naopak roste ve službách, zdravotnictví, sociální péči atd. „Transformace probíhá pozvolna, takže se lidé průběžně přesouvají do jiných sektorů. Profese se stále rychleji mění, zanikají a vznikají nové. Nejdůležitější schopností budoucnosti tak bude učenlivost,“ doplňuje Jiří Halbrštát.

Firmy musejí pomáhat lidem zvyšovat kvalifikaci a přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám na trhu práce, ale i sami lidé budou muset stále častěji vystupovat z komfortní zóny a přizpůsobovat se novým situacím. Lidé se správnými dovednostmi si budou moci stále více vybírat, jak, kde a kdy budou pracovat, a budou vytvářet nové příležitosti. Ti ostatní se budou dívat do budoucnosti s velkou nejistotou. Nebudou sice nezaměstnaní, ale budou mít výrazně horší odměny než lidé, kteří se dokáží rychle učit a přizpůsobovat se změnám. Je v tom příležitost. Už teď vznikají specializované akademie, které vychovávají pro firmy experty na robotizaci, simulaci procesů a výroby, kybernetickou bezpečnost, analýzu velkých dat nebo programování.

Automatizuje se už dnes

Lze předpokládat, že hlavně v rámci průmyslové výroby bude za deset let v České republice podstatně větší procento plně automatických skladů.

„V distribučních skladech ale budeme pořád vidět lidi jako hlavní pracovní sílu. Věřím, že i zde ubude díky automatizaci méně kvalifikované monotónní práce,“ říká Pavel Křížek. Doplňuje, že sklady za 10 let budou běžně vybaveny různými technickými prvky, které lidem ulehčí práci a přitom zvýší jejich výkon. Klasickým příkladem je nasazování různých modifikací páternosterových systémů v kombinaci s různými technologiemi pro vychystávání. Například pick-by-light, pick-by-voice a podobně.

Česká republika už nepatří mezi státy s vyloženě levnou pracovní silou a to bude zřejmě společně se zvyšujícími se nároky na kvalitu tlačit stále více firem do větší a větší automatizace.

Automatizovaný zakladač. Foto: Petr Neckař

„V logistice se autonomní roboti a skladovací systémy prosazují již nyní, ve výrobě je velmi dobrá návratnost u jednoduchých stále se opakujících procesů. A postupně se začíná automatizovat i práce v administrativě,“ potvrzuje Petr Kuchyňa.

Dodává, že jako pozitivní vidí to, že se zvýšila konkurence integrátorů, tedy firem, které jsou schopny implementovat moderní technologie podle konkrétních potřeb firmy, a tím se objevily i nové možnosti, co všechno lze při rozumné investici automatizovat. V odvětvích, kde je velká variabilita a je požadována kreativita, zůstanou lidé ještě dlouho nenahraditelní. V automotive se poměrně hodně automatizuje už teď.

Článek připravil Petr Neckař