Covid-19 nebo koronavirus se patrně stanou slovem roku 2020, a možná nikoliv pouze tohoto roku. Současná krize postihuje každé odvětví trochu jinak. Míru zásahu, způsob vypořádání se s novou situací i reakci vlády komentují logističtí odborníci a členové Klubu logistických manažerů.

V minulých týdnech přijala česká vláda několik opatření, jejímž proklamovaným smyslem je nejen snížení zdravotních, ale také ekonomických dopadů pandemie nového typu koronaviru. Ekonomiku tak mají podpořit například tzv. kurzarbeit, programy Covid, liberační daňový balíček, balíček pro podporu nákladních dopravců nebo „Pětadvacítka“. Jak počínání vlády hodnotí profesionálové z logistiky? „Zatím dokážeme bojovat bez podpory státu. Máme poklesy, ale jsou takového rázu, že nás nenutí k dramatickým opatřením včetně využití kurzarbeitu. Lidé si spíše vybírali dovolené,“ říká jednatel společnosti Geis CZ Michal Martinovič a dodává: „S optimismem se díváme do příštích týdnů, protože nás se docela významně dotýká domácí spotřeba vázaná na maloobchod.“ Doufá, že brzy odezní restrikce spojené s koronavirem, ale předpokládá, že ekonomické dopady jsou teprve před námi. „Svět se nevrátí úplně do stejných kolejí. Například automobilky nezačnou vyrábět hned na 100 procent a lidé se okamžitě nevrhnou nakupovat nové vozy. Obávám se toho, co bude za pár měsíců, kdy začneme pociťovat opravdovou hospodářskou recesi.“

Pavel Sovička, Panattoni

Firma Panattoni adresovala vládě otevřený dopis s několika požadavky a náměty, které by měly přispět k překonání ekonomických turbulencí. „Psal jsem otevřený dopis a dostal i reakce. Ozvali se ministři Havlíček, Maláčová i Hospodářská komora. Uváděli, že si uvědomují, že je potřeba podpořit investice, aby se ekonomika nastartovala,“ informuje Pavel Sovička, jednatel Panattoni Czech Republic Development. Podle něj největší aktuální problém firem spočívá v nedostatku cash flow. Další problém představují lidé, kteří nemohou cestovat. „Apelovali jsme na vládu, aby otevřela hranice, to je pro českou ekonomiku naprosto zásadní opatření, jež jí velmi pomůže. Od začátku krize sem firmy nemohly dostat experty na opravy nebo seřízení strojů, stejně tak nemohou nastartovat nebo pokračovat dlouhodobé projekty,“ vysvětluje Pavel Sovička a doplňuje: „Ekonomické dopady jsou šílené, bavíme se o ztrátách v řádech milionů eur.“

Na instituce se obrátila také Česká logistická asociace (ČLA), která jménem svého prezidenta vydala prohlášení, jež tématizovalo vliv vládních opatření na logistiku. „Apelovali jsme na vládu a zdůraznili potřeby logistiků. Především jsme upozorňovali na ohrožení pracovních míst a na zácpy na hranicích,“ říká Kamil Slavík, jednatel společnosti Hypera a viceprezident ČLA, a doplňuje: „Také jsme se připojili k iniciativě Evropské logistické asociace, jež se obrátila na Evropskou komisi, aby pamatovala na logistický sektor. Rychle přišla pozitivní odpověď a komise vyslovila podporu celému odvětví. Je však pravda, že členové ČLA nemají čas se v těchto záležitostech více angažovat, protože každý má ve svých firmách plné ruce práce.“

Ekonomice by pomohl rychlejší výstup z karantény

Kamil Slavík, ČLA, Hypera

„Záležitost s covidem je úplně nová, byla tu silná mediální masáž a lidé se báli, proto učiněné vládní kroky vnímám vesměs pozitivně,“ konstatuje Jakub Holec, jednatel společnosti 108 Agency. Podle něj je důležité, že nyní přichází na řadu rozvolňování, i když by přivítal rychlejší odstraňování karanténních pravidel. „Nás jako konzultanty situace poznamenala tak, jak zasáhla partnery a klienty. Někteří zaznamenali pokles, jiní rostou. V tom druhém případě se bavíme třeba o významném internetovém prodejci potravin, s nímž hledáme možnosti pro další růst,“ informuje Jakub Holec.

Dušan Drábek, vedoucí týmu Industrial & Logistics společnosti BNP Paribas Real Estate pro ČR a SR, říká, že důležité je, aby se celá situace nejdříve stabilizovala po epidemiologické stránce, potom je možné uvolňovat opatření. Podle něj aktuálně roste zájem o krátkodobé pronájmy na období tří měsíců až roku. „Konkrétně vnímáme vzestup poptávky po prostorách i spedičních službách spojených s rychloobrátkovým a spotřebním zbožím, avšak neustávají ani poptávky po skladových plochách souvisejících například s automobilovým průmyslem, z čehož usuzujeme, že firmy očekávají stabilizaci situace ve střednědobém horizontu. Situace nahrává rovněž novým formátům a generuje nové příležitosti,“ dodává Dušan Drábek.

S realitními transakcemi souvisí dostupnost skladových ploch a pro budoucí nastartování ekonomiky také jejich výstavba. „V našem středoevropském portfoliu nebyly pozastaveny žádné investiční aktivity. Na území regionu střední Evropy máme v současné době ve výstavbě pět budov o celkové rozloze 160 000 metrů čtverečních, jednu z nich také v tuzemském parku Prologis Park Prague-Úžice,“ říká Martin Baláž, viceprezident a country manager pro ČR a SR společnosti Prologis. Na základě aktuálních dat společnosti pak sice předpokládá, že ve třetím kvartálu tohoto roku dojde ke snížení poptávky, zároveň ale očekává, že ke konci roku začne docházet k ozdravení provozního prostředí. „Míra obsazenosti našeho portfolia ve střední Evropě zůstává stabilní, a to na úrovni 95,5 % – v České republice je to 98,3 %. V prvním čtvrtletí jsme sice dosáhli nájmů překonávajících svou výší původní očekávání, nicméně aktuální prognóza naznačuje pro letošek u nájmů nulový růst,“ doplňuje Martin Baláž. Zároveň podle něho v oblasti logistických nemovitostí udržují pro středně a dlouhodobý horizont dynamiku nové strukturální faktory, konkrétně vyšší míra zásobování pro účely zachování podnikatelské kontinuity a další akcelerace e-commerce v důsledku vzniku jak nových kategorií spotřebitelů, jako jsou senioři, tak posílení prodeje některých typů produktů, například potravin.

Dodavatelé skladové techniky bez větších propadů

Podle Jaroslava Žlábka, jednatele společnosti Toyota Material Handling CZ, nás velké drama, totiž ekonomické, ještě čeká: „Díky vládě nebo vlastním rezervám se zejména menším firmám nebo živnostníkům podařilo přežít první dva měsíce. Ovšem malé i ty větší firmy se stovkami a tisícovkami zaměstnanců budou potřebovat podporu v delším časovém období. Třeba automobilový průmysl se sice pomalu rozebíhá, ale nepředpokládám, že by si teď všichni běželi koupit nové auto.“ Podle něj tak větší ekonomické riziko bude trvat i během následujícího období.

Důležitá pro firmy je a bude flexibilita. „Mezi našimi zákazníky jsou tisíce malých, středních i těch největších firem a schopnost přizpůsobit se novým podmínkám je individuální. Například mne překvapilo, že i v době zastavení automobilek mnoho dodavatelů do automotive pracovalo s upravenými výrobním programy.“ Dosavadní zkušenost Toyoty je taková, že i během krize podniky vypisovaly nové tendry na manipulační techniku, a tak zatím nedošlo k výraznému propadu trhu.

K zásadním změnám ve firmě zatím nepřistupovali u dalšího dodavatele skladové techniky, společnosti Stow ČR. Už dlouho před vypuknutím koronavirové krize část lidí měla v konkrétních případech možnost pracovat v rámci home office a využívala přístup přes VPN. V březnu si více zaměstnanců čerpalo dovolenou a v dubnu se částečně krátila pracovní doba. „Počet poptávek v České republice téměř neklesl a stále běží i velké projekty. Problematizovaly se procesy rozhodování, ale zatím to nevidím příliš pesimisticky. Poptávky z automotive se zastavily, na druhou stranu roste zájem z e-commerce, zejména od větších hráčů,“ vysvětluje Petr Švejnoha, CEO společnosti Stow ČR. Z konkrétních profesí byli zasaženi například supervizoři zahraničních montáží, kteří nemohli vycestovat a na zahraniční montáže do některých zemí vyjeli až od poloviny dubna. Další ekonomický vývoj bude podle Petra Švejnohy záviset na rekonstrukci celého evropského trhu po odeznění karanténních opatření.

Maloobchod v první linii

Na výzvy posledních týdnů reagovaly různé obory různě. Takříkajíc v první linii je společnost DLC Napajedla, která zásobuje 264 prodejen značky Jednota na jižní Moravě. „Pro nás to byly velké změny. Během pár dní jsme museli zavést všechna sanitárních a ochranná opatření, abychom zabránili nákaze skladníků a řidičů, což by byla katastrofa,“ uvádí Miroslava Jechoux, CEO společnosti DLC Napajedla. Řidiče zaopatřili všemi prostředky, které byly nutné, a cizím šoférům zakázali vstup do skladového objektu. „Všechny služby, které jsme jim poskytovali jako toalety nebo sanitární zařízení, jsme přesunuli mimo sklad. Tato opatření zabrala. Kromě těch, co jsou na ošetřovném, všech sto lidí na logistice pracovalo bez přerušení,“ uvádí Miroslava Jechoux.

Poslední týdny přinesly především nové nároky na organizaci. „Zopakovali jsme si období fluktuace, které známe například z předvánočního času. Do skladu bylo přijímáno daleko více zboží než obyčejně a šlo o objemné artikly jako mouka, cukr či sůl. Z našeho skladu se tak stal cross-dock,“ přibližuje uplynulé týdny v logistickém centru Miroslava Jechoux. Poslední dny ukazují, že spotřebitelé přestávají dělat zásoby a situace se dostává do normálu.

Nová realita bez turistů a hostů

Segmentem, který velmi trpí v důsledku karanténních opatření, je Horeca. Své o tom vědí ve společnosti Coca-Cola HBC, která má v Česku 40 000 zákazníků a značná část se rekrutuje právě z oblasti hotelů, restaurací a kaváren. „Vypadly objemy, ale ještě více tržby, protože ontrade je nejprofitabilnějším kanálem,“ vysvětluje supply chain manager CZ/SK Jan Turek. Dopad pro logistiku a distribuci byl zřejmý a okamžitý. Například nasmlouvaní regionální dopravci, u kterých Coca-Cola HBC běžně objednává dvacet aut denně, najednou přistavovali jen polovinu nebo třetinu vozů. „To má pro ně samozřejmě velký dopad. Snažíme se jim radit, jak se domoci podpůrných balíčků ze strany vlády. Segment Horeca podporujeme mimo jiné tím, že máme zástupce v Národní ekonomické radě vlády a snažíme se pro tento sektor vyjednat co nejlepší ekonomickou podporu,“ dodává Jan Turek.

Tomislav Plzenský, C2H

Výhled pro nápojový průmysl není zrovna pozitivní, ačkoliv přichází letní sezona. „Když si představíte, kolik turistů přijíždí do České republiky a konzumuje naše nápoje, tak si dokážete spočítat, jak obrovský výpadek způsobí jejich absence,“ podotýká Jan Turek. Moderní trh je podle něj přibližně na stejných číslech a prudce akceleroval segment e-commerce, jenž je však pro nápojový průmysl z pohledu celkového trhu spíše marginální. Coca-Cola HBC má nyní ochranné prostředky na asi dva měsíce dopředu a do vrátnic provozů instalovala termokamery. I když se firma snaží hledat rezervy v provozu, tak pokračuje s výstavbou moderního automatizovaného skladu v Praze-Kyjích. Tuto více než půlmiliardovou investici brzdit nechce, počítá jen s možným delším časem návratnosti.

Oděvní byznys trpí v důsledku uzavření obchodních center

Člen KLM Tomislav Plzenský aktuálně přechází ze skupiny C2H (značky Pietro Filipi a Kara) do e-shopu Košík.cz. Tedy ze společnosti, která zažívá značné propady obratu v souvislosti s uzavřením obchodních center a prodejen, do firmy, jež naopak v koronavirové krizi podporuje chybějí segment na trhu a objemy prodejů překračuje vánoční sezonu. „Se začátkem jarní sezony musíme na prodejnách nahradit zimní sezonu jarní kolekcí. Této výměně přeje klid na prodejnách, a tak máme prostor náležitě se na novou sezon připravit a zásobit naše prodejny. Samozřejmě čekáme na zrušení opatření a na možnost otevření našich prodejen Pietro Filipi, Kara a Etam. Průběžně zásobujeme naše dodavatele materiálem, aby nám mohli šít nové modely do nastávající sezony,“ říká ředitel logistiky Tomislav Plzenský.

U značek Pietro Filipi, Kara i Etam narostly objemy online prodávaného zboží prostřednictvím našich e-shopů. Obratům nepřejí nejen zavřená obchodní centra, ale i skutečnost, že Pietro Filipi nabízí společenské oděvy, jež v době domácí karantény nenacházejí tak časté uplatnění. „Navíc situaci komplikuje skutečnost, že velká část materiálu pro výrobu Pietro Filipi pochází z Itálie, kde se produkce téměř zastavila. Máme připraveny krásné vzory a střihy pro novou sezonu, a máme výpadky v dodávkách materiálu,“ přibližuje situaci Tomislav Plzenský. Firma šije v Česku a na Slovensku, a tak byla schopna pružně nabídnout pomoc v této situaci a přeorientovala část výrobních kapacit na šití roušek, čímž se pomohlo saturovat nedostatek v tomto segmentu na českém trhu.

Cenově neúnosná letecká přeprava

Petr Závodný, Dr. Max Pharma

Narušení dodavatelských řetězců z Itálie, Španělska nebo Francie – i když v menší míře – vnímá také Petr Závodný, head of business operations společnosti Dr. Max Pharma. „Celé dodávky nám sice nikdo neruší, ale dochází ke zpoždění. Pokud jsou fabriky v karanténě, tak může být až měsíční. Z hlediska zámořských dodávek tvoří největší problém letecká přeprava, protože ceny se ztrojnásobily a kapacity jsou výrazně omezené,“ vysvětluje Petr Závodný. V počátcích krize firma využila dva letecké chartery z Číny, v současnosti se snaží leteckou přepravu výrazně omezit právě z důvodu nárůstu cen.

Drobná zdržení v dodávkách pro Dr. Max Pharma z Číny se podle Petra Závodného už podařilo dohnat, naopak tamní výrobci – z důvodu nedostatku celosvětové poptávky – nabízejí další produkty. „Aktuálně se snažíme přejít na vlaky z Číny, komplikovanější je to tím, že potřebujeme teplotně kontrolovanou přepravu,“ dodává Petr Závodný. Firma už také naskladnila typicky letní sortiment – tedy opalovací krémy a pleťovou kosmetiku.

Problémy firem se značně liší v závislosti na tom, v jakém odvětví se pohybují nebo pro jaké obory dodávají své produkty a služby. Všeobecně se logističtí profesionálové shodují v tom, že obnova ekonomiky potrvá výrazně déle než stále ještě platná karanténní opatření.

Text: Stanislav D. Břeň
Hlavní foto: Markus Spiske, Unsplash