
Recept maximalizaci efektivity přeprav je poměrně jednoduchý, obtížné je však někdy jeho praktické naplnění: jde o to zajistit maximální vytíženost vozidel a na minimum snížit počet prázdných kilometrů na přejezdech k nakládkám. Jak se ale bude situace vyvíjet? Zástupců několika firem jsme se zeptali, jak si myslí, že budou vypadat efektivní přepravy v roce 2050.
Tomáš Holomoucký, ředitel společnosti DB Schenker:
To je nyní těžké předpovídat, ve vývoji je již dnes mnoho novinek, které mohou dopravu v roce 2050 zásadně ovlivnit. Efektivní doprava bude pravděpodobně ještě více organizovaná, inteligentní, samoříditelná a s co nejnižšími dopady na životní prostředí.
Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu společnosti GEBRÜDER WEISS:
Vlastně musím připustit, že na vaši otázku nedokážu přesně odpovědět. Tempo vývoje technologií se totiž neustále zrychluje. Podle technologického vizionáře Raye Kurzweila se za dalších 20 let lidstvo jako společnost změní více, než za posledních 200 let. Je totiž otázkou, jak výkonné budou počítače, zda si dnes umíme vůbec představit jejich technické možnosti. V několika příštích dekádách může nastat technologická singularita, tedy jakýsi bod zlomu, kdy umělá inteligence kvalitativně překoná veškerou lidskou inteligenci. Předpokládá se využití nanobotů v medicíně, masivní rozvoj virtuální reality a jejího využití. Zaznamenal jsem i tvrzení, že do deseti let bude možné používat brýle, které jako displej budou využívat sítnici oka. Jak bude tedy vypadat doprava, jako taková v roce 2050, si netroufám odhadnout. Věřím ale, že GEBRÜDER WEISS bude v roce 2050 špičkovou přepravní společností, která udržuje svět v pohybu – ať už používané technologie budou jakékoli.
Karel Kváč, marketingový a obchodní ředitel společnosti DSV Road:
S ohledem na rychlost vývoje technologií se těžko odhaduje, co bude za 30 let. Myslím však, že se v logistice výrazněji projeví aspekty sdílené ekonomiky a plně autonomní vozidla. Tzn., že autonomní vozidla se budou nahlašovat do plně autonomních platforem (nákladů a vozidel), kde systém bude dle polohy vozidla zasílat instrukce vozidlu. Začne se vytrácet ta vazba mezi řidičem a majitelem vozidla, jež se sám rozhodoval/vybíral co a kam pojede. Nicméně bude jistě zajímavá změna legislativy související se zodpovědností za přepravovaný náklad a další právní konsekvence.
Robert Kuchar, generální ředitel společnosti MD logistika:
Předpovídat situaci v roce 2050 je dnes opravdu tak trochu věštěním z křišťálové koule. Již dnes zde ale můžeme vidět různé trendy, které do budoucna budou v dopravě hrát stále větší roli a mohou významně změnit její podobu. Jedním z nich je určitě robotizace, a to jak v oblasti skladů a manipulace se zbožím, tak v oblasti samotné přepravy v podobě autonomních vozidel. Zatímco dnes je v oblasti skladování a manipulace se zbožím stále řada činností, které je efektivnější vykonávat lidskou prací, s postupujícím vývojem techniky lze očekávat, že jich bude ubývat a stroje převezmou i nerutinní a ad-hoc plánované manipulace vykonávané dnes lidmi. Nejde ani tak o to, že by současný stav technologie na těchto komplikovaných operacích nasazení techniky neumožňoval, ale není to nákladově efektivní.
V oblasti dopravy lze očekávat nástup autonomních vozidel a pravděpodobně se také změní paliva, která je budou pohánět. U autonomních vozidel jde o technickou stránku věci a vybudování potřebné infrastruktury, která by jejich masové nasazení umožnila, ale také o nastavení legislativního rámce pro jejich provoz. Předpokládáme, že díky nasazení autonomních vozidel se zvýší bezpečnost a spolehlivost silniční dopravy.
A stejně jako v případě skladů i v dopravě bude masové rozšíření nových technologií záviset na nákladové efektivitě – musí nabídnout buď výrazný kvalitativní posun, nebo naopak podstatně nižší náklady, ideálně pak obojí. Podobně to bude s využitím alternativních paliv -zda budeme jezdit na vodík, biometan nebo jiná paliva, o tom rozhodne především jejich výhodnost a dostupnost. Elektřina se v tomto ohledu zatím jeví jako slepá ulička, pokud není vyráběna pouze z obnovitelných zdrojů.
Dovolím si malou odbočku – stále přísnější regulace týkající se emisí z dopravy, jak ji aplikuje EU, vede spíše k růstu ceny dopravy a k přenášení těchto nákladů na zákazníka, přestože je motivována snahou posouvat vývoj vpřed. V oblasti FMCG je poptávka poměrně cenově neelastická, to znamená, že základní potraviny lidé prostě musí kupovat bez ohledu na to, kolik stojí, a proto musí přijmout i vyšší cenu přepravy započtenou v ceně zboží. Proto by EU měla spíše podporovat vývoj nových technologií, které budou skutečně nákladově výhodnější, a ty se pak prosadí přirozeně samy i bez podpor a nařízení. Všechna zmiňovaná alternativní paliva se zatím ukazují jako nekonkurenceschopná.
Petr Sedláček, logistics manager společnosti Deufol česká republika:
Předpokladem je přechod na elektromobilitu ve všech stupních dopravy, vyjma námořní a letecké. Částečně se bude rozvíjet i transporty drony. Ovšem alfou a omegou je vybudování kvalitní pozemní infrastruktury a jistě bude kladen důraz na ekologické železniční přepravy s prvky intermodality.
Jiří Trousil, ředitel společnosti Milktrans:
Představuju si, že se zkrátí cesta výrobků k zákazníkům, protože se naučí kupovat a jíst lokální produkty místo těch, které se převážejí přes celý svět. Určitě budou stále fungovat distribuční centra a obchodní řetězce.
Petr Družkovský, provozní ředitel společnosti Geis CZ:
V souvislosti s tak rychlým rozvojem technologií a virtuálních řešení není nemožné, že dopravu skutečně budou obstarávat roboti, nebo technologie, které dnes ještě vůbec neznáme. Věci, o kterých jsme četli v papírových vydáních sci-fi literatury a mysleli jsme si, že je není možné ve skutečnosti realizovat, jsou tady. A ani to netrvalo zmíněných 30 let.
Anketu připravil: Petr Neckař