Od letošního roku společnost DACHSER Czech Republic vede Jan Pihar, který dosud řídil kladenskou pobočku. Firma plánuje otevření dalších skladů, posílení kontraktní logistiky a celovozových přeprav a zavedení nového komunikačního prostředku pro řidiče.

Do funkce generálního ředitele českého Dachseru jste nastoupil na začátku ledna letošního roku. V jaké kondici jste firmu přebral a jaké cíle jste si stanovil?

Cílem je udržet rozvoj, který se podařil Petru Kozlovi (předchozí ředitel Dachseru – pozn. red.). Tedy že z firmy, která v čase akvizice Dachseru dělala obrat 300 milionů korun, jsme na současných třech miliardách. Ambice je zůstat jedním z těch kapitánů a udávat směr v české logistice. Do pěti let bychom chtěli dosáhnout obratu čtyř miliard a do deseti let pěti miliard korun ročně. Nepůjde to jen cestou sběrné služby, ale více se zaměříme na kontraktní logistiku a celovozové přepravy.

Plánované obraty odrážejí předpokládaný rozvoj trhu, nebo chcete růst spíše na úkor konkurence?

Neočekáváme žádnou gigantickou expanzi průmyslu v České republice. Naše predikce vychází z představy čistě organického růstu, který považujeme za přirozený na hodnotě kolem pěti procent. Chceme tedy růst se současným portfoliem, novými službami a částečně i na úkor konkurence. Chtěli bychom posílit naši roli v kontraktní logistice, máme pro ni velmi silné předpoklady. Pokud jde o evropské přepravy, bude-li se dařit průmyslu, tak zde vidíme značný potenciál. Evropská síť Dachseru, jak je nastavena nyní, dokáže absorbovat další růst.

Jaké konkrétní kroky by měly vést k naznačeným výsledkům?

Předně plánujeme rozšíření kladenského terminálu, které by se mělo uskutečnit v roce 2021. V létě se stěhujeme do nových prostor v Ostravě, přecházíme zde do daleko komfortnějších míst s šestnácti rampami. Nový sklad hledáme rovněž v Českých Budějovicích. Celkově se připravujeme na to, abychom v následujících pěti či sedmi letech dokázali poskytovat stejně kvalitní služby. A k tomu potřebujeme mít určité množství ramp a relativně prostorné sklady. Založili jsme také tým, který se bude věnovat profesionální implementaci logistických kontraktních projektů. V charterových přepravách spustíme projekt pro lepší optimalizaci a konsolidaci přeprav.

Český Dachser je součástí velké evropské sítě. Dokážou místní pobočky držet krok s těmi zahraničními?

V pozemní logistice máme čtyři Business Units, což kopíruje aktivity ve velkých státech – tedy Španělsko, Francie, Německo a státy NCE (North Central Europe). V rámci naší obchodní jednotky je Česko na druhé nebo třetí pozici, co se týká velikosti. Z hlediska počtu zaměstnanců jsme největší. Pokud se podívám na kvalitu, patříme ke špici. V interním benchmarku, našich DACHSER Quality Awards, se Kladno vloni umístilo na druhém místě mezi velkými pobočkami nad půl miliardy obratu.

Které faktory přispívají k tomu, že se vám daří držet vysokou laťku?

Obecně ve službách závisí kvalita na člověku, který ji vykonává. Můžeme říci, že do budoucna bude v logistice hodně robotických činností, zvýší se podíl práce počítačů, ale člověk bude muset vždy korigovat určitou část. Majoritu činností vykoná robot nebo centrální počítač, ale existuje stále dost věcí, se kterými si neporadí. Příkladem může být kombinace několika nakládek tak, aby se co nejoptimálněji spojily. Ačkoliv bude používat různé prediktivní analýzy, za klíčovou považuji i pro budoucnost lokální znalost trhu a zkušenosti.

Zaměstnanci tedy pro vás zůstávají důležití. Jakým způsobem dbáte o jejich rozvoj?

V loňském roce každý zaměstnanec absolvoval průměrně tři a půl dne školení. Finančně vyjádřeno to bylo 4,5 milionu korun, letos máme naplánovány celkem čtyři školicí dny. Jsou to dvě až tři hodiny měsíčně pro každého zaměstnance, což se může zdát málo. Ale je třeba si uvědomit, že nejde o povinná školení, nýbrž nadstandard, který rozvíjí odborné znalosti a měkké dovednosti.

Lze blíže popsat program školení v rámci skupiny?

Když přijde nový zaměstnanec, probíhá tzv. on-boarding, tedy zapracování na dané pozici. Na to se musíme v současnosti ještě více zaměřit. V České republice jsme vyrostli o deset procent a fluktuace dosáhla přibližně dvanácti procent. To znamená, že pětina zaměstnanců je nových nebo relativně krátce ve firmě. On-boarding představuje klíčovou položku v dalším úspěchu nových pracovníků. Pro manažery u nás je standardem školení v zahraničí. Tím, že jsou české pobočky úspěšné, stáváme se i zdrojem know-how pro ostatní země.

Můžete uvést příklad?

Nedávno jsme měli patnáct našich odborníků v Irsku, což je nová země ve skupině Dachser. Nyní tam probíhá přechod na systémy Dachseru a my pomáháme se školením skladníků, dispečerů i středního managementu. Jezdí tam i manažeři a radí, jak řídit firmu. To je jedna součást toho, jak lze zužitkovat nabyté know-how. Další spočívá ve speciálním expertním týmu. V Evropě pracuje asi sto expertů na naše DACHSER procesy, jen v Česku jich je pět. Tito lidé nejprve pracují ve firmě dva nebo tři roky, až poznají všechny klíčové procesy, pak na naší centrále podstupují další pravidelná vzdělávání, kdy detailně poznají celý logistický proces napříč kontinentem. Mezi jejich hlavní úkoly patří zlepšovat procesy, školit nově příchozí, a hlavně implementovat změny. Většina inovací, které u nás vznikají, se týká změn softwaru nebo nástrojů, např. nové čtečky pro doručování. Díky této stovce odborníků dokážeme procesní změny velmi rychle implementovat jak v České republice, tak i ve všech zemích Evropy.

V Kladně provozujete cross-dock, regálový sklad, částečně pickování malých artiklů. Lze na podmínky vašeho provozu nasadit prvky robotizace, nebo jde o natolik variabilní činnosti, že to dovolí pouze investice s velmi dlouhou dobou návratnosti?

Když se podíváte na cross-dock a systém sběrné služby, předpokládám, že v následujících sedmi až deseti letech zůstane přibližně stejný. Přijdou samozřejmě nové vozíky, zjednoduší se některé procesy a zavedou drobnější inovace. Ostatně naše oddělení R&D se zabývá aplikací nových technologií, digitalizací a robotizací do našich procesů a stále se věci posouvají kupředu. Zatím ale neexistují technologie, které by mohly být nasazeny v masovém měřítku, zvrátily dění v oboru a výrazně snížily podíl lidské práce v logistickém procesu. Pokud však mohu zmínit nějaké aktuální inovace, pracujeme na digitalizaci a vizibilitě přímo v cross docku, abychom přesně a hned věděli, kde se nachází určitá zakázka.

A to v současnosti nevíte?

Víme, že od posledního naskenování by se měla nacházet v určitém sektoru, připravená na konsolidaci s ostatními zakázkami. Ale vlivem lidského faktoru může docházet k chybám. Potřebujeme vědět, kde je zakázka přesně, a to online a v reálném čase, to je při překládce klíčový faktor. Pokud operátor zaskladní zásilku místo jedné pozice na druhou, zjistíme to sice nejpozději do 24 hodin během denní inventarizace, ale může to vést ke zpoždění dodání ke klientovi. Prostě hledáme a testujeme technologie, které by jednoduchou cestou dokázaly v reálném čase monitorovat a identifikovat zásilky na skladě a tím zlepšovat kvalitu našich služeb.

Plánujete softwarové inovace také v oblasti přepravy?

Pro nás jsou nyní důležitá big data řešení, nasazení umělé inteligence a prediktivní analýzy. Potřebujeme vědět, jak se v určitém čase chová doprava, kam nejezdit v konkrétní hodinu, jak dopravit ve stanovený čas, kde se zboží momentálně nachází po Evropě atd. Cílem je, abychom uměli lépe plánovat kapacity, nechyběla nám vozidla a nemuseli je shánět na poslední chvíli. Proto během roku změníme i náš systém Short Distance 2.0. Zásadní bude změna plánování tras a sekvencí nakládky s maximálním využitím softwaru. Součástí je i prediktivní část, abychom na terminálu mohli s dostatečným předstihem naplánovat skladové i rozvozové kapacity.

Co to znamená pro vaše partnery, kteří vám poskytují dopravní služby?

U nich to předpokládá především otevřenou mysl, aby si chtěli osvojit používání moderních technologií. Dostanou nové zařízení pro doručení zásilek, jde o menší terminál, který s nimi bude lépe komunikovat. Řidič bude pracovat pořád stejně, jen mu více naplánujeme trasu a upozadíme nahodilé rozhodování. Vybrali jsme zařízení, ve kterém může fungovat náš vlastní software. Pokud se napříště technologie vyvinou určitým směrem, budeme schopni flexibilněji reagovat bez závislosti na jednom dodavateli koncového zařízení.

Pro některé řidiče je těžké popasovat se s elektronickou dokumentací. Jakým způsobem komunikujete tuto novinku?

Pro nás je důležité, abychom s naším řidičem nebo dopravcem – měli přímý kontakt. Aby nebyl jedním z mnoha, ale partnerem. Pořádáme pro ně společenské akce, snažíme se je odměnit za to, že pro nás pracují, nejsou pouze číslem v databázi. Dvakrát ročně děláme školení i pro externí dopravce. U každého řidiče dokážeme měřit kvalitu, například přesnost doručení, a snažíme se zaměřit na ty, kterým to příliš nejde, a pomoci jim. To, že přinášíme do logistiky chaosu pořádek, představuje pro ně samotné jistý přínos. Mluvil jsem nedávno se dvěma řidiči, kteří odešli od konkurence a začali jezdit pro nás. Byli velmi rádi, že to tady funguje, že vědí, co mají dělat, a že se cítí být součástí firmy.

Text: Stanislav D. Břeň
Foto: DACHSER Czech Republic