Pražští radní rozhodli, že frekventovaný most spojující Libeň s Holešovicemi půjde k zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního ani odsouzeníhodného. Devadesát let stará dopravní stavba má leccos za sebou, již několik roků se nachází v havarijním stavu a navíc nebyla uznána za kulturní památku. Oprava by údajně byla dražší a náročnější než vybudování mostu zcela nového.
Pozoruhodný je ale v dané souvislosti výrok Adriany Krnáčové, že „nový most se staví minimálně na sto let a o starý opravený most musíte neustále pečovat“. Copak o nové věci, resp. stavby, není třeba se náležitě starat a průběžně provádět kvalifikovanou údržbu? Zřejmě další z řady neobratných výroků paní primátorky.
Problematický pak je záměr radních, že stavba nového mostu se obejde bez architektonické soutěže. Snaha postavit a zprovoznit most za relativně krátkou dobu plus udržet finanční náklady v přijatelných mezích se jeví jako správná. Těžko si však představit, že na tak exponovaném místě metropole vyroste jen nějaká „rutinní“, čistě účelová stavba. Soutěž kvalitních architektonických návrhů včetně debaty expertů i širší veřejnosti by v žádném případě neměla chybět.
Vaše názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Foto: archiv