Slovenskou vládní krizi odstartovala vražda mladého investigativního novináře a jeho partnerky, prorůstání korupce do nejvyšších politických kruhů přivedlo do ulic desetitisíce protestujících lidí. Dalo by se říci, že také v Česku nastala krize vlády: pět měsíců po volbách do Sněmovny stále nemáme kabinet s důvěrou.
I v tuzemsku se demonstruje. Proti komunistovi Ondráčkovi v čele parlamentního výboru, proti prezidentovým slovním útokům na svobodu médií a nezávislost ČT, proti porušování ústavních zvyklostí i uzurpování moci hnutím, jež sice v nedávných volbách získalo bezmála 30 procent voličských hlasů, ale v některých ohledech se chová, jako by to bylo přes 50 procent… V době, kdy se podstatná část našich životů odehrává virtuálně „na síti“, má osobní účast na pouličních demonstracích stále svou váhu. A možná svým způsobem větší než dříve.
O shodách a rozdílnostech mezi Čechy a Slováky se diskutuje spoustu let. Ve které zemi z bývalého společného státu je demokracie na vyšší úrovni? Kdo má konkurenceschopnější ekonomiku? Koho čeká lepší budoucnost? Nejsme prognostici, a tak nevíme. Celková situace je přes veškeré rozdíly podobná, třeba pokud jde o hospodářský růst, který v obou zemích dosti závisí na úspěších automobilového průmyslu. Z hlediska politické kultury Česko i Slovensko dosud zaostávají za vyspělými demokraciemi na západ či sever od nás, ale zase jsou na tom výrazně lépe než mnohé státy směrem východním. Další drtivé vítězství Vladimira Vladimiroviče v ruských prezidentských volbách před několika dny budiž v tomto smyslu příkladem. Nebo spíš mementem.
Vaše názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com