Ve vybraných, „silných“ oborech se začíná čím dál více prosazovat efekt „valící se sněhové koule“. Při rostoucí penetraci je tak EDI komunikace již v podstatě nezbytným krokem k udržení konkurenceschopnosti, říká v rozhovoru pro SystemyLogistiky.cz David Reichel, ředitel divize eBusiness ve společnosti CCV Informační systémy. Čeští výrobci a obchodníci se podle něj stále častěji setkávají s požadavky na EDI komunikaci ze strany svých zahraničních partnerů.

Můžete nastínit aktuální trendy v EDI komunikaci? Objevily se na tomto poli v poslední době výrazné novinky?

V oblasti EDI komunikace nadále pokračuje trend posledních let, kdy se EDI postupně dostává do nových segmentů, precizují se již používané procesy a do praxe se zavádí také procesy nové. Pro existující uživatele této technologie jde tedy o dobrou zprávu, neboť se dlouhodobě rozšiřuje portfolio obchodních partnerů, se kterými si lze obchodní doklady vyměňovat standardně elektronicky. Připojení každého takového dalšího partnera do EDI je potom velmi rychlé a jednoduché. Firma tak okamžitě šetří práci obsluhy a tok dokladů se stává plynulejším a přehlednějším.

Co v posledním řekněme roce více pozoruji, je, že se čeští výrobci a obchodníci stále více setkávají s požadavky na EDI komunikaci od svých zahraničních partnerů, a je jedno, zda chcete dodávat třeba do Amazonu nebo naopak odebírat zboží od výrobce nejrůznějších potravinových i průmyslových komodit. Obchod v dnešní době nekončí hranicemi „Československa“ a EDI jakožto mezinárodní univerzální „jazyk“ jeho rozvoji logicky pomáhá. S neustálým rozšiřováním EDI na celosvětovém trhu jde tedy ruku v ruce poptávka po zavedení této služby a také její vnímání jako něčeho samozřejmého. Naši noví zákazníci tak jsou často překvapeni, jak velké množství jejich obchodních partnerů je již na EDI připraveno.

Které typy EDI zpráv v současnosti získávají na popularitě a stávají se rozšířenějšími než dříve? Které naopak na větší využití dosud čekají?

Velmi roste zájem o zprávu ORDRSP (Odpověď na objednávku). Nemyslím teď její spíše formální zavádění z legislativních důvodů (zprávou mohou být řešeny požadavky kladené zákonem o významné tržní síle), ale její využití pro potvrzování či změny požadovaného termínu dodání, množství, které je schopen dodavatel dodat, nebo dokonce upřesnění cen, za které bude zboží dodáno.

Setrvává zájem o zavádění zpráv, které podporují zpřesnění různých fakturačních případů, zejména pak pro rychlé předávání podkladů k opravným daňovým dokladům (dobropisům), které následně umožňuje zrychlení a automatizované zpracování dobropisů odběratelem.

S prudce narůstajícím využitím EDI komunikace je pak stále více kladen důraz také na celkovou automatizaci výměny dokladů. Jak na straně odběratelů, tak i dodavatelů roste zájem o rozšíření vlastních informačních systémů, o trasování obchodních dokladů a větší zájem je tak o notifikace typu APERAK a COMDIS (zprávy např. informují o zpracování objednávky protistranou nebo o přijetí faktury a její akceptaci).

Rozšiřuje se EDI komunikace v dnešní době do nových odvětví?

Nějaká forma EDI se dnes vyskytuje snad už všude, ale je pravda, že v takovém rozsahu pokrytí procesů a s takovou penetrací jako v FMCG nebo v automotive asi ne. V těchto klíčových oborech se EDI zejména v poslední dekádě prosazuje již téměř všude, od velkých subjektů až k těm menším a lokálním. Nazval bych to takovou demokratizací, kdy je EDI komunikace opravdu zcela běžná a pro každého.

Velmi rychle rostoucím odvětvím se v poslední době stalo odvětví e-commerce. Tuto vlnu relativně nedávno odstartovaly velké e-shopy (Alza, Mall, Datart), ke kterým se postupně přidávají další a další. Např. pro potravinářské e-shopy, jako je Rohlík.cz je EDI samozřejmostí ihned při vstupu na trh. Je to logické. Optimalizace dodavatelsko-odběratelského řetězce je v tomto segmentu, kde zákazník očekává širokou nabídku a krátké termíny dodání, klíčová a automatizace procesů výměny obchodních a logistických dokladů jí dokáže zřetelně pomoci.

Dalším významnějším oborem, kde EDI aktuálně zavádí více klíčových hráčů, je oblast elektroinstalačního materiálu. Jinak jde spíše o pilotní projekty a první vlaštovky, které se objevují v dalších segmentech.

Je rozšíření EDI komunikace v Česku již dostatečné? Pokud ne, co je příčinou této situace?

Definujme si dostatečné. (úsměv) Pokud jsem schopen např. v FMCG řešit 80 % svých objednávek přes EDI, tak můžu rozšíření považovat za dostatečné a být spokojen. Ale přesto mi může vadit, že třeba jeden velký hráč EDI nemá a tam musím doklady zpracovávat ručně.

Z tohoto pohledu rozšíření EDI dostatečné není a bude až ve chvíli, kdy bude 100% pokryto. (úsměv)

V těchto silných oborech se nicméně začíná čím dál tím více prosazovat efekt „valící se sněhové koule“, kdy je při rostoucí penetraci EDI v podstatě nezbytným krokem k udržení konkurenceschopnosti. Zmiňovaných 100 % tedy není utopií, ale pro některé společnosti již realita dneška nebo alespoň blízká budoucnost.

Příčiny pomalejší penetrace mohou být různé v závislosti na oboru, konkrétní společnosti apod. Někdy jde o omezené pravomoci lokálního managementu, respektive o rozhodnutí zahraničního vlastníka, jindy o interní procesní nedostatky, problémy v informačních systémech atd. Zde pomáhá čas a trpělivost… (úsměv)

Velcí hráči s vysokou vyjednávací silou z EDI poté dokážou v takovýchto méně penetrovaných segmentech vytvořit konkurenční výhodu.

Přičemž tam, kde firma při zavádění EDI komunikace narazí na výše zmíněné bariéry, lze využívat třeba hybridní způsoby komunikace, které ta nejlepší řešení pro obchodování podporují. Možné je již např. zpracovávat PDF objednávky (tzv. PDF2EDI), přijaté do e-mailu nebo naopak odeslat fakturu z EDI řešení také na e-mail, do datové schránky nebo v extrémním případě třeba i papírovou poštou.

Otázky kladl: David Čapek
Foto: CCV Informační systémy