Již tak dosti neklidné vody před volbami do Poslanecké sněmovny čeří požadavky na zvýšení platů státních zaměstnanců. Odbory cítí příležitost vycházející z nebývalého ekonomického růstu a také předvolební atmosféry, kdy se nejrůznější politici předhánějí v tom, kdo podobně jako při dražební licitaci více „přihodí“.
Pravděpodobný růst platů bude nepochybně jedním z témat blížícího se volebního klání. A v uvedeném období jdou, jak už dobře víme, racionální úvahy obvykle stranou.
Je evidentní, že třeba učitelé si „plošné“ zvýšení svých příjmů zaslouží. Přesněji řečeno, i když někteří (ti méně dobří) možná nikoliv, pak skutečnost, že v Česku mají pedagogové v rámci zemí OECD nejnižší platy, je ostudná a žádá urychlenou nápravu. Mimo jiné proto, že kvalitní vzdělávací proces je a stále více bude jedním z klíčových aktiv v dynamickém globalizujícím se světě. Složitější je ale situace třeba v případě úředníků. „Je však nutné upozornit, že počet státních zaměstnanců se zvyšuje, čímž se snižuje jejich produktivita. V takovéto situaci je navyšování platů fackou soukromému sektoru. Platy by se zvyšovat měly, ale pouze na základě redukce počtu státních zaměstnanců, elektronizace státní správy a růstu produktivity práce,“ pregnantně komentuje ekonom Štěpán Křeček z VŠE.
Názory, komentáře či připomínky uvítáme na facebookovém profilu SL.
Text: David Čapek
Ilustrační foto: Pixabay.com