Z konceptu Průmysl 4.0 bychom si měli vytáhnout, co můžeme rychle uvést do praxe, a méně se zabývat tím, co bude za dvacet let. V rozhovoru pro SystemyLogistiky.cz to říká Jaroslav Žlábek, který je od začátku roku generálním ředitelem společnosti Toyota Material Handling CZ.
Od února působíte jako generální ředitel společnosti Toyota Material Handling CZ. Kam se bude společnost ubírat pod vaším vedením?
Není to jen moje rozhodnutí, ale myslím si – a ukázalo mi to i mé předchozí zaměstnání – že zákazníci hledají komplexní řešení. Toyota Material Handling dnes nabízí komplexní řešení pro intralogistiku s širokou nabídkou produktů. Podle prvních výsledků minulého fiskálního roku se nám velmi dařilo právě díky logistickým řešením. To je věc, která mě zajímá, a rád bych ji v rámci Toyoty rozvíjel.
Dlouhou dobu jste působil ve společnosti Schneider Electric, která se mj. zaměřuje na průmyslovou automatizaci. Nakolik můžete využít zkušenosti z tohoto oboru v segmentu manipulační techniky?
Existují styčná témata. Napříč obory rezonuje například Průmysl 4.0, kterým se v oblasti automatizace zabývala má předchozí společnost. Z hlediska logistiky je to téma i pro Toyotu. Další oblasti představují bezpečnost a kvalita. Je to z jiného úhlu pohledu, ale principiálně se jedná o tytéž směry.
Jak je český průmysl připraven na vizi Průmyslu 4.0?
Téma je obrovsky široké. Dá se pojmout z hlediska automatizace, lidí, energetiky, napojení či dat. Hodně firem má zájem jít tímto směrem, ale otázka zní, jak to celé uchopit. Automatizace už existuje a naše řešení pomáhají tomu, že systémy fungují bez lidské obsluhy jen na základě vzdálené kontroly. Například systém I_Site, který jde tímto směrem, umožňuje dálkovou obsluhu našich zařízení. Z tohoto pohledu byl první krok učiněn, musíme se ale podívat na to, jaké další kroky budou následovat. To je otázka strategie. Česká republika je zemí průmyslu a jsme v něm relativně významní, ale nikoliv největší. Myslím tedy, že z Průmyslu 4.0 bychom si měli vybrat jen některé oblasti, a neřešit hned vše.
Co byste momentálně akcentoval pro Českou republiku?
Jednu z klíčových oblastí tvoří data a jejich správa a bezpečnost – návaznost od objednávky, přes výrobu, logistiku a zpátky k zákazníkovi. V tuto chvíli bychom si asi měli říci, že nebudeme stavět plně automatizované továrny. Měli bychom se zaměřit na aktuální praktické záležitosti a nezabývat se koncepty, které se dívají na budoucnost za dvacet a více let. Na to je podle mne čas. Jsem členem Czech Smart City Clusteru a věřím, že Toyota se jím stane také. Rád bych, abychom v této organizaci vytvořili pracovní skupinu pro Průmysl 4.0.
Proč právě v této organizaci zaměřené na chytrá města?
Protože většina továren se nachází v blízkosti měst, je součástí jejich infrastruktury, řeší se tam doprava, logistika i pohyb lidí. Věřím, že to dává smysl.
Mluvíme spolu na prezentační akci Toyota Demo Days, která zároveň připomíná 25 let společnosti na českém trhu. Jak si po čtvrtstoletí firma stojí?
Za pět šest let zdvojnásobila svou velikost. Jsme jedním z lídrů trhu a naším cílem je být číslo jedna. A Toyota Demo Days podporují pozitivní image naší společnosti a s tím jsou spojeny i principy Toyota, jež zaručují, že zákazník dostane tu nejlepší kvalitu.
Loňský rok byl pro segment manipulační techniky rekordní. Docházelo k výrazné obnově i vzniku nových flotil. Jak byl z tohoto pohledu rok zdařilý pro Toyotu?
Nemáme ještě čísla z trhu, ale jako společnost jsme zaznamenali dvouciferný růst v prodeji. Těší mne, že jde o vzestup napříč všemi aktivitami – neprodávají se jen vozíky, ale také systémy a roste zájem o servis.
Zdá se nám, že trh pořád pokračuje v dynamickém růstu. Pro nový fiskální rok plánujeme prodej vozíků na podobné úrovni jako vloni, ale je možné, že budeme růst v jednotkách procent, možná i o desetinu.
Čím toho chcete dosáhnout?
Být číslo jedna na trhu není jediný cíl. Chceme rozvíjet logistická řešení, a to nikoliv jen v jejich nabídce, ale také pomoci s implementací a instalací. Zaměříme se na to, abychom pro zákazníky byli podporou při nastavení jejich procesů. Prostředkem je Toyota Production System, který používáme ve svých servisech, máme s ním zkušenosti a jde o prověřenou záležitost.
Vidíte na trhu něco trendového, co se budete snažit reflektovat?
Jsem přesvědčen, že zákazníci hledají komplexní řešení. Jeden výrobek jim může dodat každý, dokážou si jej vysoutěžit a jsou v tom výborní. Chtěli bychom ale nabízet vyšší přidanou hodnotu. Naši zákazníci se rekrutují z firem, které vědí, co chtějí, mají dlouhodobé strategie a naše řešení na to velmi dobře pasují. I po našich obchodnících vyžadujeme, aby hledali typy klientů, kteří mají zájem odhalovat v logistických řešeních přidanou hodnotu. Tedy nejen manipulaci, ale vyšší úroveň efektivity, bezpečnosti a energetické úspornosti.
Budete měnit dealerskou síť?
Usilujeme o další rozvoj dealerské sítě a přejeme si, aby naši dealeři poskytovali služby a podporu na úrovni Toyoty. Měli by být prodlouženou rukou Toyoty.
Chystáte pro letošek nějaké produktové novinky či služby?
Novinky uvádíme na trh podle potřeby a nyní profitujeme zejména z produktů představených zákazníkům v nedávné minulosti, například z nové řady retraků BT Reflex nebo z nových čelních elektrických vozíků Toyota Traigo nebo spalovacích Toyota Tonero. Ale můžeme také představit některé vize do vzdálenější budoucnosti. Na Toyota Demo Days to byl například vozík, který místo výhledu mezi stožáry nabízí obrazovku, kam se přenáší čistý pohled před vidlicemi a částečně i pod nimi. Operátorovi to zjednodušuje práci. Bylo by možné to zakomponovat také do internetu věcí a čidla mohou přinášet signály z více vozíků. Jde zatím o koncepční záležitost, ale jsem přesvědčen, že tyto možnosti máme rozvíjet.
Internet věcí, rozšířená realita, automatizace či robotizace. Jak jsou na to připraveni lidé?
Už nyní využíváme vysoké míry spolupráce s roboty – vezměte jen v autě ovládání by-wire, navigace apod. Když si můj syn začal hrát s počítačem, bylo to pro něj naprosto přirozené. Podobně je dnes zcela běžné použití smartphonu, který nám pomáhá. Pro další a další generace se spolupráce s automaty stane naprosto přirozenou. Principiálně by tyto věci měly lidem pomáhat. A lidé by je měli používat jako běžné nářadí.
Na posledním LogiMATu bylo k vidění spoustu řešení, která využívají virtuální realitu. Nakolik jde o skutečný vývojový trend a nakolik jen o marketingové lákadlo?
Neměla by to být umělá realita pro umělou realitu. Věřím, že to může být nástroj. Máte třetí či čtvrté patro regálu, pak virtuální realita může usnadnit manipulaci se zbožím. Dneska už používáme vizuální prostředky pro takovou manipulaci, ale pokud se do budoucna zdokonalí, pak je to jen dobře. Na druhou stranu nechceme z lidí dělat roboty. Na to tam budou opravdové roboty, jež převezmou rutinní a únavné činnosti.
Jak z vašeho pohledu postupuje trend výměny olověných za lithium-iontové baterie? Můžete zmínit nové přírůstky flotil?
Ve společnosti jsem krátkou dobu, ale stihl jsem navštívit asi desítku zákazníků a musím říci, že všechny to zajímá. Nemůžeme zveřejnit podrobnosti, ale nyní se bavíme o projektech v počtu 20 až 40 vozíků s tímto typem baterie. Je to dokonce tak populární, že li-ion požadují i někteří zákazníci, kteří tuto technologii zcela nevyužijí. Dynamice trhu napomáhá i vzrůst ceny olova.
Toyota v Česku má dnes už zkušenosti s firmami, které na li-ionu jezdí více než čtyři roky. Jaké jsou dosavadní výsledky?
Všechny projekty minimálně potvrzují předpoklady, se kterými se do nich vstupovalo. Dokonce v případě MD logistiky byla návratnost rychlejší, než se kalkulovalo. Všude, kam jsme vozíky dodali, jsou benefity stejné – úspora energie, disponibilita vozíků, flexibilita, životnost baterie, dlouhé záruky. A z mého pohledu je tam ještě jeden aspekt, který se docela podceňuje. Nabíjení vozíků vyžaduje poměrně velkou energii. A energetika má problém se špičkami, „li-ionka“ je pak výhodná v tom, že špičku lze rozložit v čase, oříznout ji, aniž by baterie trpěla tím, že neproběhne kompletní nabíjecí cyklus. Při větším rozšíření takové flotily je možné zapojit vozíky do konceptu smart grids.
Zajímají se firmy s li-ion technologií více o dobíjení prostřednictvím fotovoltaiky?
V automobilovém průmyslu jsou vidět firmy, které jdou tímto směrem a jež se snaží vyrábět část energie lokálně. Je to integrální součást jejich energetického hospodářství. Například pobočka TMH v Nizozemsku má vykrytu energetickou potřebu celého skladu prostřednictvím fotovoltaiky.
Před několika dny skupina Toyota oznámila akvizici společnosti Vanderlande, která je významný hráčem na poli automatizace logistických procesů. Co to bude pro Toyotu znamenat?
Je to velmi zásadní strategické rozhodnutí pro celou společnost. Stále více se rozvíjí e-byznys, což ve zkratce řečeno znamená, že zatímco dříve jsme dodávali velké palety obchodníkům, kteří měli své zákazníky, dnes si spotřebitel objedná rovnou pro sebe. Logistika se bude částečně vyvíjet podobně jako JIT v průmyslu – něco si objednáte v určitém množství a dostanete to ve stanovenou dobu. Akvizice Vanderlande nám umožňuje tento trend zachytit.
Je český logistický trh připraven na produkci, kterou vyrábí Vanderlande?
Dovolil bych si zmínit názory profesora Cempírka, se kterým jsem mluvil na Toyota Demo Days. On zmiňoval, že česká logistika je relativně rozvinutá. Učinili jsme obrovský pokrok, a proto si myslím, že potenciál tu existuje. Na trhu fungují obchody, které jsou významné a obsluhují například celou střední Evropu. Ty mohou být potenciálními zákazníky.
Jaroslav Žlábek
Vedení společnosti Toyota Material Handling CZ převzal 1. února 2017. Posledních 20 let působil na různých pozicích ve společnosti Schneider Group. Během tohoto období zastával vedoucí pozice ve Francii a v Rakousku, své zahraniční působení zakončil v Polsku, kde v letech 2008–2011 řídil z pozice generálního ředitele polskou pobočku společnosti Schneider Electric. Kariéru ve skupině završil v letech 2012–2017, kdy působil jako generální ředitel ve společnosti Schneider Electric CZ v České republice. Jaroslav Žlábek je ženatý a má dvě děti. K jeho největším koníčkům patří lyžování, golf a cestování, které nejraději provozuje s celou rodinou.
Text: Stanislav D. Břeň
Foto: Petr Neckař