Stlačený zemní plyn (CNG) jako alternativní pohon automobilů zná jen 44 % lidí, zatímco o zkapalněném ropném plynu (LPG) už slyšelo 85 % obyvatel České republiky. Lidé ale alternativy benzínu a nafty často zaměňují. S ekologickými pohony si většinou spojují vyšší cenu vozů, nízký počet čerpacích stanic nebo omezené možnosti parkování. Za hlavní přínos označují levnější provoz a nižší emise. Ukázal to nedávný spotřebitelský výzkum provedený společností E.ON.
V současné době jezdí v České republice asi 14.000 vozidel na alternativní pohon CNG. Oproti stavu před deseti lety jejich počet podle Českého plynárenského svazu narostl třicetinásobně. „Měsíčně je registrováno asi 400 až 500 nových automobilů, z toho osobní a dodávková vozidla na CNG tvoří 2,35 %,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu.
Povědomí o alternativní dopravě se podle odborníků zvyšuje společně s tím, jak roste cena ropy. Za poslední tři měsíce zdražil benzín v průměru na 30 korun za litr, cena nafty narostla na 28,50 korun. CNG lze naopak u velké části plnicích stanic natankovat už za cenu 17 až 18 korun za kubík, což odpovídá zhruba jednomu litru benzínu.
Zatímco loni znalo CNG jako jeden z alternativních pohonů 32 % lidí, letos povědomí o ekologické alternativě vzrostlo o 12 % „Vozy na CNG se využívají především ve firmách s většími vozovými parky, případně s nimi jezdí živnostníci. Povědomí o autech na CNG zvyšuje i rozvíjející se sekundární trh s ojetými vozy, protože lidé v České republice nakupují převážně ojetá vozidla,“ dodává Petr Hrubý ze společnosti E.ON Energie.
Při nákupu vozidel sehrává stále větší roli operativní leasing, tedy pronájem vozu. Hlavním faktorem, který ovlivňuje výši splátek, není pořizovací cena vozu, ale zůstatková hodnota. „Ta se u vozidel s pohonem na CNG drží na vyšší úrovni než u klasických motorů, což vede k tomu, že finální splátka je nakonec u vozidla na CNG nižší než u benzínového nebo naftového motoru,“ vysvětluje František Filistein ze společnosti CB Auto.
Na trhu se stále objevují nová vozidla na CNG, která opouštějí závody předních automobilek. Například model Octavia ve výbavě Active 1,4 TSI o výkonu 81 kW, který jezdí na CNG, lze zakoupit za 448 900 korun. Benzínový model 1,4 TSI s výkonem 110 kW stojí o 16 tisíc korun méně. Za dieselový motor 1,6 TDI o výkonu 81 kW si naopak kupující oproti CNG o 4 tisíce korun připlatí.
Zájem o CNG mezi veřejností zvyšuje nejen zajímavá cena, ale též rozvoj sítě plnicích stanic, kterých je v České republice k dispozici už 124. Jejich počet meziročně vzrostl téměř o 50 % a další se plánují. Mezi posledními zahájily provoz například stanice v Brně, Jičíně nebo Trutnově. V zemích Evropské unie je asi 3300 CNG stanic. V České republice probíhá, ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, nejdynamičtější výstavba. „Do roku 2020 bude v provozu více než 200 veřejných stanic. Tím se zvýší i potenciál pro leasing CNG vozidel,“ dodává Jiří Šimek.
Minimálně jeden typ netradičního pohonu aut dnes využívají asi 3 % českých firem. V dohledné době ho plánuje zavést dalších 8 % podniků. S rozvojem sítě CNG stanic lze očekávat, že zájem poroste rovněž u veřejnosti a lidé začnou ekologické varianty benzínu a nafty více rozlišovat. Tento trend lze přitom pozorovat už dnes. „Až s rozšířením sítě plnicích CNG stanic byla tato ekologická alternativa tradičních pohonů zvýrazněna,“ domnívá se Petr Hrubý.
Podle Františka Filisteina má nyní zájem o vozy s pohonem na CNG stoupající křivku. „Jak se síť čerpacích stanic rozrůstá, pozorujeme zvýšenou poptávku i z řad soukromých zákazníků,“ dodává. A další nárůst zájmu o alternativní dopravu odborníci očekávají. „Rozevírají se totiž cenové nůžky mezi tradičními a alternativními pohony. Například se Škodou Octavií na CNG je možné ujet kilometr za cenu 0,90 korun,“ uvádí Petr Hrubý.
Odhadovat budoucí vývoj ceny kapalných paliv je obtížné, ale plyn je jako komodita stabilnější než ropa a celosvětové zásoby zemního plynu jsou celkově též větší než u ropy. Spotřeba CNG v České republice každoročně narůstá a podle údajů Českého plynárenského svazu dosáhla loni 43,6 milionů kubíků.