Letos v červnu vaše společnost uspořádala 16. ročník konference Trendy automobilové logistiky (TAL). Jaké jsou hlavní současné trendy v této oblasti a co lze očekávat do budoucna?
Hlavním tématem mezinárodní konference TAL byla iniciativa pod názvem Industry 4.0. Nezvolili jsme jej náhodou. Industry 4.0 je nejen moderním a často diskutovaným pojmem, ale cítíme v něm také silný potenciál růstu. Hlavním nositelem myšlenky čtvrté průmyslové revoluce je Německo, v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, která tak reaguje na rostoucí asijskou konkurenci v průmyslu. Očekávání od konceptu Industry 4.0 jsou veliká. Během 10 let se plánuje jen v SRN nárůst produktivity v šesti vytipovaných odvětvích o 23 %. Mezi perspektivní oblasti patří rovněž automobilový průmysl. Pro společnost AIMTEC je německý trh v čele s automobilových průmyslem velmi důležitý. V zahraničí generujeme 53 procent obratu, z toho většinu právě v SRN. Jsme si jisti, že inteligentní a pomocí internetu propojená síť objektů, strojů, lidí a ICT systémů bude dalším velkým krokem v rozvoji průmyslové výroby.
Vrátím-li se k současným trendům v automobilové logistice, tak se neustále zvyšuje počet variant finálních výrobků. Zákazník požaduje auto na míru, totálně personifikované podle sebe. Zároveň ho chce mít rychle, levně a funkční. To klade na výrobce vysoké nároky. Musí být schopni vyrábět každé auto jiné než předchozí. Musí dramaticky snižovat velikost výrobních dávek v celém řetězci, s tím je ale spojeno zvyšování nákladů. Proto jejich odpovědí, která se bude dále rozšiřovat, je modularizace. Naše firma zasahuje do oblasti just-in-sequence, tj. dodávky nejen na čas, ale i v určitém pořadí (sekvenci). Nadále poroste procento dílů dodávaných tímto způsobem a také je bude třeba dodávat z větší vzdálenosti. Důležitost logistiky rozhodně poroste, protože bude muset pro výrobu vše připravit. K tomuto kroku pokročilé informační technologie nejen významně pomohou, ale lze říci, že bez nich to nepůjde.
Na zmíněné konferenci se hovořilo i o dalších aktuálních tématech. Které to byly?
Na konferenci TAL jsme představili i další moderní technologie, jako je internet věcí nebo rozšířená realita. Všechny tyto pojmy, které jsou mediálně zajímavé, mají z našeho pohledu jedno pojítko, a tím je automatizace. Konkrétně jde o automatizaci výroby, logistiky a integraci. Cílem automatizace je odstranit přirozené nedostatky člověka, ale nikoli pracovníka jako takového. Někdy je to prezentováno tak, že se jen „ušetří“ mnoho lidí. To podle nás není správná cesta. Role člověka je naprosto nezastupitelná a vždy budou vznikat nestandardní situace, které nelze dopředu odhadnout a správně popsat. Na ně bude člověk schopen zareagovat lépe a rychleji než jakýkoli stroj nebo automat. Již nyní existuje v logistice řada plně automatizovaných řešení, například regálové zakladače či sklady jako takové. Vedle toho existují poloautomatická řešení, která jsou výrazně levnější a flexibilnější. Když se něco pokazí, stále je důležitý člověk, který převezme kontrolu, a proces může pokračovat. Příkladem jsou třeba poloautomatické zakladače, kde systémový vozík jezdí po kolejích. To, kam jede, jakou rychlostí, pro kterou paletu, vše řídí automat. Vozík lze v případě potřeby kdykoli přepnout a může ho řídit člověk. Domnívám se, že cesta stoprocentní automatizace by byla za cenu výrazného snížení flexibility, což není cílem výrobních podniků.
Nedojde podle vás k plné automatizaci ani v delším časovém horizontu?
Automat bude vždy navrhovat člověk, který je nedokonalý. Nikdy jej nebude schopen vytvořit za všech okolností stoprocentně funkční. Můžou nastat situace, které se nepředpokládaly. V těchto případech nastupuje mozek, který je umí vyřešit lépe než algoritmus. Naším úkolem je vymyslet systémy tak, aby si s tím uměly poradit a dokázaly dodat správnou informaci ve správný čas na správném místě jak člověku, tak stroji. Tedy tomu, kdo daný proces v danou chvíli řídí.
S Industry 4.0 souvisí i možnost efektivnější komunikace mezi jednotlivými subjekty. Na trhu působíte současně jako významný poskytovatel řešení v oblasti EDI komunikace. Jak zde vidíte současnou situaci, respektive klíčové trendy?
Patrně nejdůležitějším trendem v dané oblasti je, že EDI komunikace jako B2B se prolíná s integrací obecně. Dlouhou dobu tvořily komunikace a integrace oddělené světy. Komunikace ve smyslu, že obchodní partneři si vyměňují obchodní data. Integrace v pojetí, že aplikace si vyměňují informace. Nyní se oba tyto světy prolínají a spojují, což vytváří úplně nový trh, který je obrovský. Tím se dostáváme zpátky k revoluci, o níž jsme už mluvili. Všechny specializované systémy budou nejen ve světle Industry 4.0 stále propojenější a v tom je pro nás nedozírný potenciál.
Zároveň se EDI stále více rozšiřuje i do menších firem. Ty velké již tímto způsobem komunikují, ať už jde o sektor automotive nebo retail. Rozdíl tam samozřejmě je. Menší firmy chtějí třeba jen určitou část řešení, které naše firma dosud byla zvyklá implementovat v plné šíři. Stačí jim vyměňovat si se svým zákazníkem například pouze objednávky. Reagujeme na to tím, že jsme naše „velké“ řešení, které používá např. Volkswagen, upravili a poskytujeme jej v cloudu. Je to mnohem rychlejší, levnější řešení nejen pro menší firmy. Naopak velké firmy již EDI používají řadu let a řešení mají vybudovaná tak složitá, že jakákoli změna či rozšíření, zvlášť když jde o korporaci, trvá velmi dlouho. Než se požadavek na změnu dostane z určité pobočky (země) až na firemní IT centrálu, trvá nezřídka měsíce. I velké firmy si proto u nás toto cloudové řešení kupují – třeba jen na část komunikace nebo na omezenou dobu.
Liší se nějak výrazněji rozšíření EDI podle segmentů?
V Česku je to jednoduché – vede automotive a retail. Dokonce i dodavatelé EDI řešení se v zásadě takto dělí, například naše společnost se specializuje na automobilový průmysl, jiné firmy jsou specialisty na maloobchod. V Německu je již poměrně běžné, že EDI se ze segmentu automotive rozšiřuje i do ostatních oblastí výroby včetně strojírenství. V České republice je něco podobného zatím v plenkách, ale je zde potenciál pro další růst. A samozřejmě nelze opomenout rychle rostoucí trh e-shopů, jejichž způsob fungování je podobný retailu.
Otázky kladl: David Čapek
Foto: AIMTEC