Nová legislativa jako nová příležitost

Prvního prosince uplynul rok od doby, kdy vstoupil v platnost nový zákon o značení lihu. Přinesl několik zásadních změn v oblasti evidence, hlášení na celní úřady a skládání finančních kaucí.

Opatření mělo zdánlivě pouze administrativní charakter. Někteří logističtí provideři totiž dokázali využít tohoto momentu i obchodně. Ne všichni poctiví obchodníci s alkoholem měli nebo mají pět milionů korun volných finančních prostředků pro složení kauce na celním úřadě. „Zde jsme ucítili příležitost, jak rozšířit poskytování našich logistických služeb. Pro náš daňový sklad jsme složili kauci pět milionů korun na značení lihu. V tom je přidaná hodnota naší logistické služby,“ konstatuje Pavel Bělohlávek, manažer logistiky O. K. Trans Praha.

Prakticky to probíhá tak, že obchodník s alkoholem nakupuje a prodává a logistický partner mu zajišťuje kompletní logistický servis včetně reportování na celní úřad, objednávání a evidence kontrolních pásek, financování kauce a spotřební daně. Denně odesílá na celní úřad hlášení o prodaném množství alkoholu včetně všech povinných údajů. Nutnost denních hlášení však přiměla podobně uvažující firmy k investicím do IT systému, který zprávy generuje automaticky.

Nový zákon přinesl i to, že se velmi zvýšil počet typů kontrolních pásek. Každý stupeň alkoholu a každý obsah lahve má svůj specifický kolek. „Pro kontrolu prodeje a poctivosti prodejců je to určitě dobře. Ovšem administrativa a evidence kolkového hospodářství mnohonásobně narostla,“ podotýká Pavel Bělohlávek. Podle Radoslava Príhody, warehouse & customer service managera společnosti FM Logistic, se lze často setkat s nedostatečným povědomím zákonodárců a odborných institucí: „Neodlišují malé provozy a výrobny od logistické služby, kde jsou jiné postupy, časy, četnosti i chyby. Poskytovatel logistických služeb musí například hlídat, aby zaevidoval příjem po půlnoci, protože tak by formálně vzniklo porušení evidenční povinnosti provozovatele skladu.“ I v případě logistiky lihovin se projevuje nešvar známý z jiných oborů, a to jsou odlišné nároky místně příslušných celních orgánů na technické vybavení, komplexnost datových údajů, IT řešení, ochranu skladu, evidenci osob či hloubku kontrolních činností.

Legislativa ovlivnila způsoby skladování lihovin

Ke specifikům logistiky alkoholu letos přibyla povinnost mít v takzvaných daňových skladech kamerové systémy, jež jsou on-line napojeny na celní úřad, aby byla možná kontrola zboží a kolků i dálkově. „Celní úřady tak mají možnost sledovat veškeré manipulace se zbožím, copackingové aktivity či kolkování zboží. Stejně tak musí být kamerové systémy umístěny i přímo u výrobní linky a v celém výrobním závodě,“ říká Roman Šimák, manažer logistiky společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka. Nové legislativní povinnosti zasahují do celého dodavatelsko-odběratelského řetězce a projevují se až na úroveň prodejních forecastů, na jejichž základě se vypracovávají analýzy výroby či dovozu a následně zajištění objednávání kolků, jejich evidence a reportingu na celní úřady.

Nakládání s alkoholem ve skladech nebo při dopravě má ovšem i svá obecnější specifika. „Specifické na logistice alkoholu je například to, že jde o výrobky ve skle, které vyžadují šetrnější zacházení. Alkohol proti jiným produktům navíc vyžaduje lepší způsob zabezpečení a pojištění,“ říká Josef Nedorost, manažer logistiky společnosti GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries.

Logistiku alkoholu je třeba rozdělit na dvě skupiny: tichá a perlivá vína a tvrdý alkohol. Vína vyžadují skladování v teplotním režimu, tvrdý alkohol nikoliv. Lihové nápoje v prodejních baleních jsou považovány v obchodě za potravinu. Tím jsou dány požadavky na trasovatelnost, evidenci, čistotu a úklid ve skladě (včetně dokumentace o provedení), řešení škůdců nebo plánování nákladů na udržování. „Požadavky na skladovací teplotu většinou nejsou specifikovány s odkazem na požadavky výrobců. Mnozí vlastníci v pozici kupujících či zákazníků-logistiků požadují na poskytovateli certifikované standardy alespoň ISO 9001, velmi často IFSL. Zákaznické audity a spoluúčast při inventurách (i pracovníků celní správy přímo fyzicky) se staly standardem,“ přidává své zkušenosti Radoslav Prihoda.

Stále více se i v České republice prosazují některé novinky, dříve používané až na výjimky pouze v zahraničí. „Patří mezi ně například používání slip sheetů pro přepravu zboží v kontejnerech a vykládka zboží z kontejnerů pomocí běžných manipulačních vozíků za použití speciálních nástavců určených pro vykládku,“ vyjmenovává Roman Šimák. Pro lepší fixaci nákladu a jeho zabezpečení – zejména pro přepravu alkoholu ze zahraničí – se často používají speciální nafukovací bagy. Pro sledování nákladu se obvykle nasazuje GPS, což umožňuje sledovat status přepravy on-line.

Synergie napříč skupinami fungují

Na českém trhu působí hned několik výrobců nebo distributorů, kteří tvoří větší skupiny nebo k nim náležejí. Na místě je tedy otázka, jak se projevují logistické synergie. „Logistické synergie se uplatňují zejména při dovozu zboží ze zahraničí. V Pernod Ricard se dlouhodobě snažíme o co nejlepší úroveň poskytovaných logistických služeb zákazníkům. Stejně tak usilujeme o efektivní snižování zásob,“ říká Roman Šimák a dodává: „Z těchto důvodů máme například organizované dodávky ze zahraničí společně i pro slovenskou pobočku Pernod Ricard, což nám umožňuje plné vytížení kamionů/kontejnerů u importovaných značek (z těch největších jsou to především irská whiskey Jameson, skotská whisky Ballantine’s, kubánský rum Havana Club a další) a následně rozložení zásob na centrálních skladech v obou zemích v menších objemech.“ Podobně funguje i organizace souvisejících copackingových aktivit. Do budoucna se chce Pernod Ricard zaměřit na objednávání vybraného produktu jednou ze zemí, z níž se bude následně dodávat dalším zemím v regionu. Ve firmě mají spočítáno, že je to efektivnější, než kdyby si každá země objednávala zboží sama pro sebe.

Kolky a dárkové příbaly si občas nerozumějí

Alkohol představuje jednu z produktových kategorií, kterou zatěžuje velký objem copackingových aktivit (vše musí probíhat v daňovém skladu). „Časté jsou akce 1 + 1, obecně lze říci, že objem příbalů a copacku se poměrně výrazně zvyšuje,“ podotýká Petr Václavek, jednatel společnosti MP-sped. Tlak na poskytnutí dárkových balení nebo speciální multipacků rok od roku roste. Obchodníkům se osvědčilo, že zejména v období, kdy lihoviny slouží mj. jako dárkový předmět, táhnou příbaly se skleničkami. „Veškeré služby typu balení si zajišťujeme sami,“ říká Josef Nedorost a dodává: „Samotné kolkování probíhá ve vlastním daňovém skladu v Prostějově,“ čímž naznačuje, že copacking má nejen marketingové, ale také legislativní konsekvence.

Kolek musí být umístěn na hrdle lahve tak, aby při otevření došlo k jeho nenávratnému poškození a nemohl se dostat zpět do oběhu. „Z hlediska kolkování to není vůbec jednoduchá záležitost – vlivem legislativy například musí být kolek a jeho kód vždy dobře viditelné, což v případě příbalů se skleničkami dělá občas problémy,“ upozorňuje Roman Šimák.

Poskytování služeb typu VAS podle Radoslava Prihody ovlivňuje požadovaný vztah vlastnictví ke zboží: „Okolkovat v daňovém skladu poskytovatele logistických služeb zboží, které je ve vlastnictví dovozce, kolky tohoto dovozce, je značně komplikované. Předpokládá to dodávku zboží na AAD s místem určení na daňový sklad logistika, který nesmí kolkovat kolky jinými, nežli jsou kolky vlastníka zboží (dovozce). To je ale pouze jednoduchá služba etiketování, není to komplexní logistika pro zákazníky; logistik nemůže, a tedy ani nepřidává žádnou významnou přidanou hodnotu.“ Z toho vyplývá, že vlastník zboží, tedy dovozce, musí mít povolení kolkovat, zajistit vlastními silami dovoz, vlastní kolky atd., což vede k dalšímu roztáčení spirály související s povoleními, registracemi a zárukami.

Tvorba promobalení či multipacků je prakticky možná pouze po okolkování a okamžitém zdanění dílčích komponent před copackingovými operacemi. Totéž platí pro dárková balení. „Pokud byste chtěli před zdaněním vytvořit dárkový balíček se dvěma rozdílnými alkoholy, musel by vzniknout nový produkt v systému hlášeném předem celnímu úřadu, s úplnými údaji ve vašich kmenových datech včetně hmotnosti lihovin či obsahu alkoholů,“ vysvětluje Radoslav Prihoda.

Sledování RFID nebo NFC zatím minimálně

Alkohol obecně patří mezi produkty, které mají vyšší hodnotu; proto by zde byla na místě i vyšší úroveň zabezpečení – a to jak proti krádežím, tak proti padělání. To lze zajistit RFID nebo NFC tagy. I když mají oslovené české výrobní nebo distribuční firmy nastaveny procesy dohledatelnosti nebo poskytují na láhvi další informace pomocí rozšíření viněty či návleků na hrdlo, do RFID nebo NFC se zatím nikomu moc nechce. Již zmiňovaná změna legislativy přinesla i to, že výrobky musí být značeny EAN a většinou jsou čárovým kódem poznamenány už z výroby. Pouze v případě archivních vín či koňaků, které se obvykle neobchodují po paletách, může logistický partner oprávněný GS1 generovat a umístit kódy přímo na jednotlivé kartony nebo láhve.

Podle Petra Václavka jsou RFID nebo NFC tagy budoucností celého byznysu s alkoholem: „Je to jasný trend, díky němuž odpadne spousta zbytečných mezičlánků. Už by to mělo dávno fungovat.“ Radoslav Prihoda jde v komentáři ještě dál: „I přes deklaraci státní správy, že toto je řešení pro sledování ilegálních praktik v oblasti lihovin, nejsou ani čipy RFID, ani NFC zatím výrobci v ČR šíře zavedeny – znamenají náklady a pro výrobce i větší logistiky pracující s většími objemy nejsou zatím prakticky využitelné.“ I v jiných zemích je označování těmito prvky zcela sporadické. Důvod spočívá i v relativně malém dosahu signálu čipů RFID, NFC sledování na dálku neumožňují vůbec. „Racionální význam mohou tyto prvky mít až při vlastním maloprodeji spotřebitelských balení či právě pro trasovatelnost dílčího výrobku pro účely boje s ilegálním obchodem s lihovinami,“ dodává Radoslav Prihoda a přisazuje: „Masovější využívání jako u průmyslového zboží zatím nejspíš nehrozí.“

Článek připravil Stanislav Břeň.