Odpůrce splavnění Moravy do Kroměříže, předseda občanského sdružení Egeria, Miroslav Mach, považuje vybudování plavební komory na již existujícím jezu Bělov za nesmyslné: „Morava není Dunaj a bylo by ji třeba lodím hodně přizpůsobit. Kácením břehových porostů, bagrováním a opevňováním koryta. To v podstatě omezuje možnost budoucí revitalizace řeky, její návrat do přirozenějšího stavu.“
Investiční záměr, který připravilo Ředitelství vodních cest ČR, je s tímto tvrzením v rozporu. Podle mluvčího ŘVC Václava Straky není v dokumentu o žádném kácení břehových porostů, bagrování a opevňování koryta mimo místo výstavby plavební komory a přístaviště v Kroměříži ani zmínka.
Co řeku čeká
V rámci zajištění dostatečné plavební hloubky bude dle dokumentu provedena pouze měkká prohrábka dna řeky na území města Kroměříž v délce 790 m. Prohrábka podle Straky navíc pomůže v případě povodní, neboť koryto řeky bude mít větší kapacitu a hladina tak nedosáhne obvyklých výšek. Zbylých 11,74 km je již dnes plně splavných.
Současný šéf ŘVC ČR Jan Skalický k tomu říká: „Každý, kdo se někdy byl podívat na řeku mezi Otrokovicemi a Kroměříží, moc dobře ví, že koryto řeky je už dávno zregulované. Navíc již nyní by zde mohly lodě volně plout, protože se jedná o vodní cestu ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. My pouze chceme umožnit lodím překonat stávající jez Bělov, na kterém chybí plavební komora.“ A dodává „Pokud bude mít kdokoliv zájem o konstruktivní dialog, rád ho uvítám u nás na ŘVC a detailně ho seznámím s projektem, s biologickými výzkumy i ekologickými opatřeními, která budeme realizovat.“
Jaká je ekologická zátěž zesplavnění?
Výzkumy ichtyologů potvrzují, že lodní provoz naopak způsobuje provzdušňovaní vody, což je prokazatelně pro život ryb pozitivní. Výzkumy probíhaly dokonce i přímo na Baťově kanále. Plavební komora navíc umožní rybám jejich migraci přes jez, což dnes nemohou. Ing. Skalický to komentuje slovy: „Neni to teorie! Migrace plavební komorou prokazatelně funguje, byť třeba méně, než speciálním rybím přechodem.“
Podle odpůrců jde jen o atrakci za 180 milionů korun z kapes daňových poplatníků a plýtvání penězi. Trochu jiný náhled na věc mají zastupitelé Kroměříže, Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě i podnikatelé a všichni, kterým rozvoj plavby přináší práci. V loňském roce se na Baťák totiž přijelo svézt lodí na 80 000 návštěvníků. Plavební komora Bělov bude mít rozměry 38,5 x 5,3 m. Tedy stejné rozměry jako plavební komory mezi Otrokovicemi a Rohatcem. Tím je limitována i maximální velikost lodí, které vodní cestu mohou využívat.