Podle nové definice Evropské unie pro základní dopravní koridory jsou nově děleny dopravní tahy na core (základní) a comprehensive (globální). Projekty na vybudování základních dopravních tahů mohou čerpat finance z unijního fondu Connecting Europe Facility a to je také důvod, proč chce ministerstvo dopravy šedesátikilometrový úsek do ústředního kruhu projektů TEN-T zařadit.
Foto: Mostly Dans, www.flickr.com (CC)
Podmínkou pro čerpání peněz však je dodržení termínu dokončení stavby nejpozději v roce 2030. Právě kvůli tomu se ministerstvo nechce pouštět do většího projektu, bojí se totiž, že by při potenciálním nedodržení termínu muselo peníze vrátit. Po zkušenostech s nekonečně se vlekoucí stavbou D8 také ministerští úředníci vědí, jak moc se může zkomplikovat stavba vedoucí skrz České středohoří.
Z Brna do Prahy jen za hodinu
Nápad vybudovat vysokorychlostní trať pouze na úseku do Lovosic se setkal na hospodářském výboru poslanecké sněmovny s kritikou. Podle poslanců z různých politických uskupení se jedná o polovičatý krok, kvůli kterému bude Česká republika brzy v tomto ohledu pokulhávat za zbytkem Evropy. Další české rychlostní tratě totiž zůstanou zařazené ve skupině globálních dopravních tahů, jejichž dokončení je plánováno na rok 2050.
Vysokorychlostních tratí by mělo do tohoto termínu vyrůst několik set kilometrů. Jedním z velkých problémů u těchto typů dopravních staveb však je jejich cena, která se pohybuje okolo 600 milionů za kilometr tratě. Zrychlení spojení mezi východem a západem by však bylo podstatné. Například na plánované trati VRT1 z Prahy do Brna by se cestovalo rychlostí až 300 kilometrů v hodině, tudíž by taková cesta měla vždy trvat maximálně hodinu.