Výraz audit pochází z latinského jazyka, kdy „audió“ znamená „poslouchat“ nebo „slyšet“. Auditor tedy „naslouchá“ problémům, v našem případě logistickým.
Vykonávání auditu je možné vysvětlit jako mapování situace za předpokladu určitého standardu či legislativního předpisu, se kterým je stav daného vyšetřovaného systému porovnáván.
Neexistence logistického standardu, např. ve smyslu norem řad ISO pro management kvality, však logistický audit samozřejmě nevylučuje.
Cíle logistického auditu:
a) Posouzení stavu a výkonu systému řízení logistiky vzhledem k souboru logistických funkcí tak, jak jsou vymezeny v rámci toho kterého oboru logistiky.
b) Definice zadání pro uskutečnění takové posloupnosti změn v oblasti logistiky, která povede ke zvýšení výkonu logistického systému a umožní tak auditované společnosti dosáhnout vyšší úrovně konkurenceschopnosti.
Obecné cíle mohou být specifikovány dle konkrétních logistických potřeb; například směrem k logistice výroby, k problematice supply chain managementu, k úlohám skladování a manipulace nebo i k související oblasti managementu kvality apod. Shoda v tom, jaký účel má logistický audit splnit, je jistě nezbytná a je-li to nutné, může být pro vyjasnění cílů auditu zorganizován krátký úvodní logistický seminář pro vrcholový management.
Rozsah logistického auditu je pochopitelně závislý na velikosti organizace a na produktové a procesní složitosti její činnosti. Provedení logistického auditu spočívá především v jeho velmi pečlivé přípravě a organizaci. Následuje série interview a souvisejících návštěv v provozech firmy spolu se studiem disponibilních informačních materiálů. Výsledky auditu jsou posléze dokumentovány, předloženy k ověření a připomínkování vybraným manažerům auditované společnosti a nakonec prezentovány před jejím vrcholovým vedením.
Analogicky ke stanoveným dvěma okruhům cílů logistického auditu jsou sestavovány a dokumentovány následující dva základní výstupy:
- Zpráva z logistického auditu.
- Zadání pro projekt logistických změn.
„Zadání pro projekt logistických změn“ obsahuje části, které jsou obvyklé pro následnou doplňující analýzu procesů a návrh realizace příslušných logistických prvků, splňujících požadované logistické funkce. Může být členěn následovně:
- identifikace projektu
- cíle projektu
- specifikace změn
- organizačně-technické zabezpečení
- harmonogram realizace změn
- hrubý rozpočet realizace změn
Uskutečnění projektovaných změn lze dosáhnout formou řešení individuálních úloh k tomu určenými odborníky, organizací vzdělávání a workshopů, eventuálně realizací dalších projektů (či subprojektů) v souvislosti s ostatními funkcemi celofiremního systému řízení.
Logistický audit sám o sobě nevyřeší již vyvstalé nebo očekávané úlohy, před kterými firma v oblasti logistiky stojí. Není také ale pouhým konstatováním stavu bez ohledu na cesty, vedoucí k jeho pozitivní změně. K otázkám „CO“ je potřeba měnit dodává audit také základní odpovědi na otázky „JAK“, „KÝM“, „KDY“ a „ZA KOLIK“ je příslušná změna uskutečnitelná. Zkušenosti z již provedených logistických auditů ukazují, že tato forma vstupu do problematiky aplikace logistického managementu je v poměru cena/užitek velmi efektivním a ekonomicky opodstatněným produktem logistické poradenské služby.
Čerpáno z materiálů Akademie produktivity a inovací. Autor: Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., PQL poradenství pro kvalitu a logistiku, s.r.o.