Zásadní nástup elektromobilů v silniční dopravě se očekává po roce 2020 a připravují se na něj automobilky i elektrárenské firmy. Že to bude evoluce, nikoli revoluce, je přesvědčen proděkan Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT doc. Ing. Pavel Mindl, CSc., specializující se na automobilovou elektrotechniku a elektroniku.
Čisté elektromobily se již nyní mohou uplatnit hlavně při místním provozu ve službách, obchodu a obdobných oborech. Programem Futur/e/motion se na rozvoji a prosazování elektromobility v tuzemsku významně podílí energetická společnost ČEZ.Běžný řidič, který nechce mít omezený akční rádius, si bude zvykat na hybridní pohony. Spojují výhody elektromotorů, především provoz bez emisí škodlivin a skleníkových plynů, s přednostmi spalovacích motorů, v první řadě existující infrastruktury a vysoké koncentrace energie v palivu.Mluvit o konci tradičních pohonných jednotek však nechce prorektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil. Tvrdí, že jejich vývojový potenciál zdaleka ještě není vyčerpán. Navíc dokáží současné rafinérie zpracovávat i tzv. syntetickou ropu: „Řízenou oxidací se zemní plyn nebo biomasa, případně uhlí zplynuje. Vzniklý syntézní plyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku, se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí, v Česku v případě uhlí třeba i stop radioaktivity. Tento plyn se pak na vhodném katalyzátoru přemění Fischerovou-Tropschovou syntézou na tzv. syntetickou ropu,“ vysvětluje Pospíšil.
Vodík spíše jako energetické medium pro palivové články
Vodíkové hospodářství vytkl v roce 2003 jako cíl Spojených států tehdejší prezident Bush. Po téměř desetiletí je stejně daleko tehdy – neexistuje infrastruktura, řeší se problémy se skladováním. Spalování vodíku vyrobeného elektrolýzou nedává, zejména s ohledem na běžný energetický mix, z ekologického hlediska smysl. A tak perspektivu má spíše využití vodíku pro přenos energie v palivových článcích. „Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme. Problémy přechodu na vodíkové hospodářství mají především ekonomický charakter,“ prohlašuje český odborník v oboru palivových článků Zdeněk Porš.
„Mobilita lidí a zboží hraje hlavní roli v životě každého jednotlivce a vytváří zásadní podmínky pro fungování našeho hospodářství. Rámcové podmínky pro mobilitu budoucnosti však provází celá řada nejistot,“ konstatuje nejnovější studie mnichovského Ústavu pro výzkum mobility o perspektivách do roku 2030.
Přednosti a nevýhody automobilových pohonů
Spalovací motory
+ vyzkoušená a ověřená technologie
+ vybudovaná infrastruktura
+ zdroje nejméně na několik desetiletí
– znečišťování ovzduší, ohrožení zemského klimatu
– relativně nízká účinnost
– ropa a zemní plyn hlavně v neklidných oblastech
Elektromotory
+jednoduchá a čistá technologie
+ vysoká účinnost v provozu
+ tichý chod, nulové emise
– infrastruktura se teprve buduje
– cena a omezená využitelná hmotnost
– ekologické přínosy minimalizuje energetický mix
Hybridy
+ minimalizují zápory spalovacích a elektrických motorů
– cena
Vodík (spalování, palivové články)
+ jednoduchá a čistá technologie
+ vysoká účinnost v provozu
+ tichý chod, nulové emise
– infrastruktura se teprve buduje
– energeticky náročná výroba paliva (nosiče energie) a jeho skladování
– ekologické přínosy minimalizuje energetický mix
Alternativy (v úvahách)
· nové zdroje energie (obnovitelné, atomové…)
· zásadní změna formy mobility (hromadná přeprava, omezování)
Kontakty:
Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc., tel.: 224 352 153, mindl@fel.cvut.cz
Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc., tel.: 220 443 215, Milan.Pospisil@vscht.cz
Další informace:
Hlavními spotřebiteli primárních energetických zdrojů jsou elektrárny (33 %), doprava (25 %), průmysl, zemědělství a domácnosti (42%).
Pramen: Masarykova univerzita
Podíl primárních zdrojů na světové spotřebě energie
Ropa 35 %
Uhlí 30 %
Plyn 25 %
Atomové jádro 6 %
Voda 4 %
Pramen: VŠCHT