Už je to přibližně rok a čtvrt od požáru, který v papírenské společnosti založil bývalý zaměstnanec dodavatelské firmy. Plameny kompletně zničily sklad hotových výrobků, včetně dvoutýdenní produkce. Celkové škody se vyšplhaly na přibližně 20 mil. eur. Pár hodin po požáru se tehdy ve firmě sešel krizový štáb, který musel situaci okamžitě řešit, aby dokázal zabezpečit výrobu a uspokojit objednávky zákazníků. Společnost Metsä Tissue má 450 zaměstnanců a vyrábí toaletní papír, kuchyňské utěrky, ubrousky a papírové kapesníčky.

Výrobu v továrně se podařilo obnovit za tři dny

Sklad hotových výrobků, který shořel při požáru v neděli 22. března 2008, měl kapacitu zhruba 22 000 palet a byl téměř plný hygienických potřeb. Šlo přibližně o dvoutýdenní produkci továrny. Firemní požárníci oheň zaregistrovali v 19.00 a do minuty zasáhli. K hašení bylo nakonec nasazeno celkem třicet požárních vozů a stovka hasičů z celého žilinského regionu. Přesto se oheň podařilo zlikvidovat až po 23. hodině. Nikdo nebyl zraněn a oheň se díky protipožárním stěnám nerozšířil na další budovy.
Výroba byla následně obnovena během tří dnů. „Navzdory tomu, že šlo o úplně neočekávanou situaci, museli jsme ji řešit okamžitě a velmi pragmaticky,“ vzpomíná Branislav Sluka, manažer logistiky společnosti Metsä Tissue. Výroba nebyla požárem postižena, ale narušené byly logistické procesy a firma neměla sklad, do kterého by uskladnila hotové výrobky.
Sestavený krizový štáb, který zahrnoval nejen management společnosti, ale i logistiku a plánování, v první řadě musel určit, co vyrábět, aby se pokryly hlavní požadavky zákazníků. S dodávkami významně pomáhaly i sesterské výrobní podniky Metsä Tissue v zahraničí. Žilinská firma disponuje navíc i distribučním skladem pro západní Evropu v Domažlicích, který byl naplněný, takže dodávky do Německa a Dánska probíhaly bez problémů.

Zákazníci projevili velké pochopení pro nečekanou situaci

Metsä Tissue je však také významným producentem privátních značek pro obchodní řetězce, což byla jedna z priorit rozbíhající se výroby. „Naši zákazníci situaci přijali obdivuhodně a projevili nám velké porozumění. Sice se živě zajímali o dohodnuté objednávky, ale neuplatňovali vůči nám žádné pokuty, resp. penále za zpožděné dodávky,“ vysvětluje Zsolt Tóth, viceprezident supply chain pro CEE společnosti Metsä Tissue.
Vznikla však neočekávaná situace – mezi lidmi se rozšířila fáma, že bude nedostatek toaletního papíru, jehož výrobcem je právě žilinská Metsä Tissue. To vedlo k hromadnému vykupování tohoto papírového produktu. „Okamžité plány se tedy musely přehodnocovat i kvůli takovým vlivům. Nakonec byla přijata dohoda, podle které budou do konce května uspokojeny všechny požadavky zákazníků a taktéž připravené sklady,“ říká Zsolt Tóth. Plán se přitom podařilo splnit a zásoby dosáhly stejného množství jako před požárem. Problém byl však v tom, že zásoby nebyly optimálně nastavené podle sortimentu, a tak se firma dostala v některých segmentech až 25 % nad historické zásoby. Další měsíce se proto firma věnovala optimalizaci.

Žilinský region má omezenou nabídku kvalitních skladů

Největším problémem, před kterým však stál krizový management firmy a obzvlášť oddělení logistiky, bylo zabezpečit dostatečně velké a zároveň všem normám odpovídající sklady. „V té době to byl v Žilině velký problém, ale v průběhu pár dní se to podařilo. Ne však přímo v Žilině,“ konstatuje Branislav Sluka. V Považské Bystrici, která je od Žiliny vzdálená 30 km, firma našla sklad s plochou 5500 m2. To ani zdaleka nepokrývalo potřeby papírny, ovšem logistikům Metsä Tissue se v Považské Bystrici podařilo najít druhý podobně velký sklad. Stále to však bylo málo, a tak papírenský podnik hledal dál. Další prostory žilinští logistici našli v Martině, což sice nebylo z hlediska logistiky ideální, ale jiné řešení neexistovalo. Všechny tři externí sklady však splňovaly potřebné podmínky, byly suché a čisté. Firma využívala na evidenci zásob SAP, zavedení systému do externích skladů bylo velmi jednoduché.
Společnosti Metsä Tissue logicky vzrostly náklady, hlavně z hlediska manipulace v externích skladech. „Musím pochválit spolupráci s externí společností, která v našem závodě zabezpečuje manipulaci s materiálem, že dokázala velmi rychle zareagovat na vzniklou situaci a potřebný počet manipulační techniky a pracovníků přesunout do externích skladů. I v rámci výroby bylo potřeba prodloužit pracovní směny a expedice přešla z dvousměnné na nepřetržitý provoz,“ říká Zsolt Tóth. Vrostly i nároky na dopravu. Metsä Tissue dopravu plně outsourcuje. V externích skladech se dbalo na to, aby bylo možné sortiment namíchat podle přání zákazníka.
Zároveň se zboží pro zákazníky ze západního Slovenska skladovalo v Považské Bystrici a zboží pro Polsko či východní Slovensko v Martině. „Využíváme dva způsoby dopravy. Buď si ji zákazník zajišťuje sám, nebo mu ji zabezpečíme a započítáme do ceny výrobku. Takže se stávalo, že někdy měl zákazník vyšší náklady a někdy nižší,“ uvádí Branislav Sluka.

Nový sklad je bezpečnější než původní

Prakticky hned po požáru začal pracovat i projektový tým, jehož úkolem bylo vyprojektovat nové skladové budovy v areálu firmy. Společnost se rozhodla pro výstavbu dvou hal, jedné větší a jedné menší. Stavební povolení Metsä Tissue získala 8. října a 17. září. Kolaudace menší budovy proběhla už v prosinci a 20. března byla zkolaudována nová velká hala. To znamená, že přibližně 380 dní od požáru měla žilinská firma svoje sklady připravené na přijetí produkce.
Tak jednoduché to však na startu nebylo – externí sklady byly plné a nemělo význam přemísťovat zboží do nových prostor. „Stanovili jsme si měsíc na jejich vyprázdnění, což se nám podařilo,“ říká Branislav Sluka.
Původní sklad byl z ocelovo-betonové konstrukce, nynější konstrukce je plně ocelová. Sklad je vytápěný a má tepelnou izolaci. Přibyl sprinklerový systém, který v původním skladu zničeném požárem nebyl. Kapacita skladových prostor se zvýšila na 23 000 paletových pozic. „Nejdůležitější podmínkou projektu byla bezpečnost. Přibyla protipožární stěna směrem k výrobní hale, předtím byla pouze jedna ze strany čerpací stanice pohonných hmot. Změnili jsme způsob nakládání a vybudovali jsme šest nakládacích ramp, což urychlilo a zlepšilo expedici výrobků,“ přibližuje Zsolt Tóth.
Celková investice představovala devět milionů eur. Firma vyhodnocovala i možnost vybudování automatizovaného skladu, nakonec ji však kvůli výši investice a příliš dlouhé době návratnosti zamítla.
„Když zpětně zhodnotím činnost našeho krizového štábu a všechny jeho kroky, mohu říci, že bychom neudělali nic jinak. Jednání krizového štábu bylo plně profesionální. Nejen management, ale i všichni zaměstnanci pochopili výjimečnou situaci a všechno jsme zvládli tak, jak nejlépe se dalo. Máme mnoho školení na týmovou spolupráci, ale toto byla reálná zkouška a dopadla na výbornou. A co je nejdůležitější, neztratili jsme ani jednoho zákazníka,“ uzavírá Zsolt Tóth.

Fakta
22 000
palet byla kapacita skladu hotových výrobků, který padl za oběť požáru 2. března 2008. Spolu s ním shořela dvoutýdenní produkce továrny.

9 mil. eur
představovala investice do nového skladu, který je vybavený novými bezpečnostními prvky. Kolaudace proběhla 380 dní od požáru starého skladu.