Technologie RFID se dnes využívá především tam, kde funguje princip tzv. uzavřené smyčky. Znamená to, že se používá určitý počet tagů pro konkrétní operaci, kde tagy cyklují a používají se opakovaně. K tomu dochází například ve výrobním procesu, při sledování vratných obalů, kontejnerů apod. Ke snímání informací z RFID tagů slouží buď stacionární čtečky například formou průjezdné brány, mobilní čtečky umístěné na manipulační technice, nebo příslušně vybavené přenosné terminály. Tyto terminály vycházejí z mobilních zařízení pro čtení čárových kódů. Jsou uzpůsobené pro snadné nošení jednou rukou, mají většinou modulární koncepci, takže je lze nakonfigurovat podle konkrétní aplikace, jejich RFID modul je přizpůsoben pro čtení využitých tagů. Splňují požadavky uživatelů na odolnost v průmyslovém nasazení, mobilitu i potřebné komunikační rozhraní. V rámci mobilních RFID terminálů však zatím nejsou k dispozici čtečky na prst nebo do dlaně a nelze pořídit terminály na zápěstí. RFID modul zahrnující anténu, vysokofrekvenční obvody a komunikační rozhraní totiž vyžaduje určitý prostor.
Modul RFID
Modul RFID má obvykle vnější podobu několikacentimetrového rozšíření vrchní hrany terminálu. Jeho velikost závisí na velikosti antény, kterou určuje zvolená frekvence pro komunikaci s tagy a požadovaná čtecí vzdálenost. Existuje také možnost antény vystupující mimo tělo terminálu. Může mít například tvar tyče, jejíž konec se přikládá k čtenému tagu.
Mobilní terminály tak podle parametrů a konstrukce antény, zvolené frekvence, typu tagu, vnějšího prostředí a dalších faktorů umožňují čtení tagu na vzdálenost od několika milimetrů až zhruba do dvou metrů. Na trhu existují mobilní terminály disponujícími RFID čtečkami pro všechny dnes využívané frekvence. K dispozici je specifický typ čtečky, která není tak robustní a nemá displej. Komunikuje pomocí technologie bluetooth a je určena pro využití v kombinaci s jiným mobilním zařízením.
V řadě provozů využívajících RFID technologii dochází k paralelnímu využívání čárových kódů. Bylo by přirozeně nepraktické a nákladově neefektivní mít zvlášť terminál pro RFID a jiný pro čárové kódy. Proto lze pořídit i mobilní terminál kombinující modul RFID se čtečkou čárových kódů, například s CCD snímačem pro 1D i 2D kódy (čtecí vzdálenost běžné etikety 20 až 30 cm), běžný laserovým snímačem pro čtení do vzdálenosti jednoho metru nebo i speciálním laserovým snímačem pro čtení na dlouhé vzdálenosti (čtení etiket z horních pater regálového systému).
Modulární/stavebnicovou konstrukci lze využít tak, že můžete měnit vybavení či konfiguraci terminálu podle vývoje projektu. Některé existující modely terminálů, prodané jako terminály pro čtení čárového kódu, již byly konstrukčně připraveny pracovat i se snímačem RFID. Při zavádění RFID tak nákup nových terminálů nemusí být vůbec nutný – pokud to daný model umožňuje, upgrade RFID modulem vyjde výrazně levněji.
Z hlediska hardwaru nejsou mobilní terminály RFID nijak zvlášť náročnější na výkon či kapacitu, než je tomu v případě snímání čárového kódu. Výrobci nejčastěji využívají procesor INTEL PXA270 na frekvenci 520 MHz, dále 128 MB flash paměti a stejnou kapacitu pracovní paměti. Ke standardu dnes patří barevný dotykový displej s rozlišením QVGA (240 x 320 bodů) nebo dokonce plné VGA (480 x 640 bodů). Mnohde ale stačí monochromatický nedotykový displej.
Potřebný výkon, kapacita paměti i parametry displeje se odvíjejí od konkrétní aplikace, která bude na terminálu provozována. Stejně tak uživatel musí zvážit, jaký typ klávesnice bude potřebovat. Zadává-li se mnoho textových údajů, vyplatí se plná alfanumerická klávesnice. Pokud terminál bude využíván např. ve venkovním prostředí, v chladírenských nebo mrazírenských provozech, je třeba počítat s tím, že obsluha má nasazeny rukavice, a tedy zvolit zjednodušenou klávesnici s velkými tlačítky.
Mobilní terminál je vlastně počítačem, potřebuje tedy i programové vybavení. Používají se operační systémy společnosti Microsoft, a sice Windows Mobile nebo Windows CE. Pro skladové operace slouží buď webová aplikace, nebo samostatná aplikace nahraná v terminálu. Buď terminál využívá tzv. tenký klient (Telnet) a komunikace probíhá on-line proti datům uloženým na serveru, nebo se používá třívrstvá architektura – aplikace na mobilním terminálu a její komunikace proti serveru s výměnou dat do informačního systému, pro což není nutné 100% pokrytí pracovního prostoru signálem bezdrátové sítě. Ty jsou standardu IEEE 802.11 a/b/g (wi-fi). Terminály jsou obvykle vybaveny i letitým sériovým rozhranním RS-232, dále USB a ethernetem. Bluetooth modul pak umožňuje bezdrátovou komunikaci s dalšími zařízeními, jako například mobilními tiskárnami etiket nebo hlasovým terminálem. Pro vzdálenou komunikaci s informačním systémem lze terminály vybavit GSM/GPRS modulem, k dispozici je i lokalizační GPS modul.
Kapacita akumulátoru by měla být volena tak, aby vydržela terminál zásobovat energií po dobu jedné směny. Spotřeba závisí na intenzitě využívání terminálu, tedy frekvence snímání, využívání bezdrátové komunikace atd.