Do závodu ŠKODA AUTO v Kvasinách je zaústěna železniční vlečka ze stanice Solnice, kterou až do roku 2005 tvořily dvě stometrové koleje. Na každou z nich se vešlo tři až pět vagonů podle jejich délky. Automobily se nakládaly tím způsobem, že z čelní rampy se s nimi najelo na první, takzvaný najížděcí vagon a potom přes další vagony na určené místo. Nejprve se naložila horní patra vagonů, potom dolní. Na každém vagonu jsou vozy do stejné destinace, na což bylo nutné myslet při plánování nakládky. Občas při nakládce došlo k chybě, což nemuselo být vinou obsluhy, mohlo jít o systémovou blokaci. (Vůz nebyl v době nakládky blokován, když se ale potom vystavovaly doklady, zjistilo se, že mezitím pro expedici zablokován byl.) Pokud se vozidlo nacházelo na posledním vagonu od čelní rampy, muselo se vycouvat se všemi vozy před ním. „Ale i bez těchto mimořádných případů existovalo při nakládce dosti vysoké riziko poškození vozů, protože ty, které se nakládaly jako první, musely projíždět několika vagony,“ říká k tomu Tomáš Eichler, vedoucí útvaru VLT-Škotrans.
Popsaným způsobem se v Kvasinách nakládalo až do roku 1999, kdy byla zahájena výroba první generace novodobého superbu. Těch se vyrábělo zhruba 100 denně a expedovaly se pouze kamiony. Odstávka železniční přepravy trvala až do roku 2005. V tomto roce bylo rozhodnuto o výrobě vozu roomster v závodě Kvasiny. Vedení začalo uvažovat o rekonstrukci vlečky, protože bylo jasné, že plánované množství vyráběných automobilů by nebylo možné prostřednictvím původní dvoukolejné vlečky vyexpedovat. Z uvažovaných variantních řešení bylo rozhodnuto o rozšíření a rekonstrukci stávající vlečky a výstavbě nové přesuvny vagonů. Na podzim roku 2005 byla za finanční účasti Českých drah, které investovaly přestavbu kolejiště, zahájena rekonstrukce vlečky. Po jejím dokončení měl kasinský závod k dispozici tři koleje s užitnou délkou zhruba 180 m, na nichž byla přes provizorní čelní rampu a najížděcí vagon v červnu 2006 obnovena expedice vozů ze závodu Kvasiny po železnici. Ve druhé polovině roku 2006 byla zahájena výstavba přesuvny.
Zadání technologie pro dodavatele bylo poměrně náročné
Přesuvna v Kvasinách je prvním zařízením svého druhu pro expedici hotových automobilů v České republice a zadání pro dodavatele kompetentní pracovníci automobilky důkladně zvažovali. Zhodnotili zkušenosti z koncernových závodů, především ze závodu v Moselu, při jehož výstavbě byla použita nejmodernější technologie. Při výběrovém řízení na dodavatele, pro něž už bylo připraveno zadání s konkrétními parametry pro závod Kvasiny, padla volba na královéhradeckou firmu NOPO ENGINEERING, která kromě jeřábů vyrábí i přesuvny pro potřeby Českých drah nebo přepravních společností. S přesuvnou o takové kapacitě, jakou požadovala společnost Škoda Auto, však do té doby zkušenosti neměla. „Firma NOPO nakonec vyšla z výběrového řízení vítězně a poradila si se zadáním velice dobře,“ říká Miloš Zeman, koordinátor expedice vozů z útvaru VLT Škotrans. Spolupráci pozitivně hodnotí i obchodní ředitel NOPO ENGINEERING Jaromír Tlustý: „Zákazník jednoznačně definoval své požadavky a zajistil koordinaci při dodávkách stavební části i všech technologií včetně přesuvny.“
První podmínkou, která vyplynula z plánované cílové výrobní kapacity kvasinského závodu, bylo přesunout vagon za patnáct minut včetně naložení deseti vozů, takže na samotný přesun vagonu zbývá zhruba osm minut. Tyto parametry také odpovídají požadované cílové kapacitě nakládky 40 automobilů za hodinu. Dále zadavatel požadoval, aby celé zařízení mohl obsluhovat jeden pracovník ze dvou míst, aby se snížila fyzická zátěž a riziko úrazu. Součástí zadání bylo i ovládání kolejových brzd, které slouží k zajištění řady vagonů na koleji, před vraty do přesuvny. České dráhy tak mohou přistavovat i odvážet vagony i bez přítomnosti pracovníků Škoda Auto na přesuvně.
Projektová příprava trvala čtyři měsíce, od zadání do spuštění zkušebního provozu uběhlo šest měsíců. Přesuvnu nakonec 12. dubna 2007 slavnostně otevřel prezident republiky Václav Klaus, který byl tehdy na pracovní návštěvě Královéhradeckého kraje.
S Českými dráhami se všechny problémy vyřešily
Současná kapacita vlečky je 11 vagonů pro potřeby automobilky, ale provoz dosud omezuje kapacita kolejiště v navazující železniční stanici, kde lze lokomotivou objet pouze osm vagonů. (Vagony se musejí objíždět z toho důvodu, že po jejich vytažení z vlečky je lokomotiva na opačné straně, než na jaké musí být při dalším transportu ze Solnice do Častolovic – nesmí vagony tlačit, nýbrž táhnout.) V době letošní celozávodní dovolené v kvasinském závodu však proběhne druhá část rekonstrukce kolejiště stanice, takže kapacita objízdné koleje se zvýší z osmi na již zmíněných 11 vagonů.
Železniční stanice v Solnici je konečná a kromě toho trať ze Solnice do Častolovic je jednokolejná, což dopravní kapacitu poněkud snižuje. Stanice musí zajišťovat osobní dopravu a má i další zákazníky na dopravu zboží. Pro kvasinský závod Škoda Auto bylo zvoleno řešení, v jehož rámci je domluveno pět obsluh za 24 hodin, z nichž se prozatím využívají čtyři. Všechny tyto okolnosti také přispěly k rozhodnutí vybudovat přesuvnu, protože její využití umožňuje průběžné nakládání po celou dobu pracovní směny – České dráhy odvezou z vlečky jen vagony naložené automobily, ke kterým už jsou vystaveny doklady, a pokud na vlečce zůstane jeden nebo dva další naložené vagony, provoz přesuvny to nijak neomezuje.
Zařízení pracuje na jednoduchém principu
Vlastní přesuvnu tvoří betonové lože o délce 37,6 m, posuvná kolej s takzvaným strkačem (vozík s vlastním pohonem, který posunuje vagony), kabina pro obsluhu a dvě najížděcí rampy pro vozy – jedna pro spodní patro vagonů a druhá pro horní, přičemž nakládka do obou pater může probíhat současně. Přesuvna se po kolejnicích ukotvených v betonovém loži pohybuje ve směru kolmém na koleje, a může se tak napojit na kteroukoliv ze tří kolejí železniční vlečky. U těchto kolejí je v dlažbě označena poloha, ve které musejí kolejové brzdy zastavit vagon, aby byl ve vhodné vzdálenosti od strkače. K němu strkač dojede, automatickým spřáhlem ho zapojí a může ho odtáhnout na vlastní koleje přesuvny do prostoru nakládky. Po přistavení k rampě se automaticky spustí přejezdové můstky na strkači a otevřou se závory. V tuto chvíli je možné zahájit vlastní nakládku automobilů na vagony. Po naložení se vozy zamknou a zajistí pro přepravu. Poslední pracovník opouštějící vagon (v obou patrech) musí tlačítkem potvrdit opuštění vagonu, čímž dojde k uzavření závory. Teprve v tuto chvíli je opět možné s přesuvnou manipulovat. Naložený vagon se přesune ke koleji s vagony naloženými už dříve a strkač ho automaticky na tuto kolej vytlačí.
Hmotnost celé řady naložených vagonů představuje téměř 300 tun, čemuž musí odpovídat i výkon strkače – je poháněn čtyřmi elektromotory o celkovém výkonu 44 kW. S posunem třísettunového kolosu koresponduje i hmotnost strkače, která činí téměř 29 tun. Cílová kapacita přesuvny, tedy už zmíněných 40 vozů za hodinu, není v současné době naplno využívána a celé zařízení včetně nakládky obsluhují jen dva pracovníci. Podstatné zůstává, že hlavním kapacitním limitem je personální obsazení, nikoliv technické vybavení nebo délka vlečky.
Přesuvna má ještě velké kapacitní rezervy
Hlavní přínos přesuvny vidí Miloš Zeman v kvalitě: „Vozy se nakládají vlastně jenom stále na první vagon, čímž se podstatně snižuje riziko jejich poškození při přejezdech. Pracovníci kromě toho nemusejí přecházet sehnutí spodním patrem pěti vagonů. Na současnou potřebu kapacity expedice postačují dva lidé na směnu, čímž došlo k podstatnému zvýšení produktivity práce.“ Přesuvna je dimenzována na cílovou výrobní kapacitu kvasinského závodu, a to ještě s určitou rezervou. „V koncernových závodech je pomocí přesuvny dosahováno velmi dobrých výsledků a jsme přesvědčeni, že se jejím využitím dostaneme na koncernově srovnatelnou úroveň,“ dodává Tomáš Eichler.
Fakta
55 000 kg
činí maximální nosnost přesuvny; strkač na vlečku vytlačuje naložené vagony o celkové hmotnosti až 300 tun
90 vagonů
za 24 hodin při třísměnném provozu činí maximální kapacita přesuvny; přesun vagonu včetně nakládky trvá 15 minut