Objem výroby předního producenta nealkoholických nápojů, společnosti Coca-Cola HBC Česká republika, předběhl kapacity distribuční logistiky. K tomuto zásadnímu zlomu došlo v momentě, kdy se nápojářská firma rozhodla nainstalovat do části svých skladových prostor novou aseptickou výrobní linku. Prostory tohoto centrálního skladu, který je v areálu výrobního závodu v Praze-Kyjích, se tak zmenšily o více než 3500 m2 a jejich další rozšíření nebylo možné. Tok zboží skladem přestával být hladký, a proto se vedení firmy v listopadu 2007 rozhodlo řešit situaci zásadním krokem. Vybudování či rozšíření stávajících skladových prostor v bezprostředním okolí nebylo možné, a tak se hledání nových skladových míst stalo prioritním úkolem firmy.
Na stole ležely dvě základní možnosti. Kromě varianty otevření zcela nového distribučního centra s vlastní obsluhou se také uvažovalo o využití dodatečného externího skladu, kam by přímo z výrobní linky směřovaly kamiony část výrobní produkce. Toto zdánlivě jednodušší řešení by však znamenalo extra náklady, a především větší zátěž na již tak přetíženou infrastrukturu v místě výrobního závodu. „Všechny logistické aktivity včetně manipulace se zbožím a závozy by zůstaly v centrálním skladu a navíc by přibyly závozy kamionové, kterými bychom suplovali nedostatek skladové plochy,“ potvrzuje Michal Zemanec, manažer centrálního skladu společnosti Coca-Cola HBC Česká republika.
Zvolená varianta, spočívající v otevření nového distribučního centra, totiž nabízela přesun operací souvisejících s distribucí menšími rozvozovými auty. V původním centrálním skladu by tak zůstaly pouze celokamionové závozy řetězců, což by nejenže ulehčilo místní infrastruktuře, ale také poskytlo prosto pro budoucí objemový růst obou typů distribuce.

V původním centrálním skladu chyběly nakládací můstky

Jak vlastně fungoval původní centrální sklad? Jedna hala se sedmi nákladovými místy zde byla určena k přímému rozvozu menšími vozy (s maximální kapacitou patnáct palet) směrem k menším zákazníkům typu obchodů a restaurací v Praze a Středočeském kraji. Kamionová distribuce určená k zásobování řetězců a jejich distribučních center využívala čtyři nakládací vrata a šest nákladových míst. Vzhledem ke stáří budovy zde nebylo možné nainstalovat moderní nakládací rampy, a tak zde i kamionová nakládka probíhá venku zboku vozíky o nosnosti 5,0 a 5,5 t. Veškeré logistické činnosti jsou zde vykonávány interními zaměstnanci společnosti.
Společnost Coca-Cola HBC Česká republika zpočátku také uvažovala o převedení vybraných logistických činností na logistického providera. V tendru bylo osloveno pět poskytovatelů logistických služeb. Ani jedna nabídka však nesplňovala náročné požadavky, a tak se nápojářská firma rozhodla ponechat si veškerou logistickou činnost ve vlastních rukou. Podle Michala Zemance během tohoto tendru nenabylo vedení společnosti Coca-Cola HBC ČR jistoty, že outsourcing vysoce specifického a velmi náročného procesu přípravy zakázek by negativně neovlivnil servisní úroveň zákazníkům, která je pro společnost jedním z nejdůležitějších závazků.

Dostatečně silného logistického providera Coca-Cola HBC ČR nenašla

K hledání vhodné lokality se výrobce a prodejce nealkoholických nápojů rozhodl vyhlásit výběrové řízení. V jeho zadání byl požadavek nalézt nejvhodnější lokalitu, ze které by bylo možné obsluhovat zákazníky v Praze a středních Čechách. Přestože tendr na logistickou firmu nepřinesl očekávané výsledky, pomohl firmě alespoň ke zmapování situace na českém trhu. Jedna ze zúčastněných firem zadavateli doporučila na základě specifického zadání tendru nové nedokončené skladové prostory poskytované společnosti VGP. Nabízené haly VGP v logistickém parku v Horních Počernicích byly pouze ve fázi hrubé stavby, a proto nabízely možnost dostavby podle potřeb zákazníka. Společnost Coca-Cola HBC ČR totiž neměla zájem o standardní haly s rampami pro nakládku kamionů po obou stranách. Polovina nápojů se totiž odsud distribuuje menšími vozy, které není možné obsluhovat z nakládacích ramp. Jejich nakládka a vykládka probíhá mimo budovu, a to výhradně z boku pomocí vysokozdvižných vozíků.
V tehdejší fázi výstavby budovy bylo možné uvnitř budovy realizovat zásadní stavební zásahy v administrativním zázemí, které tak bylo výrobci nápojů připraveno na míru. Jednalo se například o speciální bankovní terminály pro hotovost, kamerový systém a klimatizaci. Dalším benefitem byla lokalita. Nové DC o rozloze 10 000 m2 se totiž nachází pouhých 10 km od výrobního závodu v Kyjích. K definitivnímu rozhodnutí o výběru lokality došlo v březnu 2008.

Na samotné stěhování musel stačit pouze jeden víkend

Při plánování stěhování části centrálního skladu se vycházelo z podmínky, že nesmí dojít k ochromení chodu společnosti. Samotné stěhování proběhlo během jediného víkendu na začátku letošního června. „Jednotlivá oddělení se stěhovala podle předem daných pravidel a časového harmonogramu. V pátek jsme ukončili činnosti ve starých prostorách. Sobotu a neděli jsme měli pracovní, díky čemuž se stěhování nějak zásadně nedotklo běžného provozu,“ tvrdí Michal Zemanec. Přes počáteční problémy v přechodném období dokázali pracovníci společnosti již čtvrtý den dohnat mírný skluz v distribuci nápojů. Toto přechodné období bylo podle Michala Zemance hladce překlenuto díky důkladné přípravě a také s pomocí přesčasů. Oproti původním předpokladům byla náběhová křivka nového centra na běžný provoz znatelně kratší. V současné době již podle něho nové distribuční centrum funguje na 100 %.

V novém distribučním centru kamiony nakládají řidiči

Část logistických činností probíhá v novém skladu s využitím jedenácti nakládacích můstků z jedné strany budovy. Systém používání těchto ramp předpokládá pro společnost Coca-Cola použití devíti nízkozdvižných vozíků pro obsluhu skladu, které v původním centrálním skladu nebyly díky absenci nakládacích ramp potřeba. Muselo tak dojít k jejich pořízení.
Regálové systémy zabíraly ve starých prostorách pouze 5 % skladové plochy s tím, že většina zásob byla skladována volně na ploše. V novém distribučním centru byl přijat stejný skladovací model. Nejrychlejší manipulace s tak vysokoobrátkovým zbožím, jako jsou nápoje, je totiž ze skladování v blocích. Regály se zde používají pouze k uskladnění speciálních marketingových materiálů a tzv. bag-in-boxů, což jsou náplně do výčepních zařízení zvaných post-mix.
S novým DC přišly i určité změny v procesech. V původním centrálním skladu probíhal jednosměrný pohyb materiálu, který procházel tzv. přípravnou, kde se paleta kompletovala podle zákaznické objednávky z homogenních palet. Tato paleta dále putovala na nakládací plochu.
V novém distribučním centru se přípravna nachází uprostřed skladové haly. Připravené palety jsou rozváženy podle určeného toku přes systém ramp nebo přes úrovňový výjezd na venkovní nakládací plochu.
Ostatní procesy, včetně většiny skladových pracovníků a části manipulační techniky, byly převzaty ze starého centrálního skladu. Díky stěhování však došlo k rozdělení několika pracovních pozic, které byly ve starém skladu sdružené. Organizační struktura pracovních míst proto musela být částečně změněna. Část zkušených pracovníků se tak dočkala povýšení na vyšší pozice, což je pro každou společnost efektivnější než hledání a následné zaučování nových pracovních sil. Průměrná doba nakládky a vykládky jednoho kamionu se ve starých prostorách pohybuje mezi 20 až 30 minutami. V novém distribučním centru s moderními nakládacími můstky nakládka a vykládka dosahuje o něco lepších časů. „S výhradním dopravcem jsme navíc uzavřeli dohodu, že kamiony budou nakládat řidiči. Mají tak možnost místo pouhého čekání přiložit ruku k dílu a sami sobě zrychlit proces odbavení,“ upřesňuje Michal Zemanec.

Nastal čas hledání kompenzací za vysoké investice

Ke komplexnímu vyhodnocení úspěšnosti celého projektu je potřeba ještě nějaký čas. Ostrý provoz byl zahájen teprve 1. 6. 2008. Určité výsledky jsou však již patrné. Nové distribuční centrum zvládá přímý rozvoz zboží pro téměř 15 000 zákazníků společnosti v Praze, středních Čechách a v části severních a jižních Čech. Další tisíce zákazníků jsou z centra obsluhovány systémem cross-dock.
Na druhé straně zde vznikly vedle investic spojených s otevřením nového distribučního centra také nové náklady spojené s kamionovou distribucí zboží z centrálního skladu do nového distribučního centra. V původním stavu zde docházelo k přemísťování zboží určeného menším zákazníkům pouze v rámci jedné haly. Budoucím úkolem společnosti je proto hledání cest a zdrojů, kde nově vzniklé náklady za kamionové převozy mezi dvěma sklady vykompenzovat.

Fakta
11
nakládacích můstků z jedné strany haly slouží v novém distribučním skladu k nakládce a vykládce kamionů. Menší auta jsou nakládána před skladem.

Rampy
z obou stran byly pro Coca-Colu nepřijatelné. Rozvoz přímých zákazníků totiž probíhá na speciálních nápojových vozech, které není možné obsluhovat z nakládacích ramp.