Přeprava unikátního zařízení si vyžádala velmi pečlivou přípravu

Tokamak jménem COMPASS byl věnován britskou vládou Akademii věd ČR a bude uváděn do provozu v rámci výzkumného programu EURATOM financovaného Evropskou unií. Odhadovaná hodnota darovaného tokamaku se blíží 500 mil. Kč. Otázkou, kterou Ústav fyziky plazmatu musel řešit, bylo, jak toto unikátní zařízení dostat bez sebemenší újmy z Oxfordshire do nově budovaného sídla v Praze. Tokamak COMPASS nemá nikterak obří rozměry a jeho hmotnost činí přibližně 20 tun, takže by se dalo říct, že jeho transport nebude z tohoto hlediska problematický. Jde ovšem o velice citlivé zařízení bez vlastního pevného vnějšího obalu. Pečlivá příprava proto byla pro úspěch přepravy zásadní.
Výzkumný ústav proto oslovil několik známých spedičních firem s poptávkou na realizaci přepravy. Zároveň začal pracovat na konstrukci, v níž by bylo možné s tokamakem manipulovat a odvézt ho. „Vypracování návrhu a výrobu transportní konstrukce na tokamak jsme se rozhodli zadat sami, protože nejlépe známe zařízení a víme, jak by s ním mělo být zacházeno,“ uvádí Radomír Pánek z Ústavu fyziky plazmatu. „Tento úkol jsme zadali projekční kanceláři Konstat, která se specializuje na ocelové konstrukce.“ Základním podkladem pro výrobu transportního rámu byly výkresy zařízení. Nezbytné ovšem byly pravidelné konzultace s vědci a následně i s vybraným přepravcem, společností NYK Logistics (Czech Republic). Pro tuto firmu hovořila podle Radomíra Pánka nejen nabídnutá cena, ale také dobré reference.

Tokamak byl chráněn masivním rámem

Již od počátku bylo zřejmé, že půjde o dopravu nadrozměrného nákladu. Jaroslav Müller, který byl za NYK Logistics za zakázku zodpovědný, k tomu uvádí: „Postupem přípravy se upřesňovalo i zadání pro nás. Šlo zejména o rozměry, protože samotné zařízení není veliké, ale jeho bezpečný transport si vyžádal výrobu opravdu masivního rámu, jenž vnější rozměry nákladu výrazně zvětšil. Samotná doprava již byla pro specializovanou dopravní firmu víceméně rutinní záležitostí, ale velmi náročné bylo připravit právě takový přepravní obal, který by umožnil bezpečnou manipulaci tokamaku a poskytl mu dostatečnou ochranu a stabilitu při transportu.“ Po pečlivém vývoji tak vznikl rám složený ze čtyř masivních stojin, které spojeny do sebe obepínaly tokamak, zdvihaly a znehybňovaly ho na několika málo místech, kde to bylo možné. Nedílnou součást transportního balení tvořily dva masivní sedmimetrové nosníky provázané křížovými výztuhami, na něž se uvedené stojiny upevnily. Nosníky tak fixovaly tokamak ve svislé poloze a pomáhaly rozložit hmotnost nákladu. Včetně rámu náklad dosáhl délky 7,00 m, šířky 3,25 m a výšky 3,55 m. Jeho hmotnost narostla na 27 tun.
Po takřka půlročních přípravách tak bylo vše hotovo a NYK Logistics mohlo vydat závěrečné instrukce vybranému dopravci, firmě VAN DER VLIST INTERNATIONAL CZECH, specializující se právě na těžké přepravy. Ta zvolila podvalník značky Nooteboom s nízko položenou ložnou plochou a tahač DAF XF. Rám byl do Anglie dopraven normálním nákladním automobilem s velkým předstihem.

Rám doplnila dřevotříska a plastová fólie

Nakládka v Culham Science Centrum v anglickém Oxfordshire byla sama o sobě oříškem. Tokamak byl již v předstihu vyzvednut skrz střechu haly pomocí velkého jeřábu s nosností 500 tun (menší by nezvládl velmi velké rameno síly). Nemohl být použit portálový jeřáb v hale, neboť měl nosnost pouze 15 tun. Poté byl tokamak připevněn na transportní rám ležící na malém podvalníku, který traktor odtáhl do blízké haly s velkým portálovým jeřábem, kde byl tokamak přechodně umístěn do příjezdu speciálního hlubinného podvalníku. Pro samotnou manipulaci s rámovou konstrukcí připravila anglická strana kříž z masivních ocelových profilů, který byl jeřábem zdvihán za úchyt ve středu. Tím náklad zůstával ve svislé pozici.
V den transportu zařízení do Prahy byl pro naložení tokamaku umístěného v transportním rámu na podvalník využit mostový jeřáb v hale o nosnosti 150 tun. Následovalo překrytí volných ploch dřevotřískovými deskami zabraňujícími poškození zařízení menšími předměty, například větvemi. Poté bylo vše obaleno plastovou fólií chránící zařízení proti povětrnostním vlivům, zejména proti vlhkosti. Náklad byl upevněn za rošt napínacími řetězy a doklínován tvrdými dřevěnými klíny. Nakonec byl přiložen i manipulační kříž. Nakládka probíhala celý den, a to v režii anglické laboratoře.
Druhý den ráno, tedy ve středu 17. října 2007, náklad na speciálním hlubinném podvalníku vyrazil z anglického Abingdonu nedaleko Oxfordu a pokračoval směrem do přístavu Purfleet nedaleko Londýna v ústí Temže, kde se nalodil na trajekt směřující do nizozemského Rotterdamu. Tím se trasa vyhnula nepříznivým podmínkám ve Francii (trasování nadrozměrných nákladů bývá zpravidla mimo dálnice) a Belgii a řidič současně využil plavby na odpočinek. Po vylodění náklad pokračoval dále po dálnici přes Nizozemsko na Venlo a po německé dálnici A3 přes Frankfurt a Norimberk na hraniční přechod Rozvadov, odkud dorazil do Prahy v sobotu brzy ráno.

Řidiči se podařilo mistrovsky nacouvat do haly

Závěrečná fáze spočívala ve vykládce, rozbalení a umístění na provizorní místo právě stavěné haly nového vědeckého centra. Podmínky pro manipulaci v závěrečné fázi tedy nebyly jednoduché. V cílové hale již byl nainstalován portálový jeřáb, ale přístup k budově nebyl ještě ve chvíli nakládky zcela připraven. Byl tedy objednán jeřáb, který měl při překládce pomoci. Během několika dní transportu ale práce na stavbě pokročily, a tak se dopravce pro zjednodušení vykládky rozhodl po několika dílčích úpravách přístupové cesty vyzkoušet nacouvat do haly. A to se také podařilo i přes značně stísněný vjezd do rozestavěné haly. V této operaci řidiči pomohly vlastnosti podvalníku, zejména možnost regulace výšky a sklonu plošiny a řiditelné zadní nápravy. Řidič tak velmi pomalým posunem dokázal ve ztížených podmínkách stavby nacouvat do vstupního otvoru jen několik decimetrů širšího, než bylo drahocenné zařízení v rámu. I přes toto zjednodušení ale vykládka zařízení včetně jeho rozbalení trvala více než čtyři hodiny.
Ačkoliv si čeští vědci budou muset na první spuštění přivezeného tokamaku ještě mnoho měsíců počkat, zevrubné prohlídky zařízení nasvědčují tomu, že mu transport nikterak neuškodil. Radomír Pánek ke spolupráci s NYK Logistics říká: „Zařízení neutrpělo přepravou žádnou újmu, k celé akci jsme neměli výhrady. Naopak oceňujeme velmi dobrou komunikaci v průběhu přípravy transportu. To mělo na úspěch celé akce velmi pozitivní vliv.“

Fakta
59 tun
vážila přibližně souprava včetně svého nákladu. Z toho 27 tun tvořil tokamak v rámu, necelé dvě tuny manipulační kříž a 30 tun připadlo na tahač s podvalníkem.

4,20 m
činila výška soupravy s nákladem – 3,55 m náklad a 0,65 m od země byla plošina hlubinného podvalníku od firmy Nooteboom.