Nový úsek Pražského okruhu navazuje u Slivence na již provozovanou část okruhu Slivenec – Ruzyně, čímž budou komunikací dálničního typu spojeny dálnice D1 (směr Brno), rychlostní silnice R4 (směr Strakonice), dálnice D5 (směr Plzeň), rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a rychlostní silnice R7 (směr Chomutov).

„Mimo dopravních přínosů v Praze se jedná o dokončení dálničního propojení napříč Evropou,“ říká generální ředitel ŘSD Jiří Švorc. Všem jmenovaným dopravním významům odpovídá i prognózovaná intenzita dopravy na Pražském okruhu, předpokládá se až 70 000 vozidel/24 hodin. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a plynulosti provozu je na takto důležité dopravní stavbě samozřejmostí.

Hlavní přínosy dokončené stavby

1. Dálniční propojení východu a západu České republiky
2. Odlehčení dopravy v Praze
3. Nejdelší most v České republice
„Pražský okruh je obecně výjimečná stavba. Její celkové dokončení očekávají jak Pražané, kterým odlehčí dopravě v jejich městě, tak řidiči ze všech jiných regionů, kteří chtějí kolem Prahy pohodně projíždět. Je výjimečná jak technicky, protože obsahuje složitá křížení, ale i tunely a mosty v členitém terénu u Vltavy, tak dopravně, protože bude tvořit ucelený obchvat kolem nejzatíženějšího města naší země a spojí devět dálničních komunikací končících v Praze,“ popisuje Pražský okruh Jiří Švorc. Všechny tyto vlastnosti dokazuje i letos otevíraná tzv. jižní část okruhu. Zároveň její dokončení znamená symbolickou polovinu provozované délky Pražského okruhu z celkových 83 km.

Tato jižní část se skládá ze tří novostaveb v délce 23 km a z jedné rekonstrukce vůbec první stavby celého okruhu z roku 1983 délky 7 km. Dohromady se jedná o 30 nových km mezi dálnicemi D1 na Brno a D5 na Plzeň.

Nový úsek příznivě ovlivní dnes neúnosnou dopravní situaci nejen v jižní části hlavního města, protože urychlí provoz a značně se uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale i v celém středočeském regionu.

Významné je také hledisko celostátní, neboť jižní část okruhu spojuje východ a západ České republiky a scelí dálniční páteřní síť. Již dříve postavený dálniční tah na Brno a dále na Slovensko a po roce 1989 dostavěná dálnice na Plzeň a do Německa bude propojen a tranzitní doprava projede naší republikou kompletně po komunikacích dálničního typu. ¨

Na Pražském okruhu je spuštěn také nový telematický systém řízení provozu, který přenáší do provozu aktuální dopravní informace či reguluje maximální povolenou rychlost a tím plynulost dopravy. Je jedním z prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu a dále umožňuje efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, jakými jsou například nehody, odstavená vozidla, problematické situace v tunelech a další.

Základní fakta o Pražském okruhu

• jízda mezi brněnskou D1 a plzeňskou D5 za 19 minut
• nový úsek převezme až 70 000 vozidel za 24h
• 23 km novostavby Slivenec – Lahovice – Vestec – Modletice
• komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice – Slivenec
• 2,3 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu (nejdelší most v ČR)
• 1,7 km dlouhý tunel Lochkov
• 1,9 km dlouhý tunel Cholupice
• 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí ve výšce 65 m nad údolím
• moderní liniové řízení dopravy
• dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení – u Modletic (D1) a Zbraslavi

Stavby Pražského okruhu 512 D1 – Vestec a 513 Lahovice – Slivenec jsou navrženy ke spolufinancování Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti, v rámci Operačního programu Doprava. O nenávratný příspěvek Evropské unie je požádáno v rámci Priority 2 v oblasti podpory „Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T“.

Stavba 514 Lahovice – Slivenec je spolufinancována z Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004-2006. Příspěvek EU poskytnutý ve formě nenávratné pomoci činí podle Rozhodnutí EK 77.550.300 EUR (1.976.223.535 Kč), což představuje 30% uznatelných nákladů projektu.

Celkové náklady na výstavbu všech tří novostaveb činí 18,3 miliardy korun bez daně.

Zdroj: ŘSD